Aniž bychom si to uvědomovali, téměř každá puzzle plošinovka trápí hráče tím, že spojuje nespojitelně vzdálená místa. Vždyť kolikrát jste si přáli dupnout v jednom rohu na spínač a rychle doběhnout ke dveřím, než se zavřou! A kolikrát se to nepovedlo! Stejnou frustrací evidentně trpěli i ve Facepalm Games, a proto stvořili The Swapper. Plošinovku nové generace.

Swapper řeší odvěký plošinovkářský problém s grácií - klonováním hlavního hrdiny. Je to tak významný milník, že to pro hry znamená přibližně to samé, co pro společnost ovečka Dolly. Zatímco ta se díky klonování stala symbolem pokroku v reprodukci živých organismů, Swapper se zapsal do herních dějin tak, že kopírováním zásadně obohatil svůj žánr. Kdo tvrdil, že v plošinovkách už nejde nic vymyslet, pletl se. Po kouzlech s fyzikou přišel Swapper s klonováním hlavního hrdiny, a je to příchod vpravdě královský.

Klap, hlavní hrdina podruhé!

Na dvojníky je herní historie překvapivě skoupá. Nejznámějším příkladem budiž zrcadlový duch perského Prince, který však nejenže neplnil bohulibou činnost, ale doba jeho slávy byla kratší i než oněch pověstných pět minut. Historie tedy čekala na Swappera, který naštěstí netroškaří. Když jde o klonování, namnoží hlavního hrdinu na obrazovku klidně čtyřikrát.

Swappera je velmi těžké popsat, ten se musí vidět. Toužíte být ve hře na několika místech zároveň? Swapper vám teď splní věčný sen. Nejdřív si představte typickou plošinovkářskou blamáž. Na mapce levelu jsou čtyři spínací plošiny, každá v úplně jiném místě a s úplně jiným fyzikálním mechanismem. Co s nimi?

Všechny musíte koordinovaně a ve správném pořadí ovládnout, spustit, roztočit, rozdmýchat, prostě vdechnout jim život, abyste si otevřeli nějaké ty poslední dveře a sebrali bonbónek, potažmo klíč do nějakých dalších, ještě zatrolenějších dveří. Budete běhat, skákat, posunovat věci jako blázen, navíc za ukrutné nervozity, zda všechno, co děláte, náhodou neděláte úplně blbě nebo aspoň v nesprávném pořadí?

Kam s ním?

Swapper samozřejmě řeší i principiální problém - co s klony, které hrdina vyplivnul nesprávně nebo už splnily úkol a jsou potřeba jinde? V takové chvíli je buď originál „zbaští“ vlastním tělem, nechá je sprostě zavraždit pádem z výšky nebo projde speciálním světlem, kdy hra veškerou kloniádu vyresetuje. To, že se vám čtveřice klonů nikdy neplete pod nohy, je zlatem orámovaná vizitka autorů. Swapper je novátorský, odvážný, průkopnický a přitom nezvykle bezchybný. Příkladná práce.

Kdepak. Swapper je jiný. Praktičtější. Jednoduchým kliknutím prostě zhmotní první kopii postavičky támhle, druhou onde, třetí tam a... už rozumíte? Ale žádný strach. Swapper není jednoduchá klonovací nuda. Jakékoliv místo na obrazovce je s ním sice okamžitě dosažitelné, ale to je jen začátek.

Aby hra měla smysl, používá zcela unikátní mechaniku, jak hráčovi jeho klonování znepříjemnit. Například tím, že se lidské kopie otáčejí a běhají přesně podle svého vzoru, čili zatímco originál třeba vesele sprintuje po rovné zemi, kopie zrovna končí svůj průsvitný život pádem z plošiny někde vysoko v nadhlavníku. „Jé, já na tebe zapomněl…,“ bude vaše nejčastější věta.

V téhle hře je největším vyzyvatelem přesná koordinace pohybů hned několika postav najednou v různých rovinách i místech, což je takový nápor na mozek, že Swapper rozhodně nebudete považovat za cosi triviálního a klonování za kdovíjak snadnou záležitost. Naopak. Je to spíš hazard s duševním zdravím. Geniální designérská podlost!

Ty ses ještě nepřevtělil, žejo?

Přes klonování dvojníků, kteří kdesi kolem originálu šlapou na spínače a otvírají portály, si hráč pomáhá ke splnění všech svých úkolů. A to i v náročných pohybových situacích. Jedním z naprosto neuvěřitelných kousků je například řízené převtělování při dlouhém pádu.

Jak známo, člověk nepřežije skok z padesáti metrů, ale z padesáti centimetrů už ano, a právě to je smysl swapperovské teleportace - dostat se díky několikanásobnému převtělení do bezpečné pozice a hladce přistát.

Zamilujete si to. Díky správné koordinaci povelů de facto rozkrajujete čas i prostor pod sebou, a po několika fázích převtělení se bezpečně zjevíte pár centimetrů nad zemí. Celé to přitom trvá jen pár vteřin. Lup dolů klona, honem se převtělit, lup pod sebe dalšího a honem se převtělit... Je to pár upocených a úžasných vteřin.

Pozor na zóny

Swapper ke svým klonovacím a převtělovacím hrátkám využívá v současnosti velmi oblíbenou pokročilou fyziku, což v kombinaci s perfektními nápady a puzzly vytváří nefalšovanou plošinovkářskou radost. Častokrát se puzzly zvrhávají až v (anti)gravitační bláznění. Člověk se doslova vystřeluje do volného prostoru, tancuje v něm fyzikální čardáš a zjišťuje, že všechno co zažívá, v žádné jiné hře dosud nebylo. V kombinaci hlavolamů a pohybu je Swapper prostě nedostižný.

Hra má navíc tak parádně vybalancovaná pravidla, že se nikdy nestává obludně těžkou, ani příliš jednoduchou. Vždy je přesně vyvážená. Hlavně díky svému imunitnímu systému. Ten na určitých místech zakazuje klonování či teleportaci, což je líheň pro další nápadité hlavolamy.

Hráč při nich musí nejen přesně koordinovat pohyb svých plagiátů, ale přemýšlet i nad tím, jakými úkony ošálí systém a zakázané zóny obejde nebo zničí. Tohle téma se v plošinovkách samozřejmě zjevuje dost často, ale ve spojitosti se Swapperovým perfekcionismem a nápady jde opět o herní koncert. V tom je kouzlo celého projektu. I obyčejné věci Swapper podává tak, že se stávají neobyčejnými.

Vesmírná melancholie

Pokud to někomu nedošlo, Swapper nám učaroval. Dostal naši duši, mozek i svaly a vyklepal z nás veškeré emoce. Navíc novátorská herní mechanika není všechno, čím se tenhle exkluzivní projekt třpytí. Bezchybná je i atmosféra.

Ano, Swapper má exkluzivní atmosférický doprovod. Ať už je to díky chladným barvám v technicistním prostředí vesmírné lodi, nebo extrémně sympatickému ozvučení, Swapper vždy hraje na strunu melancholie, samoty, strachu a napětí. A ještě než publikum vestoje zatleská, rozpovídá se o vznešených tématech, jako je morálka, smysl bytí a smrtelnost...

Swapper tvrdí, že klonování není pouhý jev, ale i jistý odraz lidské společnosti a přesahuje tím obvyklé limity plošinovek. Pod mechanickou pokličkou odkrývá křehkost lidské duše a nebýt přeci jen lehce stereotypního prostředí a relativně krátké hrací doby, trval by potlesk do úmoru. Swapper má opravdu blízko k dokonalosti.

Nejlepší (dle let) indie hra pro Xbox One před 2025