Když totiž pomineme nutnou genocidu Koopa Troopas za účelem získání krunýřů s power-upy, je Mario Kart 8 dle PEGI hodnocení mírumilovná závodní arkáda. Nejdůležitější součástí hry je samozřejmě jízdní model, který i přes značná zjednodušení působí uvěřitelně.

V rukách při řízení cítíte odpovídající setrvačnost - vaše auto či motorka drží na cestě přesně tak, jak by měla. Nelétá jako papírový drak. Smykování a následné zrychlení po správném projetí zatáčky v MK8 nechybí, ale to jen intenzivnímu a adrenalinovému pocitu z jízdy pomáhá. Není nic lepšího, než vnitřkem předjet soupeře a ze smyku najednou akcelerovat daleko před něj!

Dojem ze hry samozřejmě ovlivňuje volba závodníka a káry. Velké čtyřkolky se ovládají jinak než obratné motorky a rozhodně mají vliv na to, jaký herní styl musíte v závodě uplatnit. Sympatické je, že si jednotlivé díly vozítek (karoserie, pneumatiky, padák) vybíráte sami a můžete jejich statistiky upravit dle vašeho herního stylu, aby se vám jezdilo co nejlépe a nejrychleji.

S Bowserem na čtyřkolce nejspíš vyšoupnete z tratě všechny ostatní, kdežto na Yoshiho motorce se všem ztratíte už kousek za cílovou čárou. A když chcete něco mezi? Jednoduše nacpěte obřího želváka na tu motorku!

Hravost a nové věci

Každý závodník na trati chce vyhrát a neštítí se použít cokoliv a v jakoukoliv chvíli. Třeba šťouchnutí ze srázu nebo použití ultimátního modrého krunýře, který si neomylně najde cestu k vedoucímu závodníkovi, aby jej zbrzdil. Pokud o vítězství přijdete metr před cílem, dokážete v jakémkoliv věku vymyslet novou nadávku. Jde ovšem o jakýsi znak Mario Kart série a kdyby osmička podobně infarktové situace neobsahovala, cítili by se někteří hráči ochuzeni.

Tvůrci v tomto díle aspoň dodali nový power-up, který umožňuje zničit jakýkoliv na vás vystřelený projektil – šance, že jej ale budete mít při sobě, je poměrně malá. Novinkou v oblasti power-upů je i fanouškům Mária dobře známá rostlinka piraňa, která kouše okolní hráče, a v mezičase dodává i zrychlení. Třetím novým prvkem je pak bumerang, který se k vám jako dobrý holub vrátí dvakrát, než vás opustí a odletí do teplých krajin.

Power-upy, jak už to v Mario Kart bývá, do značné míry ovlivňují celou hru a pokud máte smůlu, může se stát, že i po takřka bezchybné jízdě skončíte poslední. Plusem však je, že tentokrát vás ani při hře pro jednoho hráče nikdo zázračně nedojíždí a soupeři zůstávají vzadu podle toho, co jedou – pokud vás zasáhne modrý krunýř a jedete výborně, ještě stále můžete vést celý peloton, což se v minulých dílech kvůli otravně inteligentnímu dojíždění AI nestávalo. Pokud se ale sejde modrý krunýř, červený krunýř a ještě bumerang, máte holt smůlu a můžete jezdit klidně jako bohové.

Sjedeme ze sjezdovky

Mario Kart 8 nabízí šestnáct zcela nových tratí a dalších šestnáct s drobnými úpravami přebírá z předchozích dílů. Nové tratě se vyznačují větší variabilitou a množstvím zkratek, staré zase zahřejí pamětníky u srdce a představují osvědčenou kvalitu. Zajet se dají v rámci osmi pohárů po čtyřech závodech a nezbývá než na tratě pět univerzální chválu. Design tratí je výborný, objevování nových zkratek není záležitostí jednoho odpoledne a proměnlivost prostředí přináší řadu překvapení.

Ať už jde o tradiční ježdění po okruhu, na tři etapy rozdělenou jízdu z vrcholku Mount Wario, která začíná seskokem z letadla, a končí v cílové rovince olympijského sjezdu, projížďku přes letištní terminál i přistávací plochu nebo dovádění s delfíny, pokaždé se jedná o neopakovatelný zážitek. Je zřejmé, že si při návrhu tratí dali tvůrci práci a opravdu na nich sami závodili. Ani zrádné pasáže nejsou tak hrozné, aby hraní byť jen jedné jediné tratě znechutily.

K silnějšímu zážitku přispívá i proměnlivost prostředí. Jízdu pod vodou přinesla už Mario Kart 7 pro 3DS, osmička přidává drandění po magnetických dráhách, na kterých rychlost dodávají nárazy do soupeřů i speciálních kuželů. Zkrátka jako na pouťových autíčkách – bourání je zábava! Jen je škoda, že změna je až na zmíněné bourání pouze kosmetická a nijak neovlivní třeba jízdní model.

V proměnlivosti tratí a dopravních prostředků pořád vyhrává přímá konkurence v podobě Sonic & All-Stars Racing Transformed. Mario Kart 8 však hru od Segy poráží designem tratí, které si do jedné zamilujete.

Máme kroužit, šéfe?

Jako chudý příbuzný oproti Sonicovi působí Mario i v nabídce herních módů. Závodění na trati v rámci šampionátu, časovka, závod na jedné trati dle vámi určených pravidel a oblíbený soubojový mód - to je vše, co Mario Kart 8 nabízí. Soubojovou část hry navíc kazí fakt, že se tvůrci vykašlali na arény a místo toho vrhnou soupeře na klasické tratě, kde si moc zábavy neužijí.

Když si vzpomenete na skvěle zpracovanou kariéru ze Sonica, je smutno z toho, že Mario aspoň ve hře jednoho hráče nic podobného nenabízí. Pobavit však Mario chce hlavně v multiplayeru, kde se mu to daří, protože klasický závod je pro hru více hráčů stejně nejlepší.

Sympatické je, že v multiplayeru můžete vybírat ze tří hrou náhodně zvolených tratí. Systém pak losuje ještě jednou podle hlasů hráčů, což eliminuje ježdění na té samé trati, přičemž zůstává příjemný výběr. Je skoro až zvláštní, jak plynule hra funguje. Mario Kart 8 totiž vypadá nádherně a přesto běží na Wii U ve stabilních 60 snímcích za sekundu. Hraní na wiimote a nunchaku je logicky o něco méně pohodlné než na gamepadu, člověk si rychle zvykne. Horší je to při hraní pouze na wiiMote.

Šance pro konkurenci

Navzdory jistým nedostatkům je Mario Kart 8 nádherná a hravá hra, která zabaví širokou skupinu hráčů. V porovnání se Sonic & All-Stars Racing Transformed nabízí Mario Kart 8 zábavnější tratě a lepší multiplayer. Na druhou stranu ale postrádá širokou paletu herních módů, nemění jízdní model podle typu vozítka, lehce ztrácí i v ovládání a třeba i ve výběru postav (přestože jich Mario Kart nabízí 30, spoustu z nich tvoří třeba dětské verze známých postaviček).

Majitelé Wii U udělají nejlépe, když si pořídí obě hry - každá z nich nabízí skvělou zábavu v podobném, ale přece trochu odlišném zpracování.

Nejlepší (dle let) hry pro dva hráče pro Wii U před 2025