Tony Hawk's Pro Skater 1+2

V jádru se pořád jedná o klasickou arkádovou zábavu. Zatímco konkureční série Skate či některé moderní pokusy navrátit skejtovou kulturu do světel reflektorů cílí na realističtější ztvárnění, THPS 1+2 je o rychlém naskočení na prkno a instantní zábavě při řetězení naprosto bizarních triků za co největší bodové ohodnocení. To je možné i díky velmi intuitivnímu ovládání, jehož základy velmi rychle pochopíte, vypilovat drobné nuance těch nejkomplikovanějších fíglů ale zabere čas. A dobrou zprávou je, že se celou tu dobu budete velmi dobře bavit.

V praxi je na každé tlačítko gamepadu navázaný nějaký druh triku, konkrétní provedení pak ovlivňujete šipkami nebo analogovými páčkami. Na pravém triggeru naleznete funkci revert, která se do série dostala až později a umožňuje hladký přechod z vertikálních triků zpátky na zem při zachování řetězení triku. Hra obsahuje skutečně ohromné množství fíglů, budete si tak moci vyzkoušet třeba ježdění ve stojce v podání Chada Musky nebo typickou Hawkovu devítistovku.

Dvě minuty pravdy

Základem hry je plnění úkolů a postupné odemykání dalších úrovní, získávání bodů na vylepšení statistik vašeho svěřence a překonávání zdánlivě nezdolatelných překážek. Typicky v každém levelu musíte dosáhnout určeného skóre, provést specifický trik na určeném místě nebo najít skrytou videokazetu.

Kromě toho vás čekají takové zapeklitosti, jako je sbírání písmenek slova SKATE, ničení hydrantů, hledání pytlíků s popcornem nebo přeskakování přes bezdomovce. Jeden run má dvě minuty, ve kterých se snažíte stihnout co nejvíc a THPS 1+2 umí v hráči vzbudit klasický syndrom „zkusím to ještě jednou a jdu spát“.

Mimo těchto klasických levelů hra obsahuje ještě turnajové úrovně, kde máte ve třech kolech získat co nejvyšší skóre při co nejnižším počtu pádů. Za své úspěchy jste odměňováni penězi, za které si můžete například kupovat nové oblečení pro svého avatara. Hra obsahuje slušné množství licencovaných značek, naopak neobsahuje mikrotransakce, takže vše můžete získat jen za poctivě vyježděné virtuální penízky.

Co se týče ansámblu jezdců, naleznete tu většinu těch nejslavnějších jmen, která si pamatujete z původních her. Jejich žebříček ozvláštňuje nová generace jezdců, mezi něž patří třeba Leticia Buffoni nebo syn eponymního borce Riley Hawk.

Docela vtipným nápadem je změna podoby starých známých sportovců na jejich aktuální, lehce věkově pokročilou vizáž. Inu, čas se nemazlí s nikým z nás a při pohledu do zvrásněných tváří se asi neubráníte obdivu nad tím, že někteří borci (či borkyně Eliza Steamer) se stále ještě na skejtu udrží.

Radost se násobí

Součástí hry je i lokální a on-line multiplayer s množstvím herních režimů včetně populárního H.O.R.S.E., který je ale dostupný jen ve splitscreenu. Jinak se můžete těšit na Graffitti, Combo Challenge, Trick Attack nebo volné ježdění v režimu Free Skate.

Právě implementace lokálního multiplayeru je dalším důvodem, proč dát THPS 1+2 šanci, ve více hráčích totiž hra dostává zcela nový rozměr a je neskutečně zábavná, i díky tomu, že k ní mohou zasednout i úplní nováčci a během chvíle si radostně užívat. Pokud jste kreativní a zruční, můžete si navíc v editoru navrhnout vlastní parky, a rozšířit tak nabídku skoro dvaceti dostupných lokací.

Pro nováčky hra obsahuje také několik možností nastavení usnadnění, díky nimž například budete držet lepší rovnováhu, případně nebudete ze skejtu vůbec padat, a to ani při těch nejkrkolomnějších kombinacích. Jedná se v podstatě o cheaty, ale můžete díky nim dobře natrénovat fígly bez toho, aby se váš sportovec musel neustále smutně zvedat z prachu.

Z technického hlediska se jedná o velmi zdařilý remake, verzi pro PlayStation 4 bychom vytkli snad jen o chlup delší nahrávací čas, než by bylo milé s ohledem na to, že každý dvouminutový úsek člověk opakuje mnohokrát a okamžitý loading dalšího runu by celý proces výrazně zpříjemnil.

Grafika vypadá velmi slušně, byť nelze hovořit o dnešní špičce. Autorům se ale podařilo stále zachovat ducha a atmosféru známých míst, která mají fanoušci proježděná křížem krážem tisíckrát. Hned po spuštění tak pamětník dobře ví, kde se schovává který speciální trik, jak otevřít tajnou část úrovně nebo na co si dát pozor na zdánlivě opuštěném kampusu střední školy.

Uši nastražit!

Nelze se neotřít o soundtrack, který je naprosto stěžejním prvkem celkového zážitku a kdyby v něm absentovaly zásadní fláky, byl by s nostalgií ámen. Ne, Guerrilla Radio od Rage Against the Machine tu samozřejmě nechybí, stejně jako Superman od skupiny Goldfinger. Není tu ale pohodový B-Boy Document '99 od The High and Mighty a taky třeba Bring the Noise od Anthraxu a Public Enemy. Několik nových skladeb naopak soundtrack obohatilo, za všechny jmenujme třeba Skeptu a jeho Shutdown.

Přiznáme se, že netušíme, do jaké míry je remake relevantní pro hráče, kteří si zlatou éru skejtových her (a skejtování jako takového) nepamatují. Může pro ně ale znamenat aspoň velmi zábavnou a bezproblémovou exkurzi do dob, o kterých toho na herních internetech tolik slyšeli.

Pro nás ostatní, kteří chodili ve vytahaných kapsáčích a v discmanech sjížděli otlučená cédéčka The Offspring v dobách největší slávy, se ale jedná prakticky o povinnost. Po všech marných pokusech tlačit káru dál se kruh uzavřel a Tony Hawk se vrátil tam, kde byla jeho největší síla.

A my máme jen jedno neskromné přání – napřesrok nám přineste ještě remake trojky a čtyřky a dál už nechte Birdmana spát. Důkazů, že líp nebude, už jsme tu měli až hanba.