Total War: Three Kingdoms - Fates Divided

Nové DLC pro Total War: Three Kingdoms se na to dívá úkosem, netrpělivě si poklepává na hodinky a cedí mezi zuby, že na takové mravenčí piplání nemá nikdo čas. Podobně jako to kdysi udělal Rome II, který vám umožnil naskočit rovnou do probíhající občanské války mezi Oktaviánem a Antoniem, rozšíření Fates Divided začíná přesně v momentě, kdy se dvě obří koalice chystají poprat o osud celé Číny.

Lstivý lišák Cchao Cchao má pod kontrolou mladého císaře chřadnoucí dynastie Chan a vyhlíží šanci, kdy by mohl sám sebe nebo některého ze svých nástupců dosadit na trůn. Na severu, na druhém břehu Žluté řeky, se na to s nelibostí dívá statečný válečník Jüan Šao, ikona revoluce proti Tung Čuovi – revoluce, která možná byla zbytečná, protože jednoho tyrana nyní vystřídá jiný.

To jsou hlavní hrdinové dodatku, který nabízí zbrusu nové startovní datum – rok 200 našeho letopočtu, tedy o 10 let později, než začínala původní kampaň. Oba mocnáři pod sebou v tuto chvíli mají obrovskou říši, houfy vazalů a spojenců, spousty měst, hradů a armád. A jdou si po krku se zuřivostí tygrů z džungle.

Kde jsem se to octl?

Ať už budete intrikovat coby Cchao Cchao, nebo stanete v čele armády jako neohrožený Jüan Šao, z prvního tahu vaší nové kampaně se vám pravděpodobně zatočí hlava. Je sice fajn, že vám pozdní startovní bod umožňuje přeskočit zdlouhavé úvodní budování, ale ono má svůj účel – když svou říši vidíte růst, neztratíte se v ní, ani když začne být obrovská.

Pokud se zničehonic ujmete vlády nad rozlehlým vévodstvím, které jste nikdy neviděli, je to daleko obtížnější. Dlouhé minuty budete proklikávat jednotlivé komanderie, zjišťovat, kde stojí jaká budova, kam bude nejlepší poslat správce, kam bude vhodné zaútočit, kde byste se naopak měli bránit. Pak se budete soustředit na inspekci svých mnoha vojsk a jejich generálů, zkontrolujete, kteří šlechtici mají moc u dvora a jaké reformy již ve vaší říši v minulosti proběhly, a než se nadějete, uběhla hodina a vy jste už příliš psychicky unavení na to, abyste udělali první tah.

Hra s tím naštěstí tak trochu počítá a úvodní situace je k oběma panovníkům shovívavá. Nekrachují, jejich armády jsou plné elitních jednotek, k nimž byste se za normálních okolností propracovali až po mnoha hodinách píle, a navíc jsou vaše první kroky naváděny sérií příběhových úkolů.

„Možná by bylo fajn, kdybys zničil královnu banditů, co se skrývá v horách, co ty na to,“ pomrkává na mě hra. Protože jsem mazaný Cchao Cchao, pro kterého čest znamená míň než miska rýže k snídani, místo toho ji uplatím a přemluvím, ať vyhlásí válku mým nepřátelům, ale věřím tomu, že kdybych se instrukcemi řídil, taky bych nelitoval.

Netrvá to ovšem dlouho a řež se rozpoutá naplno. Cchao Cchao se nachází v extra nezáviděníhodné pozici, protože ten charismatický Mirek Dušín ze severu do své koalice získal i některé jižní pány, takže válka brzo nezuří jen podél Žluté řeky, ale i na dvou, třech dalších frontách. Doslova v každém kole tak dochází k veledůležitým bitvám, u kterých si říkáte: „Jestli mi teď povolí pravé křídlo, bez přehánění jsem právě prohrál celou kampaň.“

Každý tah na ostří meče

Fates Divided v jistém ohledu působí docela paradoxně, protože je krátké a dlouhé zároveň. Leckterý veterán Total Waru by se asi naprosto zděsil, kdybych mu řekl, že nové rozšíření za 10 eur mu vystačí na pouhých třicet tahů, protože pak bude buď vítězem, nebo mrtvolou. Jenže vtip je v tom, že to jsou tahy neuvěřitelně nabité – v jednom tahu se toho stane víc, než v deseti úvodních tazích na začátku běžné kampaně.

Za nebývalou hustotu zajímavých událostí navíc není zodpovědná jen prostá matematika, velký počet měst a vojsk, která musíte spravovat. Důležité je, že hra vás zavalí spoustou dalších možností, jak dění na mapě ovlivňovat. Od počátku máte například otevřené špionážní možnosti, takže jestli milujete zradu aspoň stejně jako já, vaše ruce brzo budou umnuté až do krve, když budete soupeřům pomocí koupených generálů ochromovat armádu za armádou.

Dále tu je zbrusu nový mechanismus císařských intrik – kdo se dokáže vlísat do přízně dítěti na trůně, může ho přesvědčit třeba k tomu, aby některého rivala označilo za nepřítele dynastie Chan. Trochu to připomíná papežskou exkomunikaci ze starého dobrého Medievalu – včetně možnosti dobýt město, kde císař zrovna sídlí, a zajistit, aby nebesa do nejvyšší pozice jmenovala někoho… vhodnějšího.

Působivé je i přepracování rady starších vaší frakce. Poměrně primitivní systém byl nahrazen něčím trošku komplexnějším: Jednou za rok, vždy na jaře, se sejdou členové vašeho dvora zastávající důležité pozice a navrhují vám, co by se podle nich mělo dělat dál. Vy si jednu z rad vyberete, spustí se speciální efekt a o pár tahů později vám dojde, že jste místo kancléře měli radši dát na vrchního maršála, protože se vám právě vzbouřila celá jedna armáda. Inu, po bitvě je každý generál.

Aby toho nebylo málo (věřte mi, málo toho opravdu není), obě hlavní frakce, Cchao Cchao a Jüan Šao, získávají zbrusu nové unikátní frakční mechanismy. Náš starý známý intrikán nyní dovede spřádat, inu, intriky: extrémně mocné, i když situační akce na kampaňové mapě. Například podplatí obchodníky a zařídí, že se cizí armádě nebudou doplňovat zásoby. Nebo rozšíří pomluvy o některé postavě, takže ji všichni ostatní budou nějakou dobu nesnášet. V kombinaci s dřívější diplomatickou manipulací už Cchao Cchaovi vážně chybí jen čtyři končetiny k tomu, aby se stal pavoukem. Chcete rozvrátit alianci nejlepších přátel, poštvat otce proti synovi? Cchao je váš muž, nebo spíš chlupatá tarantule tahající za politické nitky.

Jüan Šao si chce svou pěšinu k nebesům vyšlapat v okovaných botách, ne v hedvábných bačkůrkách svého soka. Kdo potřebuje diplomacii, když může vylepšit a personalizovat svoje kapitány, čímž zároveň svoje armády povýší z bandy hrdlořezů na chirurgické nástroje? Představte si, že váš voj může ve všech bitvách bojovat tak, jako by se mu právě podařilo přepadnout nepřipraveného soupeře. Představte si nekončící buffy a upgrady. Představte si tolik hořících šípů, až se noc změní v den.

Víte, co je na tom nejdivnější? Všechno, co jsem v této sekci popsal, nové frakční mechanismy, císařskou přízeň, celou tuhle bohatou nadílku dostane každý zdarma. Vůbec si kvůli ní nemusíte kupovat DLC – a co víc, bezplatně dostanete i spoustu nových postav, vojevůdců a šlechticů, kteří obohatili dvory hlavních frakcí nového rozšíření. Pokud si připlatíte, hra vám skutečně otevře „pouze“ nové datum, odlišně poskládá figurky na staré známé mapě. Štědré, ale motivaci utrácet to zrovna nevyvolává.

Z otce na syna

Ačkoliv, je tady ještě jeden bonbónek, který si vychutnají platící zákazníci, a není to špatný finální argument, proč po peněžence přeci jen sáhnout. Je jím nová „mezigenerační“ frakce rodu Liou. V dřívějších kampaňových startech začínáte jako starý Liou Jen, kmet, který moc dobře ví, že už mu příliš mnoho dnů nezbývá. A tak musí umést cestičku svému nástupci.

Liou Jen se snaží konkrétními způsoby zvelebit svou říši, aby ji svému synovi Liou Čangovi předal co nejmocnější a nejstabilnější. Čím víc toho stihne, tím víc možností odemkne další generaci vládců, jenomže čím později se vzdá svého trůnu, tím víc bude nespokojený nejen jeho dědic, ale i zbytek země, který za charismatickým mladým princem stojí. Je tedy třeba důkladně promyslet, kdy se ještě vyplatí změnu režimu odkládat, a kdy už bude lepší odejít do důchodu.

Jen aby bylo jasno: Za otce a syna Liou je lepší začít hrát v některé z předchozích kampaní, protože v nově otevřeném roce 200 už je Jen mrtvý, takže si s dědickými mechanismy zas tak moc nepohrajete.

Čím dál krásnější Čína

Fates Divided píše novou kapitolu proslulého konfliktu, která není pro každého. Jste ochotní naskočit do rozjetého vlaku a zorientovat se po cestě, i když vás to bude stát trochu té úvodní mentální námahy? Pak je zdejší konflikt supervelmocí maximálně výživný a bude vás bavit. Chcete si radši v klidu budovat své vlastní důvěrně známé království? Pak bych se nedivil, kdybyste si peníze radši ušetřili na příští dodatky.

Ať už budete utrácet, nebo ne, Fates Divided spolu s updatem zdarma nabízí dostatečný důvod, proč znovu spustit Three Kingdoms a potvrdit si, že roste do čím dál oslnivější krásy. Po vydání jsme tuhle čínskou odbočku přirovnávali k sérii Crusader Kings kvůli jejímu důrazu na charaktery jednotlivých postav. Do budoucna bude tohle srovnání možná ještě případnější – díky spoustě povedených DLC, která leccos přinesou i těm, kdo neplatí.