Měřítko 1:10 000

Základní koncept Mini DAYZ bude připadat povědomý každému, kdo se kdy do nějakého toho dobrodružného přežívání pouštěl. Docela jako v Don’t Starve se vám pod ruku dostává hrdina v pohledu seshora na náhodně generované mapě. Jedná se pochopitelně o survival hru, respektive postapokalyptický zombie survival. Nejenže tedy musíte kontinuálně dbát na ukazatel zdraví, hladu, žízně a teploty, je třeba se také popasovat s nehostinným prostředím a faktem, že tu na vás má spadeno nejeden nemrtvý.

Nejlepší volbou je v takovém případě vyrazit do světa a hledat přilepšení ve zchátralých domech, zpustlých zámcích, opuštěných garážích či bezprizorně stojících autech. Zkrátka ve všech zruinovaných pozůstatcích někdejší civilizace, které universum DayZ nabízí. Oblečení, zbraně, potraviny, nástroje, to vše z vás dělá postupem času schopnějšího a odolnějšího jedince, u něhož se alespoň částečně snižuje šance na rychlý konec. Čím více vybavení seberete, čím více zombíků pomlátíte. Čím déle vydržíte, tím obdržíte více bodů, které lze potom čas od času vyměnit za nějaký ten drobný bonus, třeba větší odolnost proti chladu.

Drobné radosti unylého dobrodruha

K dispozici je rovněž lehký systém craftingu, jehož největší devíza spočívá v tom, že do jinak dosti toporného světa Mini DAYZ přináší více uvěřitelnosti a interakce. Jestliže narazíte na sekeru, můžete pokácet strom a z hromady dříví udělat táborák. Nebo z ní vyrobit vor. Bezkonkurenčně nejvíc si ale hru užijete v momentech, kdy objevujete nové a nové předměty, které si můžete strčit do kapes. Zápalky, obvaz, méně poničené džíny s větším úložným prostorem, helma po nějakém vojákovi, světlice, kladivo, šípy do kuše, batoh na záda... Výčet vybavení v Mini DAYZ je široký a přicházet na to, jak s ním zastrašit nemrtvé nebo jak rozdělat oheň, je zábavné.

Na způsob klasických survival her si také musíte dávat pozor na opotřebení výbavy vyjádřené procentuálním dvojčíslím v inventáři, stejně jako na nedostatek prostoru. Toho je v postapu vážně poskrovnu, budete tudíž neustále nuceni činit obtížná rozhodnutí typu "nechám si dva drahocenné obvazy, nebo se spokojím s jedním a zbude mi místo na čutoru?". Přežívání hned o kousek nabírá na intenzitě. V ani jednom případě nejde o nikterak revoluční prvky, stejně jako v jakémkoliv jiném survivalu však fungují pěkně.

Těžká? Spíš nefér

Co ale s tím, když na každou hezky fungující mechaniku připadají zhruba dvě další – víceméně rozbité. Že se profil mapy vytváří nahodile? Fajn, je třeba ale zmínit, že zdejší faktor náhody téměř rozbíjí hratelnost. Uznáváme, zažili jsme pár výborných výprav, kdy jsme po okolí chodili obtěžkáni zbraněmi i nástroji a nikdo si na nás nepřišel. Dobrých devadesát procent pokusů ale skončilo v řádu minut prostě proto, že postavu na začátku pokousal pes (jemuž mimochodem nelze utéct), a po zbytek času (za neustálého krvácení) jen zoufale pobíhala okolo v marné snaze najít něco kloudného na zafačování. A kde nic tu nic. Támhle prázdný kufr auta, tady plechovka "Spite". To se rovná rychlé smrti.

Něco takového dovede být pořádně frustrující, výtkám však ještě není konec. Ovládání variantou ťukání na displej je nepřesné, sáhněte tedy po možnosti s virtuálním joystickem, který lze použít obstojně. Titul má také vyhrazená tlačítka pro inventář, profil postavy a tlačítka akce. Když už je řeč o akci, té si také moc neužijete. Pakliže vám chybí střelná zbraň, souboje probíhají prostě tím způsobem, že vedle sebe stojí dvě postavičky a vy sledujete, které spadne ukazatel zdraví na nulu dřív. Zbraně na dálku lze aspoň přebíjet, a také z nich můžete pálit. Všechno to ale působí děsivě mrtvě, neohrabaně, bez pořádné odezvy.

Nejvíce ale Mini DAYZ ztrácí v něčem, co by šlo pojmenovat jako znovuhratelnost. Jakkoliv vám dává spousty věcí k užití, není v ní moc co dělat. Můžete se zuby nehty snažit přežít, ale jak jsme si řekli, úspěch toho záleží spíš na nějaké vyšší moci. Hra se bolestivě drží jedné a té samé předvídatelné šablony sbírání, boje a schovávání. Někdy se možná pořadí převrátí, ale to je tak vše. Navzdory náhodnému generování až moc dobře už od začátku víte, co bude následovat. Ty samé věci jako v patnácti předešlých případech v šedé, nehezké a málo variabilní grafice s blbou zvukovou smyčkou – jen s tím rozdílem, že tentokrát se někde v garáži možná nebude povalovat sekyra, ale baseballová pálka.

Musíme ocenit, že tvůrci z Bohemia Interactive nezapomněli na tuzemské hráče a do Mini DAYZ vložili češtinu. Řádky se ale často nezobrazují na místech, kde by rozhodně být měly. K tomu hru trápí řada dalších bugů a nejasností, od problematického vstupu do budov, přes vzájemné zasekávání objektů a nemožnost sebrat předměty ze země, až po hloupou a silně nekonzistentní umělou inteligenci.

Mini koncept, maxi zklamání

Na to, kolik nápadů od svého počítačového bráchy v sobě kapesní DayZ přebírá, je až fascinující, jak tahle hra působí jako hodně nedopečená mobilní hříčka. Je k dispozici zdarma, takže za zkoušku nic nedáte. Skoro bychom však doporučili na Mini DAYZ i v takovém případě zapomenout, vyhradit si těch pár desítek korun a pořídit si třeba již zmíněnou Don't Starve.

Nejlepší (dle let) postapokalypsa pro Android před 2022

Upravte si filtr třeba takhle: