Your House

Neznám nikoho, kdo by neměl slabost pro mysteriózní příběhy. A díky hrám je nemusíme sledovat jen večer v televizi, ale naplno si je užít v plně interaktivní podobě. Sami děláme rozhodnutí, sami rozplétáme záhadu a užíváme si to vzrušení z toho, že jsme na stopě něčemu neznámému a vzrušujícímu. A na telefonech se tento žánr velmi dobře etabloval v podobě textových adventur. Tou je i dnes recenzovaný titul. 

Ve hře se vrátíme do posledního desetiletí minulého století, kdy byl život ještě o krapet jednodušší. Ne však pro naši hlavní hrdinku, která si prochází těžkým obdobím svého života a nemá se o koho opřít. A když ji zase vyhodí z internátní školy, rozhodne se utéci. Kam? Někdo ji poslal záhadnou adresu s klíčkem a blahopřáním k narozeninám. Není to možná nejlepší nápad na světě, ale za prozkoumání to stojí. 

Jak už název napovídá, celá záhada se točí okolo neznámého domu, který skrývá rébusy, hlavolamy a jedno tajemství za druhým. Vaším úkolem bude dům prozkoumat a možná tak zjistíte, kdo vám klíčky poslal a proč to udělal. 

Osobně bych ale řekl, že na prvním místě je v tomto případě forma vyprávění. Ta totiž stírá hranici mezi psaným textem, audiovizuální povídkou, interaktivním vyprávěním, komiksem a videohrou. Je to tak nějak všechno. Nejdelší dobu asi budete koukat na psané texty. Vyprávění probíhá primárně formou textu. Ten se mimochodem na telefonu dobře čte, protože hra je ve formátu na výšku. Do toho se však objevují obrázky, interaktivní odkazy, stisknutelná slova vedoucí třeba k animacím, rozhodnutím a logickým hříčkám. 

A to vše se dá charakterizovat naprosto perfektním a stylovým zpracováním. Hra má svůj osobitý a výrazný styl, který využívá smysluplnou typografii a hrubý výtvarný styl, který jako by vypadl z obálek brakových záhadných románů. Na hru se prostě dobře dívá. I když animace jsou občas až moc rychlé a krátké. 

Jestli bych hře měl něco vytknout, pak je to občas její nepřesné ovládání. Stane se, že víte, kam a kdy máte klepnout, ale hra vás ignoruje. Nehledě na to, že se moc nesnaží vás systém hry naučit, takže jak pokračovat mnohdy zjistíte náhodou. Vyloženě mě štvalo, když jsem pro inventář musel neustále scrollovat nahoru v textu a neměl jsem k němu přístup třeba tlačítkem v rohu obrazovky. 

Rébusy jsou také všech možných charakterů. Jednou spoléhají na postřeh, jindy na nějaký zvláštní myšlenkový obrat. Občas jsem se přistihnul, že jsem doslova náhodně klepal přes celou obrazovku, protože prostě nebylo zřejmé, na co se klikat dá a na co ne. 

Výsledek je ovšem takový, že hru mohu doporučit, pokud vás baví záhady a nezaleknete se trochu toho puberťáckého „cringe“. Možná je to dokonce něco, nad čím se můžete dobře bavit, tak jako já. A za zkoušku hra stojí i díky perfektnímu vizuálu. Jak pro počítač, tak telefony můžete vyzkoušet demo zdarma. A pokud vás to bude bavit, až poté si koupit plnou hru. A to je super nabídka.