Unity of Command II: Blitzkrieg

Ani tentokrát nepůjde o zážitek, který by vyhovoval svátečnímu hráči. Ba právě naopak, ještě krapet přituhne. Což je asi jediný významnější problém tohoto téměř dokonalého DLC. Následující řádky budou spíše chvalozpěvem s několika odkašláními nad vyvážeností jinak velmi precizně zpracovaných scénářů.

Bleskem třeskem

Blitzkrieg se na hráče valí za skřípotu kovových koles pohánějících pásová monstra, za doprovodu dunění houfnic a hrozivého kvílení sirén střemhlavých Štuk. Coby vrchní velitel nacistické válečné mašinérie se vypravíte na důvěrně známá druhoválečná kolbiště v období let 1939-41, tedy doby, kdy německá vojska zpravidla nezakusila hořkost porážky.

Pařátům germánské orlice se vyhnula pouze ostrovní Británie a kontinentální Evropu si mezi sebou rozdělili dva ideologicky neslučitelní a navýsost zvrácení giganti, jejichž následný nemilosrdný střet je ovšem zase jiný příběh, kterému se Blitzkrieg nevěnuje.

Stejně jako se neškudlilo v datadiscích prvního Unity od Command, není ani zde patrná jakákoli obsahová skoupost. Ba právě naopak, Blitzkrieg je zdaleka tím nejmohutnějším a nejpropracovanějším dodatkem v rámci série. Čeká na vás jak úctyhodných 13 historických scénářů od Polska až po Krétu, tak i 12 alternativních variant, což je luxusní balík, povážíme-li, že celá původní hra obsahuje 44 scénářů.

Historie se (ne)opakuje

Oněch 12 ahistorických kousků tady vůbec není jen tak do počtu, nejsou to jen doplňkové jednorázové bonusy, jak bývá zvykem. Tady lze rychlým vítězstvím nad Poláky odemknout celou alternativní linku raného útoku na Francii a Belgii.

Některé scénáře jsou přímo inspirovány operacemi, na které nakonec nedošlo – zkusíte si například prolomit Maginotovu linii ne na severu skrz Ardeny, nýbrž na jihu hornatým alpským terénem a tamějšími průsmyky. Ovšem bez pomoci Italů a za cenu narušení švýcarské neutrality a chytrého využití horských divizí a paragánů. Čekají zde na vás samozřejmě velmi nepříjemné logistické problémy a Švýcaři to moc dobře vědí.

Na severu se vám potom může podařit zcela zničit Britský expediční sbor a zbytky roztroušených a zmatených francouzských divizí. A tohle vítězství, ke kterému v alternativní realitě dochází zhruba o měsíc dříve, než tomu bylo historicky, dostane Británii do úzkých a otevře možnost invaze na ostrovy, která však ani tak zdaleka nebude žádný med.

Tomislav Uzelac a jeho tým se nenechali zlákat zdánlivou jednoduchostí dobytí Británie v případě totální zkázy armády Commonwealthu ve Francii. Hra vás nechá zakusit, jakým logistickým peklem by si musel projít wehrmacht při pokusu dobýt Británii pozemně proti velmi odhodlanému nepříteli, který není zvyklý na porážku na domácí půdě.

Útok na Británii je ovšem i v této fázi zcela dobrovolný a hra vám dá na výběr mezi touto variantou a historickým Balkánem, jehož dobytí vám odemkne přístup k Operaci Merkur, baladě a labutí písni německého paragána, Pyrrhově vítězství, které jako by předznamenalo onen pomalu se plížící stín zkázy z východu.

Strategické hody na pruský způsob

Kvalita scénářů je na opět na vysoké úrovni. Čekají vás jak spanilé jízdy pancéřových klínů, tak pěchotní čistky a držení křídel proti nezdolnému nepříteli a samozřejmě neustálé řešení logistických rébusů, jejichž zvládnutí je klíčovým prvkem vašich (ne)úspěchů.

Dovednostní stromy armád se od svých protějšků z původní hry nějak extra neliší. Jedinou významnější odchylkou je možnost formování ad hoc bezpečnostních oddílů z armádních záloh. To jednorázové operační podpůrné karty jsou na tom o fous lépe. Jedním z klíčových prvků bleskové války bylo samozřejmě taktické letectvo především v podobě eskader střemhlavců JU-87.

Těm zde náleží hned dvě karty – přímá podpora v podobě precizních útoků na tvrdošíjně opevněné cíle a interdikt logistických bodů, což znamená útok na překladiště zásob a mosty. Stejnou úlohu zastává i karta záškodníků z oddílu Brandenburgů. Tvůrci se nesnažili přijít s ničím zásadně originálním, zkrátka neměnili, co funguje, a přidali jen to, co je opravdu specifické pro danou brannou moc.

To samé platí pro jednotky, které lze samozřejmě vybavit podpůrnými oddíly jako u originálu, jen v tomto případě německými protějšky. Zdroje jsou však omezené, a je tedy třeba si dobře rozmyslet, která jednotka nejlépe naloží s rotou houfnic, kam přiřadit ženisty, a kde bude nejlepší naopak nasadit mocné 88ky.

Pokud se například prokoušete k bitvě o Paříž z oné ahistorické perspektivy, čeká na vás epická tanková bitva. Francouzi totiž budou mít krapet více času a klidu na přeskupení svých pancéřových záloh, a tak namísto srpového odseknutí dvou armádních celků budete muset využít veškerého umu a prostředků k tomu, nepřítele rozdrtit svým taktickým umem. Wargamerovy hody.

Bleskově, anebo vůbec

Blitzkrieg je téměř dokonalým rozšířením už tak perfektní strategie. Mechaniky, které šlapaly v originále, šlapou o sto šest i zde, ovšem s mnohem větším důrazem na precizní odehrání každého tahu. Diskutabilní zůstává jedině to, co jsem avizoval na začátku – poměrně tuhá obtížnost některých scénářů, respektive jejich nevyváženost.

Zatímco originál na standardní obtížnost ve většině svých scénářů stále umožňuje, snad až na velice rébusový Arnhem, poměrně flexibilní přístup k řešení úkolů, zde se smyčka okolo hráčova krku utahuje mnohem razantněji a častěji, což znamená, že experimentování a kreativita se můžou krutě nevyplatit.

I tady se navíc často stane, že váš geniální plán nepřežije hod kostky, což zmaří veškeré vaše snažení. Ale v drtivé většině případů jde spíše o to, že váš plán přece jen úplně geniální nebyl, a vám tak nezbude než si zameditovat a zkusit vše pěkně od začátku a trochu jinak. O některých bitvách se vám pro samé opakování nejspíš bude i zdát.

Protože je nemožné ukládat pozice, hra mnohdy připomíná jakousi stratégovu variaci na Dark Souls. Jenže kdybyste si snad chtěli snížit obtížnost, narazíte na opačný problém – lehká úroveň nepředstavuje skoro žádnou výzvu.

DLC tak vřele doporučíme těm, kdo svědomitě dokončili původní hru a jsou velmi dobře obeznámeni se všemi jejími mechanikami, protože ve službách wehrmachtu na vás čeká opravdová polní maturita. Pro nováčky to bude možná až příliš krutý křest ohněm. Protiváhou tomuto tvrzení je ale fakt, že si všechny scénáře můžete procvičit jednotlivě mimo tažení, a to nejen proti počítači, ale i živému protihráči, buď lokálně v hotseatu, či online.

Lahoda pro otrlé

Unity of Command nikdy nebyla a asi nikdy nebude jednohubkou svátečních stratégů, ale spíš alternativou hardcore niche titulů a více mainstreamových nabídek jako Panzer Corps či Order of Battle. Nádherné audiovizuální zpracování doprovázené historickou věrností, brutální obtížností, nesmlouvavou AI, směsí historických a „co kdyby“ scénářů – to jsou atributy, které zdobí sérii od jejího prvopočátku.

Blitzkrieg přikládá desítky hodin válečných rébusů a od dokonalosti ho dělí pouze onen až přílišný důraz na místy až pekelnou obtížnost. Ale přece byste nechtěli vítězství dostat zadarmo a na první pokus, ne?