WARNO

Verdikt

Zatím to vypadá tak trochu jako Wargame s moderními prostředky a technikou. A to pro fanoušky série rozhodně není špatná zpráva. Posoudit to můžete sami, hra je k dispozici v programu předběžného přístupu

Počítač

Další informace

Výrobce: Eugen Systems
Štítky: moderní válka, válečná, strategie

Jestli mě WARNO během několika hodin hraní stačilo něco naučit, je to určitě fakt, že moderní tank je v podstatě papiňák na lidi. Strčte je tam, vyčkejte pár minut a až uslyšíte hrozný jekot, znamená to, že obsah, v tomto případě pár ohořelých chlápků v uniformě, je uvařen a připraven k servírování.

Na normandských polích v roce 1944 jsem byl zvyklý rozhodovat bitvy ve svůj prospěch koncentrovaným pancéřovým průlomem, který se přes ubohou pěchotu převalil jako vlna cunami, jenže o půlstoletí později u sebe každý mizerný vojín nosí naváděnou raketu, která udělá s libovolným obrněným vozidlem krátký proces. A to ani nemluvím o těch zatracených vrtulnících, z jejichž raketometů prší chirurgicky přesná smrt…

Pro někoho, kdo zůstal v podstatě nepolíben hrami jako RUSE nebo Wargame, ale zato ho celého vášnivě ocumlala série Steel Division, je zkrátka zážitek z třetí světové války vážně šok. Všechny moje druhoválečné zvyklosti najednou působí asi tak adekvátně, jako kdybyste do čela Napoleonovy revoluční dělostřelecké baterie postavili Hannibala.

Prvních pár desítek minut se mi přitom zdálo, že Eugen Systems, francouzské studio zodpovědné za všechny výše zmíněné tituly, vyslalo do předběžného přístupu něco jako Steel Division 3. Uživatelské rozhraní je identické, tempo bitvy je taky povědomé, byť tentokrát zabíráte klíčové pozice stejně jako ve Wargame, namísto abyste posouvali celou frontu. Ale způsob, jakým je třeba přemýšlet o taktické situaci, se změnil k nepoznání.

Opakuju: Nejsem žádný ostřílený veterán starší tvorby studia, do Wargame jsem nakoukl, ale nikdy jí vyloženě nepodlehl, takže je možné, že pro vás, kteří jste se v ní blaze rochnili desítky hodin, nebudou moje výkřiky znít zrovna novátorsky, ale i tak to zkusím.

Výkřik číslo jedna: KDE JSOU MOJE NŮŽKY, KÁMEN A PAPÍR?! Ve Steel Division jsem byl zvyklý na celkem jasně stanovené silné a slabé stránky jednotlivých typů jednotek. Protitankové dělo si poradí s tankem, pěchota si poradí s protitankovým dělem (a s lecčím dalším, pokud ji zašijete do bezpečného baráku), s pěchotou si zase poradí tank, případně i obrněné vozidlo s kulometem, které si ale pro změnu zase musí dávat pozor na ten tank…

WARNO na mě vyzývavě civí a skoro neslyšně šeptá: „Ubohý primitive.“ Ve třetí světové válce nic není tak jednoduché – každý si tady může za správných okolností poradit s každým. Ano, pokud se bojový vrtulník ladně vznese nad nekrytou jednotku polehávající na poli, jeho těžké kulomety ty chudáky pravděpodobně pokosí jako stébla pšenice, ale stačí, aby si ho pěšáci všimli včas a podařilo se jim vypálit jeden dobře mířený Stinger, a černý jestřáb má po ptákách.

To samé platí o obrněných vozidlech. Když se vám podaří vychytat moment překvapení a přidrandit nekryté pěší jednotce do zad, máte šanci ji vyhubit, než stačí odpovědět, ale pokud vám to o pár sekund nevyjde a ti parchanti stačí zalehnout do krytu blízkého lesíka, přiletí vám přímo pod nos přátelská navštívenka nacpaná potentní výbušninou.

Protože každý umí všechno a žádný souboj není předem prohraný jenom tím, jakou kompozici jednotek jste si do něj přivedli, víc záleží na drobných taktických manévrech a bleskurychlých rozhodnutích během bojového chaosu. To bude leckterému veteránovi určitě vyhovovat, mně ale trochu chyběla možnost zkrátka poslat armádu na bezhlavou zteč a osobně si v klidu piplat nějakou dílčí ofenzivku.

Existují ovšem dvě výjimky z všeumětelského pravidla, pročež můj výkřik číslo dvě zní: NEZAPOMÍNEJTE NA PROTIVZDUŠNÁ ZAŘÍZENÍ! Ve Steel Division se bez nich člověk ještě tak nějak obešel, když byl ochotný přežít občasná štípnutí od hmyzu jménem Luftwaffe, ale ve WARNO svému soupeři fakticky nechcete dovolit, aby vládnul nebesům. Místní stíhačky a bombardéry jsou smrtící a dovedou během chvilky zlikvidovat naprosto cokoliv, co má pásy, kola nebo nohy.

A můj třetí výkřik? Jeho obsah jsem už vyzradil v úvodu, ale pro kompletnost si zařvat musím: K ČEMU JSOU TANKY? No fakt, z nejužitečnějších zbraní v celé hře se rázem stává přítěž, u které si marně lámu hlavu nad tím, jak ji nejlíp použít. V městské zástavbě jsou tanky pochopitelně naprosto k ničemu, jenže to v lesích taky, a když s nimi vyjedete na holou pláň, zaručeně si s nimi během chviličky poradí letecké jednotky, dělostřelectvo nebo opodál stojící pěchota s trubkou plnou trhaviny.

Možná že by se tihle obrněnci měli používat jako mohutní odstřelovači spíš než beranidla a hroty útočného kopí, ale na dálkové salvy je přece jen daleko vhodnější právě stacionární artilerie. Tanky nemají ani pořádný dostřel, ani ničivou sílu, ani odolnost, ani protivzdušnou ochranu a už vůbec ne dostatečnou mobilitu na to, aby byly v čemkoliv užitečnější než specializované jednotky.

No, kdo ví, třeba jsem to zatím jenom nepochopil – ono mi toho taky WARNO mnoho nevysvětlilo, protože v předběžném přístupu je momentálně dostupný pouze mód Skirmish, takže pokud byste si rádi prošli aspoň základním tutoriálem, máte bohužel smůlu. Tvůrci ale předpokládám očekávají, že na jejich rozjíždějící se vlak budou zatím naskakovat pouze ostřílení generálové. Plné vydání je, pokud všechno půjde dobře, plánováno až za 6–8 měsíců, načež Eugen Systems hodlají hru dále podporovat dodatečným obsahem.

Já můžu potvrdit, že Steel Division 2 se po vydání dostalo příkladné péče, a doufám, že WARNO bude následovat podobnou trajektorii. Až bude hra hotová a nabídne třeba i moje oblíbené kooperační kampaně s kamarády proti AI, rád zapomenu na Shermany a naučím se, jak že se to správně bojuje s tím Abramsem.