We Were Here Expeditions: The FriendShip

Verdikt
80

We Were Here Expeditions: The FriendShip je odbočka od hlavní série, kterou slupnete za jediný večer. Do dvouhodinového zážitku se vměstnaly tři skvěle nadesignované hádanky, které beze zbytku využívají kooperaci dvou hráčů. Novinka zavádí skvělý úspěchový systém, který se – doufejme – promítne i do hlavní série.

Další informace

Výrobce: Total Mayhem Games
Vydání: 14. září 2023
Štítky: multiplayer, adventura, logické

Dnes recenzovaný titul We Were Here Expeditions: The FriendShip se rozhodli spolu s oznámením rovnou i vydat, ale naštěstí mi umožnili se na něj pořádně připravit. Ne na Gamescomu, kde to byl chaos se zbytečným časovým tlakem, ale hezky v pohodlí domova.

Byli jsme tu spolu

Pokud o We Were Here slyšíte prvně, tak vězte, že se jedná o striktně kooperativní online hru dva hráče, v níž se svým kamarádem, drahou polovičkou či jiným herním parťákem luštíte zapeklité puzzly ve snaze uprchnout z tajemného hradu.

Není to žádná akce, jen ryzí logická kooperativní hra stojící na komunikaci, jelikož každý z hráčů na své obrazovce vidí něco jiného – nachází se v oddělené části hradu a vidí jen část hádanky. Musíte si zkrátka popisovat, co vidíte, a snažit se ve vodítkách najít nějaký systém společný oběma hráčům.

Jednotlivé díly postupně pořádně bobtnaly (i z hlediska příběhu, který byl čím dál tím zajímavější), zatímco první díl jste dohráli za dvě hodiny, ten poslední už vám mohl zabrat klidně hodin dvanáct. 

To se ale s novou podsérií mění. Expeditions se totiž vrací na začátek a chce nabízet právě menší, jednohubková dobrodružství, která jsou přece jen vhodnější pro dvojici hráčů, kteří se u hraní nemohou scházet pravidelněji.

The FriendShip proto dohrajete za pouhé dvě hodiny a čekají na vás všeho všudy tři levely, které pořádně prověří vaše přátelství.

Aaa, co je to za loutku?

První hádanka stojí a padá na bleskové schopnosti předat druhému hráči co nejkratší a nejpřesnější informace. V pořádně utáhnutém časovém presu se stupňující se obtížností si vzájemně musíte popisovat nejen konkrétní pohyby nejrůznějších loutek, ale i symboly k nim přiřazené.

Musíte během zlomků vteřin zapojovat představivost a přijít s co nejlepším slovním popisem pohybů a symbolů, který zároveň nebude slohovkou, protože čas neskutečně kvačí. Proto si celkem rychle vymyslíte vlastní termíny pro jednotlivé prvky.

U nás se například pro jeden ze symbolů zažilo slovo „Batman“ a oba hráči po jeho prvotním použití v dalších pokusech okamžitě věděli, po jakém symbolu mají při zaznění tohoto klíčového slova sáhnout.

Zmínil jsem další pokusy. Ve We Were Here není zas až tak neobvyklé selhat, ale žádný z dílů hráče nikdy netrestal. Když to byl takový typ hádanky, prostě jste ji mohli opakovat donekonečna. A ano, v některých případech neustálé omílání vedlo k frustraci.

Tak to dáme ještě jednou?

We Were Here Expeditions: The FriendShip na opakování vyloženě stojí, ale tvůrci pro něj zavádí moc hezký systém, díky němuž si ho užijí jak naprostí nováčci, tak i ti, kdo se nevzdají, dokud hru opravdu nepokoří.

V každé ze tří hádanek lze selhat, načež je váš výkon ohodnocený bronzovou, stříbrnou nebo zlatou lodní vstupenkou. Hra se celá točí okolo mořeplavectví, loď má ostatně přímo v podtitulu a symbolizuje i vaše přátelství, o tom ale až za chvíli.

Je na vás, zda se spokojíte s něčím, co není zlaté. Pokud je na vás daná úroveň moc těžká, nechce se vám ji opakovat nebo vás prostě a jednoduše nebaví, v pořádku, vždy dostanete alespoň bronzový tiket a můžete bez studu postoupit k další hádance. Pokud ale danou výzvu chcete pokořit, lístek jednoduše skartujete a pustíte se do řešení znovu.

Ježíš, to je bolehlav!

Druhý level už není vůbec na čas, zato nám trval ze všech nejdéle. Jedná se ve své podstatě o logickou deskovku, kdy jeden z hráčů umisťuje na herní plán hexové dílky a snaží se propojovat barvy, zatímco druhý hráč na něj staví barevné sloupky na své vlastní, zrcadlené desce.

Cílem je získat ve třech barvách co největší počet bodů, ale jádrem je vlastně nejdříve vůbec přijít na to, jak se tahle hra „hraje“ a potom z ní s nabytými vědomostmi vymáčknout maximum. Při řešení musíte hodně zapojit představivost. Oproti první hádance nabízí druhá úroveň velmi kontrastně poklidný, příjemný zážitek.

Na tomto místě by možná bylo dobré zmínit, že ke komunikaci sice můžete využívat třeba Discord, ale hra samotná počítá s docela jiným přístupem. Hlasový chat je do ní přímo zabudovaný a funguje na principu vysílačky.

Tedy musíte stisknout tlačítko, pokud chcete, aby vás kamarád slyšel. A pokud on v tu chvíli stiskne tlačítko pro mluvení, kanál se zablokuje a neuslyší on vás ani vy jeho. Je to tedy složitější než klasický hovor, ale jde o součást zážitku, která vás naučí práci s vysílačkou i trpělivosti, když má druhý potřebu se vykecávat a vy ho nemáte jak přerušit.

Počkej, to jako vážně? Mám skočit?

Třetí a poslední úroveň je testem důvěry. Jeden z vás se stane pouhým pozorovatelem, zatímco druhý figurkou v bludišti. Pozorovatel vidí svět takový, jaký je, zatímco „figurka“ má vidění poškozené, blouzní a vidí věci, které ve skutečnosti nejsou.

Jinými slovy, když pozorovatel řekne: „Běž rovně!“ a figurka před sebou vidí propast, musí mu prostě důvěřovat a udělat krok do neznáma, jako ho kdysi dávno udělal Indiana Jones v Poslední křížové výpravě.

I tady je neustálá komunikace mezi hráči naprosto nezbytná a hra je pro oba dobrodruhy velice napínavá. Pro hráče, který musí druhému prostě a jednoduše věřit, se často jedná o pořádně adrenalinový zážitek a v jednom momentě jsem byl skoro až vystrašený z toho, co dalšího se po nás chce.

Tento třetí puzzle je nejsložitější a nejvíc trestající. Neobsahuje totiž žádné záchytné body, cesta, kterou musí figurka s navigací pozorovatele projít, je velmi dlouhá a selhat se dá na každém kroku. Pokořit ji vyžaduje buď velké štěstí, nebo pořádnou dávku sehranosti.

Je dokooperováno

My se ve finále spokojili se stříbrem, stejně jako v případě první hádanky, zatímco aspoň tu druhou jsme dali na zlato. Barevnost lístků se pak odrazí na tom, jak bude vypadat vaše loďka, s níž se přepravujete mezi hádankami, což je moc hezký detail napomáhající snaze být co nejlepší, aby lodička byla co nejhezčí.

Nakonec vás čeká ještě celkové ohodnocení výkonu a můžete si odškrtnout další dohranou hru. Pokud byla vaší první v sérii a její koncept vás zaujal, rozhodně doporučuji mrknout na předešlé díly, zejména na ten poslední, který je ze všech nejbohatší a nejzajímavější.

Že by vás zajímalo, jestli se We Were Here Expeditions: The FriendShip dají hrát znova? Jistěže. Ostatně, viděli jste vlastně jen polovinu hry. Stačí si vyměnit role a zažijete ty samé hádanky z pohledu druhého hráče.

Znovuhratelnosti samozřejmě napomáhá i touha získat všude zlato, pokud jste se rozhodli v rámci prvního průchodu na jeho přitažlivosti nelpět. Celkově je nová, malá odbočka od hlavní série, která by měla normálně pokračovat ve své velkoleposti, fajnovou jednohubkou.

Pro fanoušky série může být The FriendShip prostě jen další díl, tentokrát bez příběhu a s ještě větším důrazem na přátelskou spolupráci, který sérii obohacuje zejména o skvěle navržený systém výzvy respektující jak hráče, kteří chtějí prožít příjemné společné chvíle, tak soutěživé dvojice, které se nezaleknou žádné výzvy.

Díky tomu je hra přístupná i nováčkům, vlastně díky své cenovce by nemohla být přístupnější. Tvůrci se rozhodli bez předchozího oznámení hru rovnou vydat a až do 13. října je k mání zdarma na počítačích i PlayStationu 4 a 5, zatímco na Xboxu One a Series X/S je k dispozici desetihodinový trial, což je ale vzhledem k délce hry prakticky to samé, jako by byla zdarma (hra navíc podporuje crossplay mezi všemi platformami).

Po vypršení akce stále půjde o velmi dostupnou hru – vyjde vás na zhruba stovku, respektive dvě stovky, protože si ji musí koupit každý z hráčů. Ani za tyto peníze bych se ji nezdráhal doporučit, ale když je zdarma, tak vůbec nic neřešte, uvrtejte do ní libovolného kamaráda a užijte si parádní hádanky!