World of Tanks: Heat

Hrou jsem byl natolik posedlý, že jsem kvůli ní dokonce tu a tam zanedbal školu, abychom s kamarádem celý den propařili a zlepšovali svůj skill. Skvělé časy. WoT se postupem času dočkala čistě konzolové verze Modern Armor, čistě mobilní verze Blitz a vzniklo i několik stolních her. Ale až teď přišlo studio Wargaming s vyloženě novou hrou World of Tanks: Heat.

Skutečná bitevní vřava

Jakožto dávný fanoušek originálu jsem byl přirozeně váben k vyzkoušení novinky, byť mě od samého začátku odrazovalo zvolené téma. Jsem příznivce historických obrněných vozidel, nikoliv těch moderních, natožpak futuristických. A Heat jde v tomto ohledu vyloženě do oblasti sci-fi, když váš tank může dočasně vytáhnout průhledný štít odrážející veškeré střely.

Nakonec to ale nevnímám jako handicap, jelikož technologicky vyspělá budoucnost se daleko lépe hodí k největší změně oproti původnímu WoT. Heat totiž není pomalá hra se zákopovým bojem, ale pravověrný hero shooter jako třeba Overwatch, akorát se maskující za těžkotonážní tanky.

Bitvy jsou daleko svižnější a exploze tanků častější. Navíc se donekonečna respawnujete takřka bez čekání, takže jste neustále v akci a hladina adrenalinu tak nemá šanci polevit. Neznamená to ale, že by tu chyběly různé přístupy k dosažení vítězství.

Tanky, či v tomto případě skutečně spíše v nich sedící „agenti“, jsou rozdělené na tři archetypy: Obránci disponují nejodolnějšími tanky, ale sami dávají menší poškození, odstřelovači uštědřují největší rány, ale činí tak z dálky, jelikož v přímém boji nemají šanci, a útočníci jsou tak nějak mezi.

Herní styl tedy definuje jezdec, který má navíc vlastní pasivní schopnost, ultimátku a perky, které si odemykáte ziskem zkušeností. Tanky nejsou vyloženě pozadu, jelikož i u nich si odemykáte upgrady ziskem jejich zkušeností (kupříkladu rychlost nabíjení či otáčení věže).

Přestože je hra daleko frenetičtější než původní WoT, stále si zachovává některé simulačněji laděné prvky. Řeší se tu zejména průraznost různých částí tanku. Barva zaměřovače vám rovnou napovídá, zda je dané místo vůbec možné penetrovat a vždy chcete zasáhnout nejzranitelnější místa jako pásy, které tank na chvíli znehybní, a motor či náboje, které udělí největší poškození. Nicméně Heat je daleko větší arkáda, v níž jsou tanky dokonce opatřené nitrem…

To vše dohromady vytváří překvapivě velmi zábavnou hratelnost. Je to pompézní akce, nejhezčí hra od Wargamingu s výbornou optimalizací a je v ní i prostor pro taktiku tím víc, čím lepší je sehranost týmu. Mapy jsou všechny do jedné zábavné a čtveřice herních režimů dostatečná – většina je pět proti pěti, jeden pak daleko chaotičtější s deseti hráči na obou stranách.

Osobně jsem si nejvíc oblíbil mód, v němž musíte potvrzovat své oběti, tedy dojet k vraku odstřeleného tanku a sebrat psí známku jako vítězný bod. Případně můžete takto i zabránit soupeřům ve stejném kroku, když seberete vrak svého padlého kolegy. Je velice vzrušující vrhat se na místo pro kořist s vědomím, že právě na to váš soupeř čeká. Ostatní módy zahrnují tradiční deathmatch a kontrolování klíčových bodů, což nenadchne ani neurazí.

Co já tady vůbec dělám?

Zatímco audiovizuální stránka a hratelnost jako taková jsou silnými stránkami World of Tanks: Heat – a klidně k nim počítejme i nulovou vstupní investici a od počátku podporované hraní napříč platformami, což platí jak pro multiplayer, tak přenos vašeho postupu – tak seznam slabších až tristních oblastí bohužel není malý.

Nelze pochopit, jak společnost zabývající se posledních 16 let tvorbou online her opomene do titulu, který vyžaduje komunikaci v týmu, přidat jakoukoliv formu chatu (psaný i hlasový). Náplastí má být pingovací systém, který je fajn, jenže zjevně o něm moc hráčů neví anebo ho nepoužívá. Ale dobře, máme Discord, alespoň tedy v četě maximálně tří kamarádů…

Daleko větším problémem je vlastně celá koncepce připojení do zápasu a to, jak v něm fungujete. Sice jsem říkal, že jsou bitvy zábavné, ale to platí jen tehdy, když matchmaking zrovna zafunguje a postaví proti sobě (i vedle sebe) vyrovnané soupeře. A že vás vhodí na vhodnou mapu ve vhodném režimu.

Když se totiž na jedné straně sejdou tanky nevhodné pro danou misi a mapu a hráči, kteří spolu nemohou komunikovat, nic s tím pravděpodobně nevymyslíte. Je nepochopitelné, že takto laděná hra nemá lobby, kde byste předem věděli, do jakého jdete zápasu a podle toho a výběru ostatních si zvolili svou útočnou sílu. A tank ani jeho pilota nemůžete změnit ani uprostřed bitvy a reagovat tak na své soupeře a typ úkolu.

To dělá z Heatu daleko náhodnější hru, kde jeden zápas vyhrajete s prstem v nose, zatímco ve druhém si ani neškrtnete. A je to obrovská škoda, protože to hře dost ubírá na taktice a možnostech větších zvratů vývoje bitev. Když se jednomu od začátku daří víc, pravděpodobně to tak zůstane až do jeho vítězství.

Sto bitev pro jeden tank?!

Podobně tristní je pak i systém progrese. Po zkušenostech s původním World of Tanks je Heat z dlouhodobého hlediska až neskutečně prázdnou, nudnou a neodměňující hrou. Zatímco ve WoT jste si napříč mnoha technologickými stromy odemykali stovky tanků nejrůznějších národností docela příjemným tempem, a pořád se měli na co těšit, tak tady je těch tanků všehovšudy 15 a další přibývají zatím jen v battle passech.

Ještě horší ale je, že pořídit si jeden nový tank je grind na několik hodin. Stojí 200 tisíc kreditů a za zápas dostáváte sotva nižší jednotky tisíc. Když budete převážně vyhrávat, tak si po nějaké stovce bitev můžete koupit první tank... A to bolí.

Vylepšování agentů a tanků skrze zkušenosti je v pohodě a byť papírově nejde o kdo ví jaké šlágry, tak rychlejší nabíjení kanónu může být rozhodující, stejně jako použití správné ultimátky ve správný čas. Takhle na startu se některé hlavní schopnosti jeví jako silnější a využitelnější než jiné a doufám, že Wargaming bude hru na základě jistě pečlivě zkoumaných dat balancovat, protože jinak tu hrozí vytvoření užší mety s identickými bitvami.

Zábavné jádro s nezábavným obalem

Možná ale Heatu jen křivdím. Je to koneckonců skutečně hrdinská střlečka, která obvykle nestojí na stovkách různých hrdinů a v rámci odemykání jde spíše o kosmetické doplňky. Ale tak nějak hádám, že většina hráčů bude zmlsaná obsahem z WoT a tady budou jednoduše zklamaní.

A nerad remcám na mikrotransakce ve hrách, které můžete hrát zdarma, protože nějak si ti tvůrci musí zahojit nákladný vývoj a dostat se do zelených čísel. A přestože nejde o vyložený pay-to-win, tak pořád vám prémiová měna umožní rychleji získávat zkušenosti, tedy rychleji vylepšovat postavy a tanky, případně si za ni můžete koupit kredity a tím se rychleji dostat k těm předraženým tankům. Oproti WoT tu ale není prémiový účet, tedy zatím.

World of Tanks: Heat není z hlediska herních systémů špatná hra. Spojení tanků s žánrem hero shooterů funguje překvapivě skvěle, bitvy jsou zábavné a krásné na pohled, schopnosti i mapy dostatečně různorodé a je relativně snadné ve hře bez mrknutí oka přijít o celý večer a vyčítat si, jak jdete zase pozdě spát.

Nicméně tu radost vám zkazí nulová kontrola nad výběrem herního režimu, mapy i zvoleného tanku a jezdce k této kombinaci, takže budete nuceni do módů, které vám třeba tolik nesednou a budete prohrávat jen proto, že se to celé špatně namíchalo.

A pokud stejně jako já od her potřebujete dostávat nějakou skutečnou, významnou odměnu, mít i nějaký ten cíl a vědět, že není ukrytý za opravdu tučnou vrstvou grindu, pak tu moc nepochodíte. Mě osobně za to ten vynaložený čas nestojí a nemám momentálně pocit, že by se z Heatu stala hra žijící dlouhým, prosperujícím životem.