Warcraft III: Reforged

Dobrý, zlý a průměrný

Jednou za čas se stane něco překrásného: předělávka staré hry je ve všech směrech lepší než originál jako třeba v případě naprosto skvělé Age of Empires II: Definitive Edition. Lepší grafika, jasně, ale taky modernizované mechaniky, chytré úpravy hratelnosti a vyváženosti, spousta téměř neviditelných zásahů, které vám nenaruší smysl pro nostalgii, protože si pomalu ani nevšimnete, že vám ulehčují život.

Naprosto v pořádku je i celkem běžná situace, že předělávka je asi tak stejně dobrá, akorát prostě hezčí. Autoři se nesnaží o nějaké zásadní vynálezy, ale hra jede na moderních systémech, vypadá pěkně, funguje jí multiplayer a tak dále. Pokud si za to zrovna neřeknou 60 amerických babek, není tu moc co kritizovat.

No a někdy se stane ta droboučká nepříjemnost, že předělávka je horší než původní hra. Ano, je hezčí, textury má ostřejší, ale někde ve výrobním procesu se něco pokazilo. Něco zásadního. Třeba je to zabugovaný, zcenzurovaný festival idiocie jako Commandos 2 - HD Remaster. Anebo nepříliš funkční binec, který za kotníky táhnou ke dnu nesplněné sliby. Pod hladinou klokotá Warcraft III: Reforged.

Tohle na Oscara nebude

Základem je pořád ta stejná hra, geniální strategie z roku 2002, která se vykašlala na obří vojska známá z Age of Empires a jí podobných a místo kvantity dala přednost kvalitě. Každý vojáček je důležitý a nějakou dobu trvá, než umře, takže z mikrování se stává druhá přirozenost, podtržená hrdiny obdařenými mocnými schopnostmi. League of Legends nebo Dota 2 by bez třetího Warcraftu nikdy nevznikly.

Na tuhle kostru, dnes stejně zábavnou jako kdysi, byla nabalena hezčí grafika. Můžete zazoomovat tak blízko, že byste mohli orka rýpat v uchu, a neotravuje vás u toho nízké rozlišení ani prastaré textury. Pokud se přenesete přes proporčně realističtější, ale podivně plastové modely obličejů, které k warcraftové komiksové stylizaci příliš nesedí, audiovizuální zážitek (i když bez českého, tedy toho nejlepšího, dabingu) je excelentní.

To tedy aspoň platí o samotném strategickém hraní. Něco jiného jsou cutscény vyprávějící příběh o princi Arthasovi a jeho pádu, o šamanu Thrallovi a jeho exodu a o planoucím stínu z nebes. Pamatujete se ještě na trailer, kterým se Warcraft III: Reforged uvedl světu? Vymazlený filmeček Arthase, který posílá Uthera k čertu moment předtím, než provede masakr neozbrojených civilistů? Darujte Blizzardu dudlíky, protože si to všechno vycucal z prstu.

Filmečky jsou přesně takové, jaké si je pamatujete. Žádný nový narativní, filmový zážitek, který by dal vyniknout skvělým animátorům studia. Prostě jen modely jednotek, co k sobě přikvačí a vy se na ně díváte z ptačí perspektivy. Tak, jak tomu bylo vždy, možná tak s jiným úhlem kamery a sem tam novým gestem. Trailer z roku 2018 je vyloženě klamavý.

Vojsko? Družina

Maličko odtržené od reality byly také sliby nového uživatelského rozhraní. Co nás k tomuto kontroverznímu prohlášení vede? Jednoduchá skutečnost, že uživatelské rozhraní je nachlup stejné jako předtím. Ne že by bylo nepoužitelné, ale dnešního strategického hráče nezaslepeného nostalgií během dvou minut napadne deset způsobů, jak interface vylepšit.

Předně by nemusel být tak ohromný, a když už je ohromný, mohl by aspoň být daleko líp prostorově využitý. Proč například zůstal zachován limit současného označení 12 jednotek najednou, když by se jich na velkém monitoru do rámečku pohodlně vešlo třeba 30?

Kdo začne tvrdit, že by šlo o kacířství, o přílišný zásah do hratelnosti, že se mám naučit používat klávesové zkratky a selekční skupiny… Inu, to je u nás král Terenas slepě lpící na starých pořádcích, zatímco svět kolem něj se mění závratnou rychlostí. Je to mechanika, která je obtěžující a limitující a která nepřidává vůbec nic kromě dalšího zbytečného mikra, a to ve hře, kde už je tak mikra dost a dost.

