Unity of Command II: Barbarossa

Verdikt
80

Barbarossa je nejtužším přídavkem série a prověří i ty nejschopnější z virtuálních vojevůdců. Nepřináší tentokrát sice žádné alternativní scénáře či zásadní novinky, ale veteráni série si rozhodně přijdou na své. Těm ostatním důrazně doporučujeme začít pěkně od základní hry.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Další informace

Výrobce: 2x2 Games
Vydání: 2. června 2021
Štítky: válečná, druhá světová válka, datadisk, dlc, strategie

22. června 1941 se přes skoro 3 tisíce kilometrů dlouhou frontovou linii rozprostírající se od břehů Baltu až po pobřeží Černého moře převalila na území Sovětského svazu vojenská masa čítající více než tři miliony personálu spojených vojsk Osy. Započala tak největší a nejkrvavější invaze v historii válečnictví, Hitlerův pokus o překonání Napoleona, který zamrzl na nekonečných ruských pláních a s ním se zhroutil i sen o germánské světovládě. A přesně na toto bitevní pole míří skvělá strategie Unity of Command II v rozšíření Barbarossa.

Východní nálož

Tvůrci se tentokrát rozhodli naprosto vypustit alternativně historické scénáře „co kdyby“ a nahradili je bonusovými úkoly, jejichž včasné splnění vám otevře lehčí výchozí pozice či podmínky v příští bitvě. Takže žádné dobytí Moskvy ani finský útok na Leningrad! Nicméně to v žádném případě neznamená, že bychom před sebou měli k dispozici jen jakýsi ořezaný výběr scénářů v hezčím kabátku – to skutečně ani omylem.

Ovládáte sice pouze stranu agresora, ale i tak vás čeká 23 plnohodnotných scénářů a velení sedmi mezinárodních armádních celků rozprostřených po tisíce kilometrů dlouhé frontě. Obdržíte na hraní více než dvacet typů nových jednotek a krom německého wehrmachtu a divizí SS se ujmete velení rumunských, maďarských či italských jednotek a také jedné španělské a tří slovenských divizí.

Veteránova svízel, nováčkova zkáza

Pokud vám přišlo předchozí DLC Blitzkrieg velmi obtížné, anebo jste dokonce ještě neměli možnost hrát základní hru a máte choutky se rovnou pustit do Barbarossy, je mou povinností vás varovat: Tenhle přídavek značně prověří a potrápí i ty nejbrilantnější mezi vámi. Je přímo navržen pro navrátilce, kteří jsou důvěrně obeznámeni se všemi mechanikami hry.

Především v pozdějších fázích kampaně tu zkrátka není prostor na chyby. I když se, snad až na obléhaní Oděsy rumunskou armádou, nesetkáte s vyloženě hádankovými scénáři, které by vyžadovaly jediné správné řešení, protivníkova AI vám bude slušně zatápět každým tahem, a to i na tu nejsnazší obtížnost.

Bude z vás téct pot a s blížícím se koncem léta a pochybnými rozhodnutími vrchního velení se budete stále více potýkat s čím dál tím odhodlanějším nepřítelem a čím dál tím nepříjemnějšími vlivy počasí. Vaše unavené divize si sáhnou až na samotné dno a nezřídka stanete před rozhodnutím, co a koho obětovat, abyste včas dosáhli kýženého cíle. Bonusové úkoly jsou sice nepovinné, ovšem jejich plnění vám velmi často zajistí výhodné postavení v následujícím scénáři či například extra body zásobovaní.

Logistické patálie

Právě zásobování je již tradičně alfou a omegou celé hry, ovšem žádný z předchozích zástupců série nebyl až takto historicky brutální. Teprve v ruských dálavách naplno doceníte důležitost efektivní logistiky – a svou vlastní neschopnost takovou logistiku zorganizovat.

Sice vás nebudou otravovat partyzáni (ti byli oproti prvnímu dílu série zcela vypuštěni), ale čeká vás ještě něco horšího. V jedničce totiž neexistovala mlha války, takže hra spíše připomínala šachovou partii, kde byl nepřítel neustále pod dohledem. Zde takový luxus nemáte. Letecký průzkum je navíc, obdobně jako téměř každá další operace, limitován operačními kartami a nastavením scénáře.

Všechno tedy závisí na vašem taktickému umu a odchytu zajatců. Vzhledem k velikosti map jde však mnohdy o velkou svízel a mylný předpoklad o postavení nepřítele a jeho operačních možnostech vás dokáže lehce okrást o jinak zaslouženě vybojované vítězství. Ochrana logistických tras, které jsou již tak nataženy až k prasknutí, je naprostou nezbytností. Jen bych býval uvítal, kdyby se tvůrci rozhodli nabídnout možnost železniční přepravy celých divizí, třeba jen jednorázově za použití operační karty.

Vaše tankové divize budou zpravidla uhánět daleko před doprovodnou pěchotou, jejich velitelství má ale velmi krátký dosah a je třeba jej držet na zásobovací trase. Dalším oříškem je ohromná operace na Ukrajině, kdy v kapse jižně od Kyjeva uzamknete do masivních pancéřových kleští von Kleista a Guderiana dvě kompletní sovětské armády. Tenhle manévr je sice téměř extatické sledovat, ale taky zatraceně náročné provést správně.

Těžké spaní vám zařídí nejen zásobovací rébusy, ale i agresivní, zoufalý nepřítel. Ten se bude snažit koncentrací vlastních tankových a motorizovaných sil prorvat vaše sevření, kde to jen půjde. A do toho vám v uších neustále tikají ubíhající tahy do konce časového limitu.

Jeden tah navíc 

Je to sice drsný zážitek, ale autoři aspoň přišli s výbornou novinkou, která je na nižších obtížnostech spuštěná automaticky. Tou možností je přikoupení extra tahu za prestiž, někdy i dvou s kumulativním efektem ceny. Velmi často vám totiž vítězství unikne ze spárů vyloženě o jeden jediný tah. Za tuto pomocnou ruku tak budete tvůrce velebit, jen abyste v následujícím scénáři zaplakali nad nedostatkem prostředků k doplnění stavu svých rozbitých divizí.

Inu, vítejte na východní frontě, kde počáteční úspěchy vedou jen ke stále drtivější katastrofě v nerovném boji proti téměř nekonečným zásobám lidských a nerostných zdrojů. A až na vás z kruté vánice v polním dalekohledu zdálky vykouknou nedosažitelné zvonice Kremlu, teprve naplno pocítíte, jakou to tenkrát ten cholerik s kartáčkovým knírkem spáchal pošetilost.

Vy si však aspoň na rozdíl od těch vážných pánů s monoklem a červenými výložkami se zlatými prýmky můžete v poklidu oddychnout, po dohrání zapomenout na tuhou zimu a počkat na jarní tání. Něco mi totiž říká, že se na východní frontu v Unity of Command II ještě podíváme.