TRI: Of Friendship and Madness

Verdikt
80

Umělecká hra a parádní logická výzva v jednom. Tvůrci TRI dokazují, že artové hry mohou mít normální hratelnost i smysluplný obsah, ale přitom nést mnohoznačné liščí poselství.

Další informace

Výrobce: Rat King
Vydání: 9. října 2014
Štítky: indie hra, plošinovka, filosofie, adventura, logické

Před lety spatřila světlo světa hra, která změnila vnímání logického žánru, a do určité míry i posunula hranice herního designu. Místo pušky hráči vrazila do rukou experimentální výtvor a zákopy druhé světové nahradila architektonickými skvosty a logickými problémy. Řeč je samozřejmě o Portalu, který se ve formě barevného TRI dočkal duchovního nástupce, jenž dokazuje, že umění může být skutečně hratelné.

Podmanivá forma 

Tajemnou GLaDOS v TRI nahradily éterické lišky a sterilitu bílých testovacích místností podmanivá barevnost a architektura světa přímo snového. To hlavní, funkční vize logických rébusů a nikoli pseudoumělecké prázdné pózy, ale zůstává. TRI totiž ve skutečnosti magickým způsobem spojuje umění v té nejčistší formě a parádní logickou hříčku, která skvěle balancuje na hraně mezi hrou a nepoužitelným experimentem.

Nikdy však hranici nepřekračuje a je s podivem, že se tvůrci nedopouštějí osudného ohýbání obsahu ve prospěch efektní formy. Zároveň ji ale také nijak neupozaďují a hrdě dávají na obdiv skutečně unikátní směsici japonské architektury, geometrických linií a barevného uctívání poletujících lišek a jejich totemů.

Byli jste někdy pod vlivem? Pokud ano, pak máte jasnou představu o tom, jak se TRI hraje. Něco tak podmanivě psychedelického se skutečně moc často nevidí. Úrovně postrádající podlahu nebo naopak strop jsou typickým rysem hry a míchání barev na hranici epileptického záchvatu už jen dotváří unikátní nádheru titulu, který skutečně okouzluje od prvního momentu, a svou atmosférou by mohl plnit funkci terapeutické hry.

Navzdory zdánlivě poblázněnému vizuálu se totiž autoři ve skutečnosti drží při zemi nejen logickou náplní hry, ale také unylým ambientem v pozadí a hodně rozvleklým vyprávěním o těch liškách a starých bozích. Vůbec to ale není na škodu, a přestože lze příběh označit spíše jako nadbytečný a pro většinu hráčské obce filozoficky příliš hloubavý, relaxační rozměry TRI jsou i přesto úžasné.

V zajetí trojúhelníků 

Určitě tím ale nechceme naznačit, že by snad titul jakožto logická 3D záležitost postrádal výzvu. Tvůrci jen umí perfektně vybalancovat obtížnost a nastavit mechanismy i pravidla tak, aby se v nich našlo jak úplné nemehlo, tak i vysokoškolský doktorand.

Klíčem k úspěchu je jednoduchost a relativně přímočará pravidla a možnosti. Prostě jen chodíte úžasnými levely, kterých je 16, a nějakou chvíli vám vydrží. Chodíte po zdech, chodíte po stropech a taky sem tam malujete magické trojúhelníky, které vás doslova vynesou k nebesům a poručí i světlu. Více vám toho do rukou vývojáři opravdu nedají!

I s takto skrovnými prostředky se dá ale díky povedenému návrhu úrovní užít mnoho zábavy a hlavně v pozdějších levelech vám sesbírání trojice totemů potřebných pro postup dále dá docela zabrat. Nikdy ale obtížnost zbytečně nefrustruje a její postupné škálování zajišťuje naprosto plynulý vývoj hádanek v závislosti na přibývajících možnostech a postupném sžívání se s zákonitostmi magického světa.

Navíc neexistuje pouze jedna cesta k cíli a tam, kde někdo uvidí naprosto primitivní řešení, může někdo jiný obestavět level svítivými trojúhelníky. Vítězi pak budou oba, protože jeden bude mít nejnižší možný počet trojúhelníků, zatímco druhý vyzobe i dodatečné bonusy a oba se logicky naleznou v žebříčku s výsledky. Svým způsobem si vlastě hru tvoříte do určité míry sami a dá se tedy mluvit i o jakési formě znovuhratelnosti, protože na první pokus určitě nedosáhnete ani jednoho!

Liščí odysea 

A to je tak nějak celý ten zázrak od Rat King Entertainment. Jde o triumf, který příkladně spojuje výraznou audiovizuální vizi a skvělou logickou first person hru, jakému nechybí nápad a příkladné provedení. Jediné, co hře přeci jen trošku schází, je technologická odladěnost. Máme dojem, že si TRI říká o zbytečně velkou porci výkonu a hlavně špatně detekuje kolize objektů. Mnohdy se tak stane, že trojúhelník se prostě nedá vytvořit.

Vzhledem k nízké ceně jsou to ale problémy marginální a hlavně poměrně lehce odstranitelné. Pravda, nedělá to z TRI revoluční nebo dokonalý titul, jakým byl právě Portal, ale tím asi TRI být vůbec být neměla. Spíše parádním způsobem staví na odkazu Portalu a dokazuje, že forma i obsah mohou kráčet ruku v ruce, aniž by jedna, či druhá složka utrpěla nějakou újmu.

Na někoho může být tempo hry moc vyklidněné a její audiovizuální pojetí příliš osobité. Pokud ale máte rádi kvalitní logické hříčky, v TRI se určitě nezklamete a ještě si navíc odnesete zcela unikátní zážitek. Hlavně si ale zahrajete titul hned s dvojicí lišek, což je v herním průmyslu jev vyloženě unikátní a hodný pozornosti!