Tropico 4
Povedené pokračování výborné hry, které sice nepřináší až tolik novinek, ale zaryté fanoušky i nově příchozí jistě potěší nová kampaň s více úkoly, zařazení importu a několik nových budov. Zamrazí jen stálá přítomnost několika chyb a pocit, že Tropico 4 by si spíš zasloužilo označení datadisk.
Další informace
Výrobce: | Haemimont Games |
Vydání: | 1. září 2011 |
Štítky: | budovatelská, strategie |
Zatáhněte rolety, vytáhněte ze skříně rákosovou sukýnku a dva kokosáky pro přítelkyni. Oprašte oblíbenou sklenku a nalijte do ní kořeněný rum, načež si ještě zapalte kubánský doutník. Tropico vás totiž krásnou grafikou a chytlavými rytmy okamžitě vtáhne do pohodové atmosféry, v níž můžete líně rozhodovat o osudu svých poddaných, a bylo by zbytečné kazit si náladu plískanicemi nebo neodpovídajícím oblečením a nevhodným alkoholem.
Tropico 4 se od minulého dílu takřka nezměnilo – pořád jde o zábavnou budovatelskou strategii, v níž se snažíte pozvednout váš ostrov na úroveň normálních států 20. a 21. století a je jen na vás, jakým způsobem to uděláte. Budete vládnout tvrdou rukou a za pomoci armády udržíte na uzdě všechny nespokojené obyvatele? Nebo se naopak pokusíte vybudovat demokratický ráj, kde konečně každý dostane to, co mu po právu náleží? Je to jen na vás, a samotné scénáře v kampani vás většinou v těchto volbách nijak neomezují, i když samotná kampaň doznala značných změn.
Nově jsou všechny scénáře poměrně úzce svázány různými úkoly, které udávají základní směr, jakým by se váš ostrov měl dále ubírat. Jednou se snažíte vybudovat průmyslovou velmoc, podruhé vám jde o dosažení rekordů OSN (rozvoj jaderného programu kvůli vystřelení rakety na Mars se jen tak z paměti neztratí), potřetí se snažíte udržet moc na ostrově zmítaném revolucemi a počtvrté… No, nechte se překvapit.
Za kampaň sevřenější a přívětivější
Sympatickou změnou je rovněž to, že tentokrát nemáte zadán pouze konečný cíl, ale v průběhu scénáře vás provází celé sady povinných i nepovinných úkolů. Ty hlavní se příjemně obměňují a celkově určují tempo hry - v jednom z prvních scénářů například řešíte svůj mediální obraz, a tak se vše točí kolem velké diktátorské párty.
Vedlejší úkoly se pak bohužel často opakují a nepřináší nic nového. Zadávají vám je totiž buď vůdci frakcí na ostrově nebo světové mocnosti, což většinou znamená pouze finanční injekci, vyvezení jistého druhu zboží nebo stavbu jedné z prozatím chybějících budov.
V rámci kampaně se také odvíjí jednoduchý příběh, který slouží jako vtipné pojítko všech dvaceti scénářů příběhové kampaně. V průběhu té se ostatně dostane i na lehký rozvoj vašeho diktátora v RPG stylu. Nečekejte však nic velkého, jde jen o známé charakterové vlastnosti, které přidávají určité bonusy. Vlastnosti se nově používáním vylepšují až na maximální pátou úroveň, kdy nesou minimální negativa a maximální pozitiva.
Přestože jsou změny v kampani nejvýraznější novinkou, rozhodně nejsou novinkou jedinou: mimo drobných grafických vylepšení přináší Tropico i 20 nových budov, které mají svůj smysl a vládnutí poměrně slušně mění. Hodně výraznou budovou je třeba ministerstvo, jež podmiňuje vydávání některých výnosů nebo spousta nových atrakcí k nalákání movitějších turistů.
I pro průmyslníky se však nějaká ta budova najde a všichni jistě s radostí uvítají novou možnost importu surovin (můžete tak i na ostrov téměř bez surovin dovážet železo a dělat z něj útočné pušky), která poměrně zásadně ovlivňuje celou hratelnost. Nutno dodat, že k lepšímu. V průběhu hry vás tak může třeba zabavit udělat si z banánové republiky takové malé, novodobé Japonsko, kde se kladl důraz na import surovin a export mnohem dražšího, luxusního zboží.
Staré známé chyby
Příjemným zpestřením jsou také různé přírodní katastrofy, které vám v mžiku dokáží proměnit půlku ostrova v doutnající hromádku sutin. Ze začátku se nic moc neděje, protože okolní státy jsou k začínající ekonomice štědré, ale čím dále se do hry dostanete, tím více budete před založením těžařské kolonie kontrolovat, kam až dosáhne třeba vlna tsunami, jež by mohla zničit neuvěřitelně drahou továrnu na šperky.
Novinky však blednou ve srovnání s tím, co všechno zůstalo stejné. Tropico 3 spolu s pohodovou hratelností, která se u čtyřky naštěstí nemění, přineslo i řadu chyb a chybek, jichž se čtvrtý díl povětšinou pohříchu nedokáže zbavit. Hra je tak kupříkladu stále hratelná snad jen v nejvyšší možné rychlosti (jinak vše trvá šíleně dlouho) stavební dělníci občas pracují podle dost záhadného klíče a budování cest ještě pořád není úplně ideální.
I tak ale nakonec převáží klady nad zápory a vy budete s úsměvem vládnout, vydávat výnosy a prostě se u celého toho budování dobře bavit. Odskočíte si do slunného Karibiku, kde budete jako demokraticky zvolený El Presidente, nebo naopak jako despotický diktátor rozvíjet a budovat svůj ostrov. Co na tom, že se toho od trojky zase až tolik nezměnilo - odpočinková hratelnost je stejně super, i když se čtyřka spíše než pokračování podobá datadisku.