Když už mluvíme o zkratkách a skupinách: hra vám ani nepomůže v tom, že by zobrazila, na kterém čísle máte momentálně co namapované. Člověk si to samozřejmě postupně zapamatuje, časem začne konzistentně šestce přiřazovat kasárna a sedmičce budovu pro kouzelníky, ale proč tuhle vizuální pomůcku nemít?

Age of Empires II: Definitive Edition ji má, stejně jako zobrazuje globální fronty (Reforged ne), stejně jako předělává umělou inteligenci (Reforged ne), stejně jako vylepšuje pathfinding – ten je ve Warcraftu mimochodem poměrně otřesný a jednotky se zasekávají o prostředí, o nepřátele, jedna o druhou.

To všechno můžeme považovat za příklad promarněného potenciálu, který ovšem není nikterak katastrofální. Jasně, mohlo to být lepší, ale koneckonců – pořád je to ta samá hra, kterou jsme hráli kdysi, kterou jsme celé ty roky milovali, a navíc je teď mnohem hezčí! Takže proč plakat nad tím, co mohlo být, a neužívat si to, co je?

Protože to, co je, je nejen horší než to, co mohlo být, ale leckdy i než to, co bylo. Abychom nemluvili v hádankách jako vágní pan Medivh, kvůli jehož blábolivým proroctvím zahynula jedna říše: Warcraft III: Reforged v několika ohledech funguje hůř než původní Warcraft III.

Těmi ohledy jsou především technické chyby. Naštěstí se nám vyhnuly ty nejhorší bugy jako ten, který hráčům znemožňoval hrát příběhovou kampaň, ale také jsme si vytrpěli dost, hlavně z hlediska optimalizace. Tahle stará hra s novým kabátkem je totiž trhanější než starý dobrý nemrtvý Hnus.

Pět plynulých vteřin. Vteřinový zásek. Deset plynulých vteřin. Dvouvteřinový zásek. V bitvě. Při načítání nové oblasti. Při rozbíjení krabic. Někdy prostě jen tak. Zkoušeli jsme v redakci Warcraft III: Reforged na několika počítačových sestavách, přičemž všechny daleko přesahovaly doporučené hardwarové požadavky. Stejný problém se objevil vždy a všude, a to i při snížení detailů na nejnižší. Grafika je sice hezká, ale radši bychom hráli starou verzi bez sekání.

Jenže stará verze zmizela. Původní Warcraft III byl teleportován do zapomnění povinným dvacetigigovým updatem. Už existuje jenom Reforged, akorát s možností hrát se starými texturami, pokud máte chuť nebo jste si remaster nekoupili. Měli jste rádi původní battlenetový multiplayerový ekosystém? Systém klanů? LAN? Nebo jen ten pocit, znovu vidět stará dobrá menu, jaká jste znali? Bohužel. Smůla. Nic nebude.

A kdybyste si chtěli vytvořit nějaké uživatelské mapy a kampaně, měli byste si dát pozor na nové podmínky, podle nichž všechna tvorba tohoto typu patří Blizzardu. Kdyby nějaký mod explodoval ve fenomén jako žánr MOBA, Blizzard chce být tím, kdo drží všechny trumfy v ruce a kdo zbaští lukrativní koláč sám, do posledního drobečku.

Hráči původního Warcraftu III zničehonic vlastní horší hru s menším množstvím funkcí. Hráči nového Warcraftu III si chvíli budou užívat pěknou grafiku, než jim dojde, o kolik je skutečný Reforged horší než ten slibovaný. A někteří nešťastníci budou slastně vzpomínat na archaickou, překonanou zvyklost hrát hry plynule a bez sekání.

Na svěrací kazajku

Ano, jistě že je to pořád zábava hrát. Jak by taky ne? Vždyť v jádru se skrývá jedna z nejlepších strategií všech dob. Když překousneme technické problémy, opět se strašně rádi cachtáme v krvi lordaeronských sedláků, tancujeme v prachu vyprahlého Kalimdoru, znova a znova umíráme v nemilosrdném multiplayeru.

Nedává smysl se tvářit, že je Warcraft III: Reforged nehratelný nebo urážlivě rozbitý. Není. Ale kdo by se opovážil tvrdit, že se jedná o dobrý remaster, toho nejspíš posedl duch prokletého meče a někdo by měl varovat jeho otce před nenadálou návštěvou, protože takový názor je jednoznačnou známkou šílenství.

Nechcete být šílení, ale zároveň máte chuť na vynikající předělávku legendární strategie? Pokud jste sem pouze v rychlosti nedoscrollovali v netrpělivé touze po vypointovaném závěru, už moc dobře víte, co vám doporučíme: zahrajte si Age of Empires II: Definitive Edition. A vás ostatní musíme zklamat – žádná chytrá pointa nebude. Proč bychom se měli snažit, když se nesnaží Blizzard?