Uncharted: Golden Abyss

Uncharted: Golden Abyss se rozjíždí slibně přímo v akci, a když vás během počáteční hodinky zasype svým trefnými hláškami Nathan Drake dabovaný Nolanem Northem (stejně jako v PS3 dílech) prokřupete si s nadšením prsty s vyhlídkou na dlouhé, napínavé a dramatické dobrodružství, ze kterého vás vyruší maximálně nutnost zapojit PSV do zásuvky, aby přestalo blikat to červené hladové oko. Super. Jenže za další dvě hodinky už budete přesně vědět, oč jde, uzívaně se budete dívat na hodinky při každém dalším totálně plochém dialogu a hlavně budete prosit Vitu, aby už vám nepředhazovala skládací puzzle a raději vás zase nechala střílet do nepřátel a hopsat po útesech, protože to je prostě zábavné.

Jestli kapesnímu Uncharted nelze něco upřít, pak je to délka hry – více než 12 hodin je krásný výkon nejenom na handheldovou hru, ale na akční adventuru obecně bez rozdílu platformy. Namluvení od původních dabérů je také v pořádku, ale scénáři chybí obvyklé propriety z velkých Uncharted titulů.

Nathan je alespoň vzdáleně vtipný jako vždy, ale postavy, které jej zatáhnou do honby za ztracenou historií a spoustou zlata odhadnete po pár vteřinách a nečekejte, že si pro vás překvapí ve zbytku hry nějaké šokující odhalení. Pár zvratů, které by neprošly ani v prvním ročníku filmařské mateřinky vás z příběhové letargie nevytrhne, čímž Golden Abyss přichází o jeden z pilířů přitažlivosti konzolové série.

Jen tak tak si navíc hra udržuje další styčný prvek, kterým jsou monumentální scény, jež nabízí podívanou, jakou obvykle disponují hollywoodské popcornové špektákly Michaela Baye. Těžko říci, jestli je to kvůli výkonu PS Vita nebo menšímu displeji, na kterém i ty nejskvělejší akční scény nevypadají tak efektně jako na velké televizi, ale Golden Abyss je mnohem komornější a v některých okamžicích i vyloženě suchá hra.

Přestřelky jsou sice jako obvykle skriptované, ale nechybí jim adrenalinový náboj, daný mimo jiné i perfektním ozvučením a chováním zbraní a fungujícím systémem krytí, díky němuž si akci můžete rozplánovat a mít radost z toho, že se vám plán daří plnit. Stealth sice mechanismy občas haprují kvůli hloupé AI, ale zejména v pozdějších fázích hry se dostanete do situací, kdy je přesila příliš velká a jinak než potichu se dál nedostanete. Stealth si možná užijete více než ve velkých Uncharted titulech, což je plus pro tvůrce kapesní verze.

Při šplhání a hopsání po útesech a budovách se budete, stejně jako v konzolových hrách kochat nádherně zpracovanou scenérií i animacemi postav, abyste hned nato museli tasit zbraň a střílet dotírající rabiáty. Srdce buší, když se jednou rukou držíte na malé plošince nad obrovským útesem a snažíte se strefit toho parchanta nad vámi do hlavy. Hlavním úspěchem designérů je však kombinace těchto základních herních činností do celistvých segmentů, kterým nechybí spád a tempo podobné konzolovým titulům. Škoda, že to pak naruší nudná kecací část, potažmo nevyžádané minihry využívající možností handheldu PS Vita.

Zapojení kamerky, dotykového ovládání a gyroskopu nelze paušálně kritizovat. Třeba ovládání přesunu Nathana po útesech je bezchybné – načrtnete prstem trasu a chlapec už leze sám. Moc herní tahle činnost sice není, ale občas to využijete a funguje to skvěle. Lezení na laně šmrdláním na zadní straně handheldu je ale zcela zbytečné a nepřesné, stejně jako kácení bambusových výhonků, které zakrývají skryté kouty. Zatímco vy musíte prstem po displeji přejet třikrát, Nathan stojí, nic nedělá a zareaguje až ve chvíli, když všechny tři tahy provedete. Jaký je rozdíl mezi tímto a mačkáním tlačítek během Quick Time Eventů, na to se neptejte, ale zážitek ze hry to nijak nezlepšuje.

Oprašování předmětů šmrdláním po displeji je napoprvé efektní, později už otravné, protože to neplní žádnou herní funkci, stejně jako čištění jiných předmětů, které musíte zároveň na dotykové plošce vzadu otáčet. Golden Abyss zjevně plní roli modelky, prezentačního titulu, který chtě nechtě musíte využívat všech možností handheldu, i když to nedává vždy smysl a někdy to může být i mírně otravné. Naštěstí na vás tyto úkoly neskáčou za každým rohem.

Pohled na hry, které nový herní hardware doprovázejí na trh, bývá obvykle méně kritický, protože ještě není na dané platformě s čím srovnávat. V případě Golden Abyss však je s čím srovnávat a je to riziko, které si na sebe vzala Sony zcela vědomě. Ten risk, že vezme konzolovou hru, co stojí na monumentálních scénách, vyšperkované grafice i propracovaném scénáři a přepracuje ji na handheld, kde lze obtížné replikovat ty samé kvality, tu byl od začátku a nakonec se projevil. Ne na té grafice a hratelnosti, ale na scénáři, dialozích a postavách.

Vývojáři ze studia Bend ale přesto prokázali, že s portovnám konzolových titulů na menší formáty mají dostatek zkušeností, a co ztratili na produkčních kvalitách, nahnali samotnou hratelností a pestrostí obsahu. I proto je Uncharted: Golden Abyss hrou, kterou bez okolků čerstvým majitelům PS Vita odporučíme. Jen pozor na to, že to ani zdaleka není ta samá šarže, jako na konzolích.