Uncharted: The Nathan Drake Collection

Uncharted leží hned vedle několika Blu-rayů a o něco dál jsou ve stejné poličce DVDčka. Desítky, možná i stovky. Ano, některé filmy mají lidé na DVD i na Blu-rayi, protože jsou to prostě pecky, které si jednou za čas pustí. A chtějí je mít v nejlepší možné kvalitě. Idea remasteru jedné z vlajkových sérií PlayStation platformy tak zkrátka připadá nejen přirozená.

Vlastně se na ni čekalo jako na smilování, protože na jedničce a možná trochu i na nepřekonatelné dvojce, už začala být ta léta trochu vidět. Mluvíme teď čistě o technické stránce her, které si spíš všimne laik než herními větry ošlehaný veterán, jemuž často oční nerv zamlží nostalgie a rád si zahraje i starší tituly. A jak říkají Američané, Vánoce letos přišly brzy. Na jedné jediné placce, ale ve velkém výpravném boxu, se mi domů nastěhovali hned tři potomci Sira Francise Drakea.

Jedem s medem 

Autoři Nathan Drake Collection z Bluepoint Games nejsou na poli remasterů žádní nováčci. Pomohli na svět remasteru prvních dvou dílů God of War, ale především pro majitele PS3 oprášili Ico a Shadow of the Colossus, jedny z neikoničtějších videoher vůbec. Od začátku tak bylo jasné, že je rodinné stříbro od Sony v dobrých rukou. A na čem se vlastně dřelo? Všechny tři díly běží ve Full HD a šedesáti snímcích za vteřinu, mají updatované textury, modely postav, stínování a remasterovaný soundtrack.

Už byla řeč o očích zamlžených nostalgií, ale přesto je změna nejvíc vidět na prvním díle. Updatované ovládání z následných dílů, minimální nahrávací časy, obličeje z trojky, neviděné světelné efekty. Když znovu poprvé vidíte Natea a Sullyho, srdce pookřeje.

Stejně tak se logicky nedaří maskovat poněkud stísněnější herní lokace, jednodušší mechaniku skákání a střílení, ale postavy jako takové, jejich příběh a úsilí investované do vymýšlení lokací a logických hádanek, jsou nestárnoucí komodity. Příběh prvního Uncharted by vás chytil od první minuty i v původní grafice. Takhle ho máte pocukrované nejen vizuálně, ale i herně. Díky plynulejší animaci se vám bude snáz běhat i střílet, a když už něco zkazíte, objevíte se na checkpointu téměř okamžitě. Což samozřejmě neznamená, že nenarazíte na občasná záseková místa.

Na Uncharted je radost pohledět, ale to neznamená, že by bylo lehčí ji hrát. Snad všechny díly, zejména tedy dvojka a trojka, jsou pověstné hned několika záseky, kdy odklikáváte jeden restart za druhým. Verze pro PS4 vás hodí do víru událostí bez frustrujících prodlev, ale to je jen slabá náplast. Bluepoint Games se však rozhodli vyhovět všem druhům hráčům.

Pokud jste veteráni, Uncharted jste odehráli, a chcete se už jen pokochat, můžete zvolit obtížnost Explorer a všemi třemi díly projít beze ztráty kytičky. Nejste nesmrtelní, to ani náhodou, ale hry vám mnohé odpustí. Pokud naopak absolvujete nejvyšší obtížnost Crushing, zpřístupní se vám ještě nemilosrdná Brutal. A pokud si prostě jen věříte a rádi se poměřujete, můžete si Uncharted zahrát ve speciální speedrun módu, který vám podrží stopky. Tahle hra ale nikdy nebyla o rychlosti - spíš o sbírání čelisti ze země. Abyste si tyhle okamžiky uchovali, máte nově k dispozici foto mód.

To nejlepší ze všech Draků 

Vývojáři udělali maximum pro to, abyste mohli přecházet z jedničky do dvojky a trojky, aniž byste se museli něco znovu učit nebo cítili jakékoliv nepohodlí. Ovládání a všechny akční mechanismy tak vzájemně vyladili do jednoho balíčku, ačkoliv dvojka a trojka jsou oproti jedničce samozřejmě komplexnější a systém krytí se v průběhu trilogie také vyvíjel.

Ano, někdy se dostanete do situace, která vyžaduje aplikaci systému pokus-omyl (většinou uprostřed bludiště plošinek), ale nikdy to není chyba ovládání. Naopak, právě skvělé ovládání umocňuje epické situace, ve kterých systém „run & gun“ získává úplně nový rozměr, protože se opravdu vše děje naráz, případně ve frenetickém tempu - třeba stoupání na vrchol obrovské věže nebo duel s helikoptérou ve dvojce, to jsou sekvence, které vás velmi příjemně vysílí po všech stránkách, protože jste dvacet, třicet minut v kuse neuvěřitelně nakopnutí.

Dobrého pomálu? 

Pokořit singleplayer kampaň jednotlivých dílů vám zabere mezi osmi až deseti hodinami hraní, podle vašeho důvtipu a mušky. Na jedné placce za jednu cenu tak dostáváte minimálně třicet hodin špičkové tříáčkové zábavy. O výhodnosti tohohle kupu se netřeba zdlouhavě rozepisovat, Nathan Drake Collection je jedno z nejlepších krmiv, které můžete své PS4 dopřát.

Už jen to, že se povedlo bez zádrhelů remasterovat všechny tři hry a minimálně ve dvou případech je dotlačit na úroveň dnešní tvorby, je bez nadsázky na smeknutí kloboučku. Ostatně, článek snad čtete odshora, takže už moc dobře víte, kolik tahle sbírka dostane bodů.

Mezi jedničkou a dvojkou je relativně velká propast v měřítku a možnostech, ale trojka (jakkoliv příběhově odvážně proniká do Drakeovy minulosti) je takový ten hollywoodský sequel, co se snaží být větší, hlasitější a "lepší". S odstupem několika let tuhle snahu kvitujete s povděkem, protože se v mnoha ohledech vyplácí, ale pokud jste dvojku dohráli ve středu a o víkendu rozjíždíte trojku, možná ono absolutní nadšení trochu vyprchá.

Pevnosti samoty 

Pro rozložení herního zážitku do víc kapitol budete mít ještě jeden, o něco pragmatičtější, důvod. Právě kvůli němu se kolekce nedočká ještě vyššího hodnocení, ačkoliv by to snad aritmeticky vycházelo, pokud bychom snad milosrdně přehlédli, že se jedná o jednou už prodávané zboží. Ve snaze namáčknout všechno na jeden disk (cca 45GB), nedělat bordel v serverech, a tak trochu si usnadnit práci, Naughty Dog poslali ke dnu multiplayer a zákulisní materiály o vzniku jednotlivých dílů.

V případě behind the scenes materiálů by se snad dalo opomenutí prominout, jakkoliv by se daly vměstnat na bonusovou placku, na YouTube jim bude stejně dobře, a kdo potřebuje, ten si je snadno dohledá. Multiplayeru je ale vyloženě škoda, protože právě díky skvěle odladěnému ovládání byla radost prohánět Drakea a spol. po střechách, dělat do lidí díry brokovnicí a proměnit Indyho v PvP.

Absencí multiplayeru pro vás Drakeova cesta tak nějak končí tím, že dohrajete trojku. Ale občas ji můžete vytáhnout, abyste posměváčkům ukázali, jak dechberoucí může takové to domácí hraní být. A díky skvělému remasteru jim teď můžete servírovat to nejlepší dobrodružství v soudobém kabátku.