Warp

Verdikt
78

Výborná stealth logická hříčka s hlavním hrdinou, který vám ihned přiroste k srdci. Nezáleží na tom, jestli patříte mezi hardcore nebo casual hráče, Warp si užijete všichni stejně.

Další informace

Výrobce: Trapdoor Inc.
Vydání: 22. března 2012
Štítky: sci-fi, stealth, akční, logické

První hra, která vyšla v rámci Microsoftí indie akce „House party“ není sice Portal, ale při jejím hraní si častokrát uvědomíte, že ač si tyto dva titulu nejsou zase tak podobné, mají toho spoustu společného. Stejně jako Chel z Portalu, je i Zero, roztomilý malý marťan, jen testovacím subjektem, který se snaží dostat ze spletitého laboratorního komplexu, v němž jej proti jeho vůli drží vědci, co na něj omylem narazili při průzkumu jeskyně.

Oranžový ninja

Co vlastně Zero vědátorům udělal? Nic. Nemusíte být Godzilla, ani žádné jiné monstrum, které se jednoho krásného dne rozhodlo, že je Země a její obyvatelé zárukou kvalitní večeře. Lidé budou i tak mít strašlivou potřebu vás ihned uspat a testovat. Zero ovšem není jediný testovaný subjekt, který má v tomto komplexu speciální schopnosti. Jakmile se tedy po sérii testů dostanete k části vašeho těla, která vám byla odebrána a díky níž se můžete teleportovat, máte před sebou jasný cíl – posbírat schopnosti od všech ostatních a utéct.

Rovnou ale zapomeňte na nějaké bezhlavé poskakování před zraky lidí. Zero není žádný predátor, takže mu stačí jedna rána z pistole a jeho cesta za svobodou je u konce. Budete se tedy muset plížit, schovávat a využívat všech možností, které vám zdejší prostředí poskytne, abyste se dostali ven co nejbezpečněji.

Vašimi nejlepšími přáteli se tedy poměrně brzo stanou veškeré barely, do kterých se můžete schovat, a pokud jich je víc u sebe, tak mezi nimi i nepozorovaně přeskakovat. Připadat si tak budete skoro jako v Metal Gear Solid, akorát s tím rozdílem, že za sebou po většinu hry nebudete tahat papírovou krabici, ale pokaždé budete hledat sud, do kterého se v případě potřeby schováte.

I malý marťan dokáže udělat pořádný nepořádek

Samozřejmě úplně bezbranní nejste. Pokud máte pocit, že si všichni, kdo vám zkříží cestu, zaslouží zemřít, máte možnost se teleportovat i do jejich útrob a po chvilce kvedlání levou analogovou páčkou z nich, za doprovodu čvachtavého zvuku a gejzíru krve, vyskočit. Je to zábavné, je to efektní a s každým dalším mrtvým člověkem vás to bude bavit víc a víc.

Ovšem jakmile do nějakého člověka teleportujete, všichni ostatní v místnosti to hned poznají a veškerá kolegiálnost jde v tu chvíli stranou. Každá osoba, v jejíchž útrobách si najdete chvilkový úkryt, bude tedy ihned popravena a nezáleží na tom, zda jde o řadového vědce nebo o elitního člena stráže.

S trochou tréninku pak můžete vyčistit místnost plnou nepřátel jen tím, že mezi nimi budete přeskakovat a pokaždé počkáte, než na něj ostatní vystřelí. Postupem času ale začnete narážet i strážní věže, které když rozbijete, tak se na jejich místě objeví vmžiku nová, nebo na elitní vojáky obehnané silovým polem, abyste nemohli narušit soukromí jejich těla. U nich pak budete muset zapojit vlastní kreativitu a ninja schopnosti marťana, abyste se přes jednotlivé místnosti nepozorovaně dostali.

Hop sem, hop tam

Během hry postupně odemknete i zbytek svých schopností. V základu se sice budete stále jen teleportovat, ale například možnost vyměnit si místo s věcmi, do kterých se můžete běžně schovat, bude vaše nejpoužívanější. Dá se tak zcela jednoduše zbavit hlavně strážných věží, aniž by se za ně objevila náhrada, protože jste je ve skutečnosti nezničili, jen jste je přesunuli na místo, kde pro vás nepředstavují žádnou hrozbu.

Co se týče samotných hádanek, nejsou stupidně jednoduché, ale zároveň také ne frustrující a ve většině případů, kdy je poprvé uvidíte, budete ihned vědět, co se po vás chce. A pokud se už na nějakém místě seknete, málokdy bude problém v tom, že byste nevěděli, co po vás hra chce. Obvykle bude problém v tom, že chcete danou úroveň projít co nejrychleji a nevšimnete si nějaké naprosto banální překážky, která by vám kdykoliv jindy nedělala sebemenší problém.

Po technické stránce se Warpu nedá, až na jednu věc, nic vytknout. Unreal engine je naprostý standard, který nás nemá téměř čím překvapit, ale vývojáři v něm dokázali vytvořit prostředí, na které se pěkně kouká. Problém ovšem nastane, když se na obrazovce objeví více předmětů, než s kolika hra počítala, a pak se začne opravdu sekat a pomůže jen její restart.

Nejedná se ale o nic natolik závažného, aby vám to zkazilo zážitek z celé hry. Ta si vás spolehlivě omotá kolem prstu a nepustí vás, dokud vám nepřehraje finální scénku. Což bude trvat necelých sedm hodin. Po celou dobu se ale budete královsky bavit. Obtížnost je dávkována opravdu pečlivě, takže ani naprostí nováčci nebudou ke konci hry frustrování z počtu překážek, které musí překonat.