O její přetrvávající popularitě svědčí vydání nového dílu – Mortal Kombat 11. A začneme tím, co je pro každou bojovku to absolutně nejdůležitější: příběhem.

...No dobře, vyprávění ve hře, kde jde především o to, brutálně zbušit nějakého nadčlověka, samozřejmě není to nejzásadnější. Přesto si myslím, že fanoušky potěší.

Příběh navazuje na události předchozího dílu a věnuje se cestování v čase – a tak se zde střetnou staré známé postavy se svými mladšími verzemi. Společně musí zastavit machinace nové záporačky, titánky Kroniky se schopností upravovat a měnit samotný čas. A jako by toho nebylo málo, i ona má z řad starých i nových bojovníků vlastní přívržence, kteří jí s plánem rádi pomohou.

Nebyl by to Mortal Kombat, kdyby se i tentokrát díky cutscénám nejednalo o pěknou filmovou podívanou. Jedinou výtkou je nepřehlednost některých větších bojových scén, což může narušit jinak dobře vypadající akci.

Příjemné jsou i kapitoly, kde vás hra před každým zápasem nechá vybrat ze dvou postav, s nimiž můžete boj absolvovat. To vám dává alespoň nějakou volnost.

Příběh základní kampaně je solidním zážitkem, který umně těží ze spolupráce postav z různých časových rovin. Rozšíření to má trošku jinak – nabízí prožití druhé poloviny základní kampaně v rolích pěti postav, které vyšly formou DLC.

Na poměry bojového titulu nás mile překvapilo, že jsme skutečně netušili, kam se bude příběh dál vyvíjet. Pozitivní je i skutečnost, že se autoři inspirovali v konfliktu z Injustice 2 a i zde vám dávají možnost, abyste zakončili příběh podle svých preferencí.

Staří (a mladí) známí

Výběr z hratelných postav je poměrně široký. Hráčům se do rukou dostanou hlavně navrátilci z předchozích dílů, nováčků je tady opravdu jen pár. Pokud odečteme všechny hostující postavy a finální záporačku, zbydou nám všehovšudy tři.

Nízký počet ale nevadí, protože bohyně Cetrion, šestiruký Kollector i konstrukt Geras jsou díky svému designu a schopnostem nepřehlédnutelní. A svůj díl pozornosti si pro sebe bezesporu ukradnou i hostující postavy, které vyšly formou DLC.

Na rozdíl od hvězd hororových filmů, které jsme viděli v minulém díle, se do Mortal Kombat 11 dostali hrdinové z kultovních sci-fi (Terminátor, Robocop) a temné komiksové postavy (Joker, Spawn). Přestože jsme měli u některých z nich pochybnosti, zda se hodí do světa boha hromu Raidena, skvělé zpracování jejich útoků a komb nás přesvědčilo, že ano.

Všechny hratelné postavy si můžete upravovat, a to jak po stránce vzhledu, tak i hratelnosti. Nevyhovuje vám přímý projektilový útok, protože oponent ho vždy přeskočí? Není problém ho vyměnit za zesílený anti-air, díky kterému si neřád rozmyslí, zda se odlepí od země. Nebo chcete místo teleportace protiútok? I to se dá zařídit.

Každá verze zápasníka má dostupná tři políčka, do kterých může tyto zlepšené nebo alternativní útoky vkládat. A je jen na hráčích samotných, zda si bojovníky skutečně přizpůsobí, nebo si vystačí se základními pohyby.

Poslední zásadní možností, kterou můžete upravovat, je chování umělé inteligence. Rozhodnutí, zda si bude zápasník držet odstup kvůli lepším útokům na dálku, nebo půjde na nepřítele rychlými komby zblízka, je čistě na hráčích. Tato funkce je užitečná hlavně pro mód AI battle, ve kterém se utká vámi vytvořený tým tří šampionů s týmy jiných hráčů. Sami ale své svěřence neovládáte, o to se postará právě umělá inteligence.

Ať už ale hrajete za koho chcete, upraveného, nebo obyčejného, Mortal Kombat 11 se hraje prostě výborně. Boje jsou plynulé a odehrávají se v působivých arénách, kde je možné, po vzoru předchozích titulů, používat některé předměty z prostředí v boji. Třeba takový kaktus, o který omlátíte oponentův obličej, nebo mrtvola vyzývající k hození na soupeře.

V běžných zápasech jsme nezaregistrovali, že by některá z postav měla oproti ostatním navrch. Bojovníci jsou slušně vybalancovaní, a pokud se náhodou u některého zápasu seknete, není problém použít power-up nebo rovnou token na přeskočení daného boje (těch je ale omezené množství).

Vyváženost se tedy netýká hlavní záporačky, která dokáže znepříjemnit den nejednomu hráči. Její blesková teleportace, odolnost vůči úchytům/fatal blowům a schopnost vás vrátit o několik pohybů v čase (přičemž váš bojovník po celou dobu získává zranění) nás donutily několikrát vypnout hru a vrátit se k ní později.

Finální oponenti v bojovkách odjakživa trpěli jistou dávkou neférovosti, kterou kompenzovala jejich Achillova pata – slabost vůči spamování jednoho či dvou útoků. A ani u titánky ovládající obrovské přesýpací hodiny tomu není jinak, ale na to už si musíte přijít sami.

Počítačem ovládaní sokové díky různým stupňům obtížnosti nabízejí slušnou výzvu, ale pokud vás omrzí, můžete vyzvat reálné soupeře. A přestože je možné se vrhnout do online arén, mnohem větší zábava je utkání s kamarádem u jedné konzole. Společné hecování a vymýšlení nejpodlejších taktik proti člověku sedícímu vedle vás dokáže být zábava i na několik hodin.

Pojďme být přátelé!

Mortal Kombat byl vždy nebývale brutální a ani jedenáctka není jiná. Hráči si tu do sytosti užijí odtrhané končetiny, vyhřeznuté vnitřnosti i oční bulvy opouštějící lebky poražených závratnou rychlostí.

Fatality jsou tak zase o něco propracovanější a krvavější, ale zároveň jaksi méně intenzivní. Pamatujeme si, jak jsme byli u devátého dílu uneseni tehdejšími dokončováky nebo jak se nám dělalo nevolno u Mortal Kombat X, kdy Ermac pomocí své telekinetické síly vytáhl soupeřovu trávicí soustavu skrz ústa.

Přestože jsou fatality z MK11 graficky o stupeň výš, ve svém zpracování se od předchozích dílů tolik neliší. Některé dokonce vypadají jako upravené variace fatalit z dřívějších titulů. Například Kollectorova fatalita, kdy skočí na oponenta a začne zuřivě vytrhávat různé orgány z jeho těla, připomíná Mileeninu fatalitu z MKX. Rozdíl je v tom, že orgány skončí místo žaludku zubaté bojovnice v batohu Shaova exekutora, který ještě kromě toho připraví nešťastníka o hlavu.

Tím ale rozhodně nechceme říct, že jsou dokončováky v MK11 špatné. Stále se jedná o graficky úžasné a pořádně krvavé ukázky videoherního násilí, které vyrazí dech (a možná i obsah žaludku) nejednomu divákovi.

Přesto nás daleko víc než fatality zaujaly Friendshipy, které do hry přibyly s rozšířením. Vidět Jaxe zamordovat protivníky svými kybernetickými pažemi jsme viděli nespočetněkrát. Ale být svědky jeho saxofonového vystoupení je jiné kafe!

Věže sahající do nebe

Mnoho hráčů si v souvislosti s Mortal Kombatem vzpomene na mód Tower, zdejší označení pro arkádový mód, ve kterém se po výhře v několika zápasech dostanete k finálnímu bossovi. V mnoha případech porážka hlavního antagonisty končí krátkým filmečkem věnovaným konkrétní postavě.

Nejinak je tomu i v Mortal Kombat 11. Klasik Tower obsahuje věže se čtyřmi obtížnostmi zakončené bossem a nekonečnou věží, hráči ale dostanou i možnost účastnit se speciálních Towers of Time. A v nich se můžete neskutečně vyřádit.

Věže jsou rozdělené do několika skupin s různými odměnami Najdou se mezi nimi augmentační krystaly, power-upy pomáhající hráčům během boje i doplňky a vzhledy pro jednotlivé charaktery.

Pokud ovšem na některou výhru máte zálusk, musíte si hlídat čas. Jak název napovídá, na většinu věží se vztahují časové limity, po jejichž uplynutí věže i odměny zmizí a jsou nahrazeny jinými.

Časová omezení jsou navíc různě dlouhá. Některá trvají necelou hodinu, jiná déle než týden. U věží je také možné si nastavit, že za vás bude zápasy absolvovat umělá inteligence, která se o oponenty postará sama.

Vzhůru do Krypty!

Návratu se dočkala i Krypta, která ale přinesla zásadní změnu. Zatímco v předchozích hrách jsme se ponořili do světa plného truhel z pohledu vlastních očí, v MK11 nás tento zážitek čeká ve třetí osobě.

Hlavním účelem Krypty je utratit videoherní měnu získanou během hraní za truhly, které v sobě obsahují odměny. Kromě různých předmětů a krystalů, které se dají získat i ve věžích, na vás čekají exkluzivní vzhledy nebo kombinace na uzamčené fatality a brutality.

Při otevírání truhel není od věci si hlídat rozpočet. Cena za otevření každé truhly se totiž liší. Několikrát se nám stalo, že nám poměrně slušná částka zlaťáků nastřádaná během několika dokončených věží zmizela téměř za pár minut.

Za zmínku rozhodně stojí i prostředí, ve kterém se dobrodružství odehrává. Ocitnete se totiž na ostrově čaroděje Shang Tsunga. Domov proradného padoucha vypadá úžasně, i když je opuštěný. A fanoušci tak dostanou možnost se podívat na legendární stage novou perspektivou.

Zde ale taky přichází největší výtka, kterou ke hře máme: Většina funkcí je podmíněná neustálou komunikací se serverem. To by nebylo nic výjimečného, s něčím podobným se dnes setkáváme v každé druhé hře. Problém ale nastává ve chvíli, kdy tento systém ovlivňuje plynulost zážitku.

Několikrát se stalo, že jsme se nemohli připojit do Towers of Time, i když jsme byli normálně připojení k internetu. Tento problém většinou zmizel při restartu hry. Jenže mnohem hůř na tom byla Krypta.

Po každé otevřené pokladnici se totiž hra napojí na server, aby mohla načíst odměny. Ty by se měly zobrazit okamžitě po otevření, jenže my museli mnohdy čekat i několik vteřin. Zdá se to možná jako prkotina, ale v módu, který je na neustálém otvírání truhel založený, to po chvíli začne být vskutku velice otravné.

Konec dobrý, všechno dobré?

Navzdory tomuto problému jedenáctý díl své slavné sérii rozhodně nedělá žádnou ostudu. A to včetně Aftermath Kollection, která obsahuje všechna dříve vyšlá DLC s postavami, novými vzhledy, rozšířením příběhu i novými stagi, fatalitami a friendshipy.

Výsledkem jsou hodiny a hodiny zábavy, které je možné prožít ve zvráceném a krvavém světě plném ninjů, kyborgů, čarodějů i hollywoodských herců. A to je koktejl, který vám kromě Mortal Kombatu nalije málokdo.

Nejlepší (dle let) Bojová pro Xbox One před 2025