TT Isle of Man: Ride on the Edge 3

Tuto bázeň budící událost se snaží zachytit motocyklový simulátor TT Isle of Man: Ride on the Edge 3. A víte co? Díky novému vývojářskému studiu, enginu a jízdnímu modelu se mu pocit rychlosti a adrenalinu daří zprostředkovat bezkonkurenčně. Jen je škoda, že spousta jiných prvků zážitek z rychlé a precizní jízdy nepochopitelně kazí.

Jednostopý simulátor

Na úvod je nutné říct, že Ride on the Edge 3 není žádná arkáda. I když si nastavíte chování motorky na úroveň „začátečník“, kde po vás hra chce jenom přidávat plyn, brzdit a zatáčet, je dost možné, že do cílové čáry prvního tréninku ani nedojedete. Na ovládání, váhu a setrvačnost ocelového oře mezi vašimi stehny je pekelně obtížné si zvyknout. A to i přesto, že vám ideální stopu ukazují šipky, které vám navíc jasně dávají najevo, kdy brzdit, a kdy tomu naopak dát plný kotel.

Proč? Může za to jízdní model. Fyzika a zpracování chování jednostopých vozidel je špičková, byť její ovládnutí vyžaduje docela dost tréninku. Ulice ostrova Man jsou uzoučké a nic vám neodpustí. Ani najetí na pangejt, které v drtivé většině případů znamená ztrátu kontroly nad strojem a následný pád.

Zatáčecí manévry začínají ještě daleko před samotným ohybem, protože jestli se začnete naklánět jen o vteřinu později, vezete se zadkem po asfaltu. To samé platí pro výjezd: Přenášet váhu na motorce je nutné už zhruba v polovině zákruty, jinak „přetočíte“ a končíte helmou v živém plotu.

Tři sta z místa

A to se bavíme o začátečnickém chování fyziky. Pokud si totiž RotE 3 nastavíte na pokročilejší, realistické nastavení, rázem už ovládáte i polohu jezdce a začne záležet třeba také na tom, kolik plynu přidáte při výjezdu ze zatáčky.

Dá se předpokládat, že TT Isle of Man přitáhne hlavně fanoušky závodu, a ti v něm najdou parádní adrenalinovou jízdu. RotE 3 bravurně přenáší pocit z rychlosti na obrazovku. Když uháníte britským venkovem více než 300kilometrovou rychlostí a jemnými korekcemi trefujete ideální stopu lehce zvlněné vozovky, regulérně máte zrychlený tep a soustředění vyšponované na maximum. Zavalí vás také ohromující vlna dopaminu, když se vám ve vysoké rychlosti na milimetry podaří trefit apex vlásenky. Když se vám daří, připadáte si v TT Isle of Man jako rytíř Jedi při honičce kluzáků na Endoru.

Jen je nutné varovat začátečníky, že křivka obtížnosti je pekelně strmá. Považuji se za obstojného simulátorového závodníka a stejně mi trvalo dobré tři hodiny, než jsem si na jízdní model zvyknul a byl schopen dokončit závod bez jediného hrůzného držkopádu.

Chudá kariéra

Když se tedy vůbec naučíte jakž takž projet tratí s minimem karambolů, co na vás v RotE 3 vlastně čeká? Bohužel, není toho moc. Dvě kariéry v kategoriích supersport a superbike mají celkem devět závodů s tím, že ten poslední je crème de la crème celé hry –⁠ 60kilometrový okruh kolem hory Snaefell, který prověří, jak moc se vám všechny etapy závodu vryly pod kůži.

Závody a sezóny sice můžete opakovat do zblbnutí za jiné oficiální jezdce (není zde možnost vytvoření vlastního závodníka ani vyzdobit vlastní motorku), ale nabídka a konfigurace tratí je žalostně štíhlá. I proto, že se (na rozdíl od předchozího dílu) mimo ostrov Man nepodíváte.

Model v podstatě do jisté míry kopíruje princip závodů TT: Znát mapu zpaměti, abyste byli schopni v šílených rychlostech tratí projet a včas reagovat na zákruty. A tohle vás hra naučí. Jen vám během pár hodin tak nějak ukáže všechno podstatné, a pokud vás nebude bavit samotné ježdění na motorce ve stále stejných kulisách, nejspíš RotE 3 velmi brzy odložíte.

Mimochodem, zkušební jízda a kvalifikace na závody probíhá na jiném úseku trati, než na kterém se potom jede závod, takže do ostrých startů jdete stejně naslepo bez předchozí znalosti etapy. Absolutně nerozumím, jaký záměr tím autoři sledují.

Vylepšování motorky

Za umístění v závodech dostáváte herní měnu, za kterou můžete vylepšovat svůj stroj. Nakupovat výkonnější motory, lehčí šasi, lepší brzdy, pneumatiky, odpružení. A nejen to, parametry svého motocyklu si můžete dále upravit třeba rozložením jednotlivých převodů nebo změnou poměru sil mezi přední a zadní brzdou.

RotE 3 nabízí přesně tolik detailů, že se v něm vyblbnou milovníci simulátorů, ale nezavalí hráče a hráčky, kteří chtějí hlavně závodit a technická část motorsportu je nechává chladným.

Prázdný otevřený svět

Na papíře by RotE 3 mohlo znít lákavě i skrz svůj otevřený svět. Mapa ostrova Man sice nabízí cesty, městečka a krajské silnice, ale jsou žalostně prázdné, protože jste jediný účastník silničního provozu.

Do závodů můžete vstupovat rovnou z menu, takže není nutné přejíždět od ikonky k ikoně. Tím pádem jde asi o nejzbytečnější implementaci otevřeného světa, jakou pamatuji. Tedy, můžete objevovat bodíky se zajímavostmi o historii závodu. Většinou jde ale o pár krátkých vět a statický obrázek, takže tenhle detail opět potěší jen opravdové fanatiky reálné předlohy. K tomu vám ale bohatě stačí celou mapu projet jednou jedinkrát.

Krom závodů najdete na ostrově i vedlejší výzvy: Zajet daný úsek za určitý čas nebo porazit jezdce v závodu jeden na jednoho. Pořád jde ale v principu o ty samé závody na velmi nízkém počtu tratí.

Když jsme u toho, co RotE 3 chybí, z nějakého důvodu ve hře není pro motocyklové závody naprosto klíčová jízda v závětří. Uvítal bych taky, kdyby zde byly zajímavější závodní kategorie Tourist Trophy, jako jsou třeba sajdkáry.

Zatímco jízdní model je povedený, byť přílišná náročnost podle mě sedne převážně milovníkům simulátorů motorek a fanouškům sportu (ostatně hra používá stejný jízdní model jako RiMS Racing od stejných tvůrců). O technickém stavu a grafické prezentaci se to už ale říct nedá a na tomto okruhu RotE 3 ztrácí zdaleka nejvíc vítězných bodů.

Tenhle lak je notně odřený

Začnu u grafiky, které bych odpustil mnohé. RotE 3 žádnou cenu krásy nevyhraje. Přece jen jde o titul, který vychází i na Nintendu Switch a beztak je v té obrovské rychlosti všechno rozmazané, takže se celá řada nedodělků dá šikovně zamaskovat.

Jenže TT Isle of Man trpí na časté doskakování textur, objektů, stínů a vegetace, až to je vyloženě rušivé. Nepřeháním, když řeknu, že jsem kvůli pop-inu zažil několik nehod, protože když vám na vzdálený kopec doskočí celý les, prostě si toho bezděčně všimnete, odvrátíte zrak od vozovky a koledujete si o malér.

Repetitivnost tratí navíc podtrhuje vyloženě špatná hudba, která se nehodí ani jako bezděčný podkres. Soundtrack generického rocku s ukvílenými kytarami se opakuje tak často, že jsem jej v půlce recenzování raději úplně vypnul.

FPS na bodě mrazu

Mimochodem textury vzdálenější geometrie vytvářejí prazvláštní patchworkové patvary, které opravdu nejsou pěkné na pohled, často navíc pozadí chybí úplně, takže vidíte skrz topografii. Zdaleka nejhorším prohřeškem jsou nicméně propady FPS.

Dochází k nim nejčastěji při vysokorychlostních průjezdech mezi vegetací, ale ať už je technické pozadí znatelných a častých poklesů snímkovací frekvence jakékoliv, u hry, která vypadá takto, je jednoduše neodpustitelné. Zamrzí i delší nahrávací časy závodů, a to i v případě, že jej jenom restartujete. Holt mě doba SSD rozmlsala, zvlášť když jsem RotE 3 hrál na PS5, kde už se s rychlostí tak nějak počítá.

Platforma s sebou na druhé straně nese jeden hodně pozitivní dojem: Zapojení haptické odezvy DualSense. Ovladač brní, každý převod cítíte v rukách, zapadající synchrony polechtají trigger plynu a ještě vám lupnutí převodovky parádně zaburácí z repráčku. Ostatně malá bednička ovladače je využívána o poznání častěji než v jiných hrách. Ozývá se z ní i pištění pneumatik nebo nepříjemné drhnutí kovu o asfalt, když náhodou pošlete stroj k zemi.

Cílová rovinka

TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 je obtížné doporučit komukoliv jinému než fanouškům tohoto konkrétního sportu. Najdete tady licencovanou soupisku jezdců z roku 2022 a uspokojivý jízdní model, který naznačuje, kam by se série mohla vydat v budoucnu.

Bohužel je ale hra samotnážalostně prázdná, graficky neatraktivní a plná technických nedodělků. Snad se týmu z Raceward Studio povede jejich případný příští pokus. Robustní jízdní model je sice skvělý základ, ale chtělo by to na něm ještě vystavět ten zbytek.