Sleeping Dogs

Sleeping Dogs je tak trochu GTA hra, ale vlastně není. Formou se určitě jedná o GTA variaci. Máte hrdinu, s kterým řešíte jak příběhové úkoly, tak ty nepovinné, vedlejší. Máte město plné miniher, výzev a blbin k odreagování a jízda autem či na motorce patří ke klíčovým prvkům. Na druhou stranu je tu ale natolik pozměněn zažitý vzorec sandboxové hry, že pokud bychom měli Sleeping Dogs porovnávat třeba s GTA IV, najdu spoustu zásadních odlišností a rozdílů.

Radši mi vyprávěj a neblbni

Pokud není k dispozici hrdina, který by byl sám o sobě zajímavou osobností, a pokud se svět prezentuje spíše jako místo pro různé skopičiny, než příběhová kulisa, jak to předvádí GTA, zájem některých hráčů upadá. Nevydrží si donekonečna hrát s autem, nebaví je překonávání závodů v šílenosti, a tak nějak vyžadují, aby byl příběh hlavní hybnou silou celého snažení. Není to kritika opačného přístupu - jen nastínění toho, proč a v čem je Sleeping Dogs jiný sandbox než žánrový etalon v podobě série GTA.

Hlavním hrdinou Sleeping Dogs je Wej Šen, policista, který má v utajení proniknout do nitra podsvětí v Hong Kongu. Má k tomu dobré předpoklady, protože dětství strávil v těchto stísněných uličkách, má zde své kontakty a známé. Dětství, kdy by vesele vyrůstal do plnohodnotného člena Triád, mu však přerušilo stěhování do USA, kde nám zmodral a stal se policajtem. A nyní tedy kope za tu správnou stranu. Tedy...

Tohle je jeden z hlavních motivů celé hry. Sleepings Dogs celkem bezostyšně vykrádá tradiční východní filmy o policajtech v utajení, což je na jednu stranu jakási pocta žánru, a na druhou je to něco svěžího a nového, protože se do těchto vod hry v masovějším měřítku zatím nevydaly. Ano, ve hře uvidíte jasné obrysy Volavky, potažmo Skryté identity, ale uvidíte zde i spoustu klasik od Johna Woo. Ani ne tak ve smyslu akce (i když té také), jako spíše motivů parťáctví, nepokrevního bratrství, potažmo odpovědnosti a cti v mnoha podobách.

Tajný agent s rozpolcenou osobností

Tato dualita se promítá v jednom z nejlepších prvků hry. V každé misi (ale jen v misi, ne mimo ně), ať už pro Triády, nebo policii máte dvě položky, které se vám mění. Čím drsnější jste v bojích s konkurenčními gangy, tím více vám přibývá respekt a tedy zkušenosti v kolonce Triád.

Čím více ale během mise ničíte soukromý majetek, nedejbože zabíjíte civilisty nebo dokonce policisty, tím více vám klesají zkušenosti v policejní kolonce. A vy potřebujete obě. Protože jak získáváte zkušenosti, můžete si s každým levelem koupit novou schopnost. Pro Triády jde hlavně o vylepšování stylu boje, pro policii spíše vychytávky a usnadnění některých postupů.

Brutální boj bez manýristických příkras

V boji nutno ocenit, že se tvůrci drží zákona malých gangů, kde se vše vyřizuje ručmo, klidně s noži, a pokud už se na place objeví pistole, tak musí jít o něco velkého. Jinde je základem boje přestřelka a krytí, Sleeping Dogs má boj na blízko a dynamiku. Jeden útok můžete řetězit do komb, k tomu tu máte úchop, po němž jde protivníka třeba prohodit oknem.

Klíčový je ale protiútok, který, stejným systémem, jako v Batman: Arkham City, nutí hráče vnímat scénu, odpovídat na útoky a ne jen zběsile bušit. To byste daleko nedošli. Navíc, různí oponenti vyžadují odlišné strategie podle váhy, vyzbrojení, agresivity... Baví vás nakupování nových komb, profilace vašeho stylu boje a také možnosti stylově posledního soupeře rozmasírovat na kaši nějakým brutálním způsobem, aby vám stoupla popularita.

Souboje jsou adrenalinové, vypadají skvěle, a proto vás možná bude i mrzet, když se začalnou pravidelněji objevovat přestřelky. Chybí jim ta tvrdost a grácie boje na blízko, byť i ten tu má své místo. Wej je chlapík, který se spoléhá na pěsti, po městě se s puškou běhat nedá, a tak se střílí jen tehdy, když je to nutné. Nejčastěji ze zbraně, kterou vezmete soupeři v efektním záběru, kdy kosti praští. Akce je díky tomu neustále dynamická, osobní a chybí zde nekonečné prostoje third person her, kdy se krčíte za sloupem a střídáte se v kropení z automatu.

Já jsem malej, ale šikovnej

Město je oproti GTA či Saints Row standardu sevřenější, což ale není nutně na škodu. Už žádné nekonečné jízdy taxíkem, protože dostat se z jednoho konce GTA IV na druhý trvalo čtvrt hodiny. Hong Kong je menší, ale o to více žije a s ním ožívají jeho lokální figurky. Právě tohle bizarní panoptikum dodává hře největší dávku atmosféry a čím více znáte výše zmiňované snímky, tím lépe vám hra sedne. A samozřejmě, když se začne umírat, má to mnohem větší efekt, protože celý Hong Kong je tak nějak domácký.

Aby vše nebylo jen o boji, v rámci misí i hackujete nejrůznější zařízení, používáte kamery pro sledování nebo řešíte sledovačky jinak. Hra si po celou dobu udržuje slušnou variabilitu typů misí, ale pokud jste milovali cvoklé úkoly z GTA, budete lehce zklamaní. Sleeping Dogs moc často po nějakých výjimečných misích nesahá. Tam kde se GTA nepokrytě směje nadsázce, se tady sází hlavně na tu atmosféru.

Sleeping Dogs je velkým překvapením. Bere základní model GTA, ale přetváří jej tam, kde potřebuje a předvádí při tom víc inovace, než velké značky a jejich klony za posledních pět let zvládly. Něčeho se tak hra vzdává, ale je jen dobře, že se nesnaží uspokojit všechny, protože by vznikl hrozný galimatyáš. Příběh Wej Šena je atraktivní a dynamický, stejně jako jeho základ - boje na blízko.

Bavit se budete déle než dvacet hodin, hltat další střípky ze života města a nebudete mít pocit, že v nějakém momentu po vás hra chce, abyste se šel „nuceně“ bavit nepovinnými činnostmi. Naopak, budete se cítit neskutečně nepatřičně, když v pozdější fázi hry přejedete policistu a raději hru loadovat, protože tohle prostě polda v utajení nedělá.