Začátečnická hra

První setkání: se zájmem si hru prohlížíte a okamžitě dostáváte chuť hrát první mač. Ale co to? Zatím to vypadá, že si Top Spin vůbec hrát nechce. Zato začne chrlit, co se mu zrovna zamane. Zahlcuje dlouhými texty o tom, jak se vyznat v menu, co znamenají jednotlivé položky a podobnými nesmysly. Tohle si každý hráč přece zjistí sám, „za běhu“. Po chvíli tedy začnete „poučné“ věty nemilosrdně odklepávat. Prostě otravují. Navíc občas chybí kontext, který by umožnil text vůbec správně a plně pochopit. Nemáte tedy žádné výčitky. Už byste rádi hráli.

Konečně jste připraveni hrát. Aha, ještě vytvořit hráče – to bude rychlovka. Další omyl. To by to nesměl být zrovna Top Spin, série se snahou o realistické pojetí. Komplexnější editor hráče snad u žádné hry neuvidíte, nehledě na žánr. Modifikovat můžete téměř vše, na co si vzpomenete, dokonce animace borce při různých situacích. Hráč vyroben, můžeme začít. Tentokrát už to musí vyjít.

Výš, dál, silněji

Již od prvního okamžiku na kurtu je hraní až podezřele zábavné. Člověk sice musí nějakou chvíli stále vzpomínat na moudrá slova z výcviku, ale jakmile principy, jak se říká, přejdou do krve, všechno se zdá být maximálně přehledné a přesně načrtnuté, a pakliže někdy pocítíte nával rozmrzení nad nešťastně prohranou hrou, můžete si být prakticky jistí, že z neúspěchu máte vinit pouze a jen sebe. Hra totiž k věci přistupuje nečekaně dospěle a vůbec tak nějak sympaticky férově.

Při prvních krůčcích člověk vnímá, že jsou si hráči překvapivě rovni, a přitom není nijak znát, že je obtížnost nastavena pouze na prostřední z pěti možných. Skutečně není „otupení“ AI téměř vůbec znát. Netrvá to ale příliš dlouho, co začínáte protivníky poměrně snadno porážet a začínají se rýsovat vzorce jejich chování na kurtu. Zkusíte tedy zvýšit obtížnost z Medium na Hard, tedy o jeden stupeň. Vstupujete na antuku a padá vám čelist. Jdete ověřit do nabídky, zda jste skutečně zvýšili obtížnost pouze o jeden stupeň. Je tomu tak. V tomto bodě si nedokážete představit, jak ukrutné výměny číhají za položkou Very hard.

Profi hra

Nová obtížnost každopádně zvyšuje taktické možnosti protihráče, a tak můžete opět hledat nové strategie, jak na něj. A to je zábava. Zadarmo však není dáno zhola nic. Jakkoli je umělá inteligence soupeřů kvalitně naprogramována, ještě větší dobrodružství číhá za možností online soupeření. Zde je prakticky záruka, že každý souboj bude jiný. Kdyby vám nestačila ani klasická exhibice přes internet, jsou ve hře nachystány i další a nutno podotknout že velmi chytře zpracované online režimy.

Top Spin zdravě provokuje, budí dravost i hravost. Pokud se něco takového hře podaří, je to výborná zpráva. Pokud se tyto vlastnosti daří udržet, má prakticky vyhráno. Zábava ze samotného hraní se tím pádem stává v podstatě nekonečnou. A to je přeci jedna z nejlepších věcí, které se mohou přihodit. Příslib dlouhé trvanlivosti zábavy vysoké úrovně je fenomenální věc. Fantastický výsledek vyčerpávajícího vývoje.

Zástupné důvody

Výše zmíněné je to hlavní, proč je Top Spin 4 skvělou hrou, ale jsou to právě dílčí aspekty hry, bez kterých by se i ten nejlepší obecný návrh rozlámal jako levná čínská raketa. Animace si žádají velkou úctu, ozvučení tvoří autentickou atmosféru, drobné a smysluplné nápady jako například najímání osobních trenérů pak všechno lepí dohromady.

Jedním z hlavních pilířů solidní konstrukce je však přesné, pohodlné a výborně navržené ovládání. Recept, podle kterého je tento tenis vyroben, je pravým opakem receptu, podle kterého pekli dort pejsek s kočičkou. Tady naopak vše ladí se vším a dochází k příjemným symbiózám. A jedině takto může vypadat recept na skvělou hru. Jak dokáže bavit Top Spin 4, to už dlouho žádná hra nedokázala. Natož sportovní!

Nejlepší (dle let) Česká hra pro PlayStation 3 před 2025

Upravte si filtr třeba takhle: