Je dost možné, že jste o Shenmue nikdy pořádně neslyšeli. A asi se není čemu divit – jednalo se o exkluzivní titul pro konzoli Sega Dreamcast, která se v našich končinách netěšila příliš velké popularitě. Pojďme si doplnit vzdělání!

Jedná se o výpravný příběh z Japonska zasazený do druhé poloviny 80. let minulého století. Mladík Rjo Hazuki je svědkem vraždy svého otce zákeřným Číňanem jménem Lan Di. Vydává se tedy na cestu za pomstou jak vystřiženou z těch nejlepších kung-fu filmů.

Poměrně triviální zápletka je podána nanejvýš poutavě a vaši cestu za pomstou provázejí nečekané zvraty, typické i netypické postavy a postavičky, množství úkolů, bitek i miniher. Představte si mix L.A. Noire, her od studia Quantic Dream (Fahrenheit, Detroit) a bojovky Virtua Fighter. Tedy adventuru s akčními prvky zasazenou do relativně otevřeného světa.

Příběh hraje prim

Zápletka si díky svým kvalitám si zaslouží výrazně více prostoru. Ačkoliv se jedná o poměrně typický příběh o cestě za pomstou, je nezbytné zmínit i trochu otřepané úsloví, že cesta je zároveň i cíl. S Rjem se totiž vydáte na cestu dospívání, která zahrnuje poznávání nových míst i lidí, shánění práce, prohlubování svých vlastních schopností i nutnost odhodlat se k výpravě do neznáma.

Drtivá většina prvního dílu se ovšem odehrává v relativním bezpečí japonského předměstí. Druhý díl je pak o tom, co naši předci nazývali „vydat se na zkušenou“. Zavítáte do Hongkongu a poznáte, jak odlišný je svět daleko od domova a jak místní nakládají s cizáky – tedy s vámi.

Ať už budete v Japonsku nebo v Číně, vždy narazíte na typická klišé příznačná pro daný žánr: jsou tu moudří mistři s huňatým obočím, kteří vám sdělí, že máte dobré srdce, ale jste příliš ukvapení a musíte víc trénovat. Narazíte na potetované členy gangů, na studující mnichy, praštěné figurky i obávané šéfy podsvětí. NPC je jen v prvním díle přes dvě stovky, každá z nich má denní režim a často i vazby na jiné postavy. K tomu se přidává i místní kultura, zvyky a obyčeje, které celou hrou prostupují ladně jako hedvábná nit.

Zkrátka, co se týče příběhu a prostředků, které jsou využity k vyprávění, hledají se zápory jen velmi obtížně. Příběh Shenmue je jako kvalitně napsaná kniha. Je už pozdě večer a vy si říkáte, že už fakt jen tu další stránku a pak jdete spát. Ale zvědavost vám nedá. Jen budete muset přimhouřit oko nad nekvalitním překladem a anglickým dabingem, který je hrozný po herecké i technické stránce. Lze sice přepnout do výrazně povedenější japonštiny, ovšem i ta trpí nízkou kvalitou zvuku. Alespoň zčásti to zachraňuje nadmíru povedená hudba.

Prošlapávání cesty

Shenmue svého času stála u zrodu řady moderních herních prvků, mimo jiné například dnes nepopulárních QTE sekvencí. Ale abychom nezůstávali jen u toho negativního: vývojáři udělali vše pro to, abyste se cítili, jako že „tam“ vážně jste. Do obou her zasadili více než 450 NPC postav, přičemž každá má svůj denní režim, vztahy s ostatními lidmi i zaměstnání.

Necelých 25 hodin tak strávíte ve světě s funkčním denním cyklem, proměnlivým počasím a střídajícími se ročními obdobími. Můžete se oddávat vedlejším aktivitám, prozkoumávat stovky předmětů nebo jen tak tlachat s kolemjdoucími. V porovnání se současnými AAA trháky to už samozřejmě není takové terno, ale zároveň v žádném případě nejde o zanedbatelné parametry.

Svým způsobem hra připomíná L.A. Noire – je to převážně detektivní adventura v otevřeném světě zasazená do minulosti. Je tu kladen důraz na interaktivitu, dialogy a (na svou dobu) nadstandardní animace obličejů. Po vraždě vašeho otce můžete v deníku nalézt číslo na policii a zkusit jim zavolat z telefonu v předsíni. Těchto detailů je hra plná.

Jenže Shenmue má kořeny v době před dvěma desítkami let, takže nelze očekávat, že by veškeré aktivity a minihry byly stejně vypilované jako třeba v pátém GTA. Spousta prvků je implementována poněkud nešikovně a některé logické lapsy v jinak solidním ovládání, nebo obecně v interakci se světem, nejspíš současné hráče docela rozhodí.

Například po většinu času můžete předměty aktivovat tak, že k nim přistoupíte a stisknete akční tlačítko. Ovšem v některých vybraných pasážích je potřeba nejprve přepnout do first-person pohledu a teprve pak předmět aktivovat. Že se ten jeden mrňavý předmět bez popisku nachází v obrovské oblasti, to vývojáře asi moc netrápilo. Ve skutečném světě také nepoletují žádné ukazatele a nápovědy!

Ostatně, všudypřítomná filozofie „takhle to je v reálu, takže tak to bude i ve hře“ je stejně tak fascinující jako frustrující. Zkrátka musíte být tak trochu staromilci, abyste se mohli naladit na tu správnou vlnu. A že je to někdy pekelně těžké! Například u konce prvního dílu, kde by většina hráčů čekala eskalování napínavého příběhu a nonstop akci, nastupuje ubíjející a stereotypní denní šichta za volantem vysokozdvižného vozíku, která trvá možná tři nebo čtyři hodiny skutečného času. A proč to všechno? Protože si přece potřebujete vydělat na jízdenku.

Obě hry jsou bohužel plné nečekaných QTE sekvencí, přičemž dvojka je v tomhle ohledu ještě o trošku horší, protože si budete muset v Číně vydělávat na noclehy v hotelu. Práce spočívá v absolvování série více či méně zábavných miniher, z nichž některé jsou čistě jen QTE. Alespoň že je dvojka výrazně výpravnější, lokace jsou větší a rozmanitější. V kombinaci s množstvím příběhových zvratů tak alespoň dostanete slušnou kompenzaci za prožité útrapy.

Retronauti na palubu!

Rozhodování o koupi Shenmue bude poměrně jednoduché: jste ochotni překousnout řadu zastaralých herních prvků jen proto, abyste si užili neobyčejný příběh, napínavé souboje a možná i poprvé okusili tenhle téměř dvacet let starý revoluční titul? Dejte mu šanci. Je to jako začíst se do původních anglických vydání Sherlocka Holmese – sloh už je zastaralý a z některých slov budete mít legraci. Na druhou stranu, věk neubral příběhům nic na kráse a vy budete mít možnost nasát atmosféru dob dávno zašlých.

U příznivců moderních akčních her, kteří neokusili nic jiného než Uncharted a podobné tituly, to bude mít Shenmue výrazně složitější. Vývojáři mimo jiné nesáhli ani na engine a na grafiku, takže krom vyššího rozlišení tu není oproti původnímu vydání prakticky nic navíc. Kdysi technologický zázrak, dnes vzpomínka na minulost. Chybí tu několik zásadních věcí, které bychom od moderních her čekali, například mapa, rychlé cestování nebo možnost popohnat čas. Dvojka to už alespoň v některých ohledech trošku napravuje.

Předchozí odstavce možná působí poněkud rozpolceným dojmem – a není se čemu divit. U spousty starých her nás při hraní doprovází nostalgie, spoustu z nich máme po paměti naučenou a baví nás, protože je máme stokrát odehrané a přesně víme, co a jak. Shenmue v našich končinách hrál asi málokdo. Sami jsme během hraní zažili pocity nudy i frustrace, často jsme se pošklebovali kostrbatému překladu, jenže něco nás táhlo dál a dál. Bavilo nás prozkoumávat svět, bavily nás souboje ve stylu Virtua Fightera, překvapily nás nečekané detaily, ovšem na pozici nejvyšší stály postavy a příběh – bohužel příběh, který dosud není ukončen.

Fanoušci této série často zmiňují, že klíčem k vychutnání si celého zážitku je nutnost stát se součástí herního světa. Neběhat, ale chodit. Mluvit se sousedy a zajímat se o jejich osudy. Nehnat se za dalším úkolem. Naopak. Po cestě z práce se zastavte v arkádové herně nebo u stánku s burgery a užijte si klidnou procházku za měsíčního svitu směrem ke kopci, kde se nachází váš domov a důležité dódžó. Zkrátka: nehrát, ale prožívat.

Není pro každého, tahle Shenmue, ale jestli vás chytne, pak uvidíte, že fanouškem se můžete stát i skoro dvacet let po vydání. A možná i vy zjistíte, kde se po setmění scházejí ti velcí potetovaní námořníci.

Nejlepší (dle let) retro pro Xbox One před 2025

Upravte si filtr třeba takhle: