The Raven: Legacy of a Master Thief
Napínavá detektivní adventura, která vás příběhem a filmovým stylem jeho vyprávění vtáhne do děje, v němž budete hrát hlavní roli. I když v něm nenajdete mnoho logických zádrhelů a vaše interakce ve hře bude dost omezená, rozhodně se budete bavit. Jedná se o titul, který byste si neměli nechat ujít.
Další informace
| Výrobce: | King Art |
| Vydání: | 23. července 2013 |
| Štítky: | detektivka, tajemství, adventura |
Synonymem většiny her, které stály u zrodu videoherního průmyslu, byla obtížnost. Tenkrát byly hry nemilosrdné a hráče trestaly za sebemenší chybičku. Od té doby se toho však hodně změnilo. Nejvíce právě ta obtížnost. Dnešní hry jsou často přehnaně jednoduché a hráče vodí za ručičku stejně jako matka svého neohrabaného tříletého potomka v plenkách.
Jediným žánrem, kde na obtížnosti zase tolik nezáleží, jsou adventury. I když některé kousky bývají fanoušky žánru vláčeny prachem právě za přehnaně těžkou/přespříliš snadnou obtížnost, při bližším bádání najdeme problém vždycky někde jinde. Tím problémem často bývá námět příběhu a způsob jeho vyprávění.
Jako důkaz tohoto tvrzení může posloužit kousek z vývojářského kutlochu studia King Art Games, který nese název The Raven: Legacy of the Master Thief. Tato hra vám hned v úvodu prozradí, že se vydala cestou naprosté jednoduchosti. V tu chvíli to ale vlastně ani nebude vadit, protože vás Raven od začátku chytne drápkem a nepustí.
Opulentní dáma se ztrouchnivělou pompadůrkou
Na první pohled je zřejmé, že tahle hra nevznikala v ideálních podmínkách. Občas na vás vyskočí nějaký ten brouček, kterého byste si s klidem odpustili. Někdy vám zmizí hlavní postava, přesun mezi obrazovkami je zdlouhavý a nepohodlný. Ale nakonec se titulu podařilo vyrůst až do podoby postarší opulentní dámy, která vás chytne za srdce.
Její hlavní předností je nadání pro vyprávění příběhu a scenáristická obratnost, s kterou ho na vás vybalí. Všechny herní složky jsou přesně zkoordinovány a tvoří kompaktní uvěřitelný celek, který dýchá jako jedna duše a jedno tělo. Je to jednoduché, funkční a zábavné.
Pupkatý pán, pihatý klučina
Hra začíná ukradením nesmírně cenného diamantu z londýnského muzea. Zloději je v patách inspektor Legrand, který s ním má nevyřízené účty. Jedná se totiž o legendárního zloděje, který se podepisuje jako Raven a na místě činu zanechává krkavčí pírko. Legrand na jeho případu pracuje několik let a diamant je jen špičkou zlodějského ledovce. Dále na scénu přichází konstábl Zellner. Postarší člen švýcarské policie, který má vedle sklonu k plešatění také mírně vystupující bříško. Zellner je permanentně pohroužen do stohu nevyřízených písemností a nemá ani ponětí, že několik metrů od něj leží další klenot, na který by mohl mít Raven zálusk.
V tom zazvoní telefon a z tohoto kníratého pána se rázem stává hlavní postava. Nenápadný hrdina, vzhledově dokonce spíše anti-hrdina, jehož zástupce bychom napříč videoherním průmyslem asi jen těžko hledali. Svými detektivními dedukcemi se sice hodně podobá Sherlocku Holmesovi, ovšem je o mnoho lidštější, srdečnější a přátelštější a tak nebude trvat dlouho a vy si ho zamilujete.
V průběhu hry se do děje vloží i další postavy. Například bystrá stará spisovatelka detektivních příběhů, její ustaraná pečovatelka se všetečným neposedným synem, nebo odměřený pomocník inspektora, který má sklony k ironii a konstábla Zellnera příliš nebere, protože na něj žárlí. Každá z postav je v příběhu skvěle ukotvená, vykreslená se svou minulostí, případně také s budoucností (ano, uhodli jste správně, některé z nich moc dlouhá budoucnost nečeká) a se svými zájmy a pohnutkami, které z toho všeho pramení.
Klapka, kamera, jedem
Stylově by se The Raven: Legacy of Master Thief mohla zařadit mezi interaktivní filmy. Tímto označením bychom jí však docela křivdili. I když se prezentuje filmovým způsobem, míjí se tu jedna scénka za druhou a tvůrci k dosáhnutí kýženého efektu – tedy splