WWE 2K19

Nejnovější díl WWE 2K19 je stejně jako předešlé hry v sérii velice kvalitní zápasnická hra, jejíž systém úderů, úchopů a dalších libůstek, jako je hecování sebe sama či svých protivníků, dokáže poskytnout hodiny zábavy. Dokonce bychom se nebáli říci, že se jedná o tu nejlepší wrestlingovou hru od 2K Games vůbec.

Na druhou stranu, většina těchto věcí je součástí WWE 2K her už dlouho. Stejně jako některé větší chyby a nepříjemnosti, které si s sebou tato série táhne už z minulého roku. A teď nemluvíme o nepochopitelném systému zalehávání soupeře, kdy buď šmidláte analogovými páčkami, nebo se snažíte zastavit rysku v maličké kruhové výseči, přičemž se vám velmi jednoduše stane, že vás jakožto zcela čerstvého zápasníka skolí maximálně dobitý soupeř. Ne, tohle nás nebaví a bavit nebude, ale naštěstí jsou tu i jiné herní módy, kde konec zápasu závisí na něčem jiném.

Cesta na vrchol zápasnického nebe

Pravděpodobně nejlepší novinkou WWE 2K19 je MyCareer neboli kampaň. Režim kampaně je součástí série už od WWE 2K15, v tomto roce se však poprvé dočkal skutečně velkolepého zpracování hodného AAA hry.

Scénář MyCareer je promyšlený i na poměry wrestlingových příběhů. Postavy umí být vtipné, ale celkově se tato část hry tváří spíše přirozeně. To znamená, že dojde i na smutnější části. A ty také drží vysoký standard a dokážou vás chytnout za srdce.

Kromě smysluplného příběhu je potom kampaň prodchnutá odpovídajícími cutscénami a poprvé v sérii také plně namluvenými postavami, což je prostě bomba. Trošku mrzelo jenom to, že našeho dlouhána jménem Superstar většina záběrů nedávala. Kamera ho v některých okamžicích zabírala třeba jen do poloviny obličeje a našly se i záběry, kdy mu hlava chyběla úplně. Problémy s jeho vysokou postavou pak přišly také v některých ingame videích, kdy jeho hlava prosvítala například skrz střechu automobilu. Jsou to maličkosti, ale v rámci velkolepé kampaně to celkový dojem prostě trošku kazí.

Na rozdíl od předchozích let, kdy jste se svým hrdinou startovali na okruhu NXT, se tentokrát v MyCareer ujímáte zcela neznámého bojovníka, který se živí jako hubič hmyzu a který se musí vypracovat skrze indie scénu a další nižší soutěže až na samotný vrchol. To s sebou přináší i postupné vylepšování postavy.

Váš hrdina je na začátku úplný holobrádek, časem mu však můžete vtisknout výrazně lepší statistiky, stejně jako údery, pod nimiž by docela s přehledem pukaly hlavy (kdyby se ovšem nejednalo o wrestling). Vylepšování postavy v MyCareer je hodně detailní, ale celkový pocit z přibývajících schopností není úplně uspokojivý. Velký rozdíl nepocítíte ani v případě, kdy najednou rozdáte třeba i 15 bodů, a ještě navíc při tom dostanete odemčeny některé pokročilé chvaty.

Velmi nepříjemný je fakt, že mezi řádky MyCareer se vkradly také loot boxy. Nevím jak vy, ale my jejich přítomnost neseme značně nelibě i v případě, kdy si podobně jako ve WWE 2K19 udržují spíše kosmetický charakter. V tomto směru by tedy série mohla ještě zabrat. Přesto si dovedeme představit, že MyCareer letos zaujme i hráče, kteří k tomuto módu v minulosti chovali skepsi.

Pohledem American Dragona

Další velkou novinkou WWE 2K19 je návrat skvělého módu Showcase. V něm si můžete vyzkoušet některé klíčové zápasy bývalého wrestlera a dvojnásobného světového šampiona v těžké váze Daniela Bryana, kterému se v ringu říkalo též American Dragon.

Každému z těchto zápasů předchází krátký snímek, kde vám Bryan prozradí některé detaily a zajímavosti. Následně pak musíte plnit vytyčené úkoly jako například přesně dané údery a počet bodů za sekvenci. Jenom vás upozorňujeme, abyste si tyto zápasy nepouštěli ve chvíli, kdy spěcháte. Některé z nich mohou trvat třeba i půl hodiny, takže je nelze konzumovat instantně.

Showcase doplňuje ještě nový mód Towers, v němž se probíjíte tematickými sériemi zápasů. Tyto série do hry přibývají na bázi denních a týdenních výzev, čímž už tak dost bohatý obsah WWE 2K19 dále podstatně roste.

Momentum je pojem

Variabilitu samotného zápasení rozšiřuje nový systém Payback. Zápasníci dostávají některé nadstandardní obranné či útočné schopnosti, a to tak silné, že mohou úplně změnit celé dosavadní dění zápasu. V podstatě se jedná o ty okamžiky, při nichž si dříve spokojení sázkaři začínají rvát vlasy, neboť v nich doposud prohrávající hráči začínají pro změnu drtit svého soupeře.

Další změna směřuje do módu Steel Cages, kde narazíte na docela nové minihry pro únik z klecí stejně jako docela nové animace. V módu Royal Rumbles potom můžete vybírat pořadí, v němž se do hry dostávají jednotliví bojovníci, což vám dává mnohem větší kontrolu a potažmo i prostor pro zábavu.

Bohužel tohle všechno trošku ztrácí na lesku kvůli zastaralému grafickému zpracování. S UFC 3 se WWE 2K19 po grafické stránce nemůže ani omylem měřit. Vizuál je na první pohled zastaralý. Dokonce i některé znělky a animace před zápasy jsou na televizi lehce kostičkované. A to prosím ne na žádné obryni, ale na docela obyčejné metrové FullHD ledce.

I přes tento nedostatek však WWE 2K19 zanechala pozitivní dojem, a to hlavně díky posunu příběhového módu a návratu Showcase. Jádro hry je totiž pořád stejně okouzlující a návykové, takže vám hru můžeme s klidným svědomím doporučit. Napříště by to ovšem už chtělo říznout do enginu a posunout celou sérii do současnosti.