Škoda, že jste o Vessel až do dneška možná vůbec nevěděli. Je to dost nesebevědomá hra i na poměry malých indiovek. Strange Loop Games rozhodně nevěnovali marketingu adekvátní pozornost, a proto jejich prvotinu znají nemnozí.

Po pravdě, ani intro složené z několika němých a víceméně nepochopitelných obrázků nesignalizuje kdovíjak velkou snahu Vessel prodat. Ta hra je v určitém ohledu snad až příliš minimalistická. Vždyť člověk má problém se s ní na začátku vůbec identifikovat. Nebýt průběžně dopisovaného příběhového deníku, marně by těch deset hodin čisté hry pátral po smyslu a důvodech nesourodého putování v jedné továrně, ovocném sadu a důlních štolách.

Pastva pro vaše smysly

Avšak každý by sám sebe šeredně ošidil, pokud by kvůli skromné prezentaci a nejistému startu Vessel podcenil a odmítnul. Minul by totiž například jednu z nejlépe vypadajících her z posledních let, pakliže měřítkem kvality není množství vyplácaných polygonů. Vessel má nenapodobitelné vizuální kouzlo. Už jenom to by mohl být důvod, proč v digitálním obchodě obětovat pár eur na jeho koupi. Je vlastně typickým zástupcem současné generace plošinovek, které grafickým kabátkem řeší svou individualitu, aby se vymezily proti přibývající konkurenci. Vessel je jako sousedovic puberťák, který "fakuje" systém, akorát místo gatí u kolen obléká pastelové barvy, zaujme roztodivným industriálním designem, jako vypadlým z druhého a nikdy neobjeveného zápisníku Jana Tleskače, a dle dobré tradice moderních hopsaček přidává i nějakou specialitu. A tou je voda.

Díky vodě se Vessel paradoxně připodobňuje k jedné dobře známé mainstreamové akci. Vessel je de facto zploštělým BioShockem. Pokud by se Ken Levine zbláznil a slavná střílečka z Rapture City by vyšla jako 2D platformovka, vypadala by právě takhle. A byť voda ve Vessel není úplným smyslem života ani hratelnosti, mnohá udělátka, která tu hýbou se složitými mechanismy, se až podezřele podobají součástkám z taťkova skafandru. Vessel jde ale ještě dál. Pokud některý šroubek nebo kus plechu připomíná BioShock, pak spousta otočných kol a kormidel zase evokuje pohádkové námořnictví Hupa a Hopa a spousta parních kotlů zas důvěrně známé místo, kde jeden zelený bonvián vařil mlhu.

Vessel ale není jenom o grafice. Je také o fantastickém zvukovém zpracování (na nezávislé plošinovky), kdy chůze po kovové podlaze zní skutečně kovově a kde hudba trochu kontraproduktivně nutí k relaxaci se zavřenýma očima. Natolik je dobrá. A to i přesto, že se dle tradice indiovek brzy ohraje a začne se opakovat. Vessel je audiovizuální hit.

Fluro, zázrak života

Skvělé grafické a zvukové zpracování Vessel se velmi vhodně spojuje s dalším naprosto typickým prvkem moderních nezávislých plošinovek, totiž s fyzikálním modelem. S ním jednak rozpohybujete důmyslné puzzle mechanismy, jenž otvírají zcela nedůmyslně pozamykané dveře v každé obrazovce, a zároveň ovládnete nejdůležitější hmotu hře, kterou je gel zvaný Fluro.

Fluro je základní stavební hmotou ke zrození onoho parťáka z úvodu článku. K zázraku života pak už potřebujete jenom semínko, které se dost nechutně podobá lidskému oku. Hra vám ho začne nevyčerpatelně strkat do kapes relativně brzy po splnění základních úkolů, protože zhruba od první třetiny hry už budete kamaráda z Flura potřebovat prakticky v každé herní obrazovce. Když do něj neomaleně narazíte a on se vám rozplizne, nevadí. Trochu toho semene k znovuzrození najdete po kapsách vždycky…

Bublinky stvořené ze semínka a trochy flura neskonale milují skákání po všemožných vyvýšeninách, portálech, stupačkách a tlačítkách, což se ve Vessel stalo nedílnou součástí hratelnosti. Ať už jde o primitivní roztočení kormidla a přivolání výtahu, nebo o náročnou správku nefunkčního čertostroje roztaženého do několika pater, vždycky budete potřebovat nějakou bublinku, aby za vás někam vyskočila a stoupla si na spínač.

Většina puzzlů funguje jako spojené nádoby a vy prostě nemůžete být na dvou místech zároveň. Krom toho se na spoustu míst vůbec nedostanete. Neprojdete-li například úzkým průchodem do jeskyně s portálovou stupačkou, hoďte tam semínko a zalijte vodou. A pak už se zase můžete věnovat všem těm špatně pospojovaným táhlům, trubkám, ozubeným kotoučkům a pákám.

Pojď sem, kam jdeš? Podej mi to…

Fluro je hmota proměnná. To znamená, že časem vám bude nabídnuto ještě několik variant tohoto gelu, které rozeznáte jednak podle barvy a jednak podle funkčních vlastností. Jestliže nutně potřebujete, aby bublina doběhla i někam dál, než jen k nejbližšímu spínači, nezasévejte hloupou vodní bambuli, ale použijte sytě modrou. Ta tuze ráda baští svůj vlastní gel, takže stříkněte pistolí malou jednohubku právě na místo, kde chcete bublinku mít, a váš mlsoun se tam vydá. Samozřejmě při tom chocholkou zavadí o stropní spínač, který otevře dveře někde na druhém konci levelu. To byl hlavní cíl. Ovšem pozor, s návnadou opatrně. Když se "Modrej" přejí, pukne. Velké kouzlo Vessel ale spočívá v tom, že i to může být někdy cíl. Raději neprozrazovat.

Kombinací, jak využít služeb různobarevných bublin, je ve Vessel opravdu mnoho. Jestli totiž něco v téhle hře krom vašeho nadšení stoupá, je to právě obtížnost a rozsáhlost puzzlů, které postupem času přicházejí. Rozhodně však není mým cílem rozepisovat se zde například o smrtících polibcích vodních a lávových bublin, jejichž pára musí na přesném místě naplnit turbíny zase nějakého složitého točkola. Strategii a logiku si musí každý osvojit sám, řada pozdějších questů se dá totiž řešit více způsoby. Zatímco tedy čtvrt hodiny přemýšlíte, jak naplnit obří urychlovač částic z okolních plazmatických kanonů, na internet někdo pošle video, ve kterém to udělal úplně jinak a ve zlomkovém čase. Vessel si můžete užít vícekrát a také různě dlouho. I v tom je famózní.

Kam s prsty?

Jestli dosud recenze ke koupi Vessel vyloženě vybízela, měli byste zároveň vědět, že tahle hra není bez chyb. Pokud někdy v budoucnu vyjde pokračování, uvítali bychom hlavně jednodušší ovládání na klávesnici. Zasadit semínko, polít ho vodou, rychle se postavit pod žebřík a vyskákat na něm do patra, kde se v dalším skoku zachytíte stropního táhla, to jsou občas situace hodné cirkusového eskamotéra. Některé funkce by se daly určitě zjednodušit. Kdo si chce Vessel užít o něco komfortněji, ať si určitě pořídí xboxový ovladač.

Jistý neduh Vesselu vyplývá i z jeho podstaty logického rychlíku. Vessel není akční hra. Ať nikdo nečeká, že v něm krev poteče jako voda v Želivce. Vždyť hlavní hrdina nemůže zemřít ani po několikavteřinovém pádu z výšky, a pokud nepočítáme občasný nájezd lávových bublin, které je nutno zpražit čerstvě dočepovanou minerálkou, vlastně si ani nevystřelí.

Vessel je spíše jako hodinový strojek, kterému v každé části chybí nějaká ta pružinka, aby se zase roztikal. A vy jste hodinář, ne válečník. Jestli chcete střílet a příliš nemyslet, zkuste spíše podobně kvalitní Rochard. Vessel však umí každého velmi rychle přesvědčit, že myšlenka je někdy opravdu silnější zbraně. Tak se nechte se inspirovat. Už pro ten pocit, že hrajete možná nejlepší puzzle roku 2012.

Nejlepší (dle let) indie hra pro PlayStation 3 před 2025