TownsFolk

Dejme teď stranou debaty o kolonialismu, protože ač se titul tváří, že se ho to netýká, jisté náznaky ve hře najdete. Primárně v Novém světě narazíte na divoká zvířata, ale čas od času potkáte i vesnici plnou domorodců. Jak s ní naložíte je čistě na vás. Pokud vám toto téma nevadí, čtěte směle dál, protože hra sama za to rozhodně stojí. 

Základem všeho je ekonomika. Hra obsahuje několik zdrojů, ze kterých jsou nejdůležitější lidé a jídlo. Bez nich se prostě neobejdete, ať už budete potřebovat obdělávat pole, postavit loď, důl, nebo jakoukoliv jinou stavbu. Tím to ale nekončí, další suroviny jsou potřeba k prozkoumávání okolí, vylepšování budov a čelení nástrahám. U každé jednotky pak vidíte aktuální stav zásob a modifikátor, tedy kolik každý den získáte nebo ztratíte. Ano, můžete se dostat do záporu. Typicky, když rozjedete stavební mánii, za chvíli zjistíte, že vám ubývá populace, nebo se tenčí zásoby jídla. 

Jakmile by aktuální stav klesl na zápornou hodnotu, lidé se začnou bouřit a vy máte několik herních dní k tomu, abyste díru ve spíži zase zaplnili. Když se vám to nepovede, tak končíte. Hra je tak vlastně survival. Do toho si přimíchejte náhodné události jednak v podobě nečekaných nálezů ve světě – třeba pirátské lodi, svatyně, zmíněné vesnice apod. – ale různých bouří, událostí a pohrom. Máte pocit, že jste na tom dobře, populace vám konečně začala vzkvétat… a z ničeho nic se rozšíří požár. Nebo naopak budete mít štěstí a vaši pracovníci narazí ve štole na zlatou žílu.

Drobnou výtku mám k tomu, že objevování okolních políček trvá dlouho a stojí hodně zdrojů. Právě rozšiřování je občas největší brzda. Zatímco se můžete topit ve zlatě, na nové pole nebudete mít místo, a to si vyrobíte jen pomalu. Také se mi příliš nelíbil tutoriál, který vás sice základy naučí, ale je rozkouskovaný do několika úrovní, přičemž vám nechává všechny možnosti odemčené a vy máte pocit, že má smysl hrát dál, jen aby vás po chvilce zaříznul. 

Hra obsahuje několik režimů. Ten úplně nejzákladnější po vás vyžaduje odvádění naturálií koruně. A to v hojném množství a často. Délku hry a obtížnost si sami snadno nastavíte. Nechybí ani konkrétní výzvy, které vás postaví před specifické úkoly. Hlavním režimem je kampaň, ve které se snažíte dostat co nejdále. Tu si ovšem musíte zakoupit. Hra je jinak zdarma a neotravuje vás reklamami ani dalším free-to-play balastem. K vyzkoušení však máte jen základní herní režimy. Ten nejlepší a nešťavnatější však čeká za poplatkem. Ale upřímně mi to přijde fér. 

Pro někoho může být nevýhodou i zpracování. Pixel-art se nelíbí každému a osobně mi hodně vadilo, že některé prvky jsou dost malé a snadno klepnete vedle. Stejně tak neustále se oddalující kamera, když preferujete přiblížení. Tak či onak hru musím doporučit, protože nabízí zábavnou výzvu v podobě ekonomické strategie plné nečekaných zvratů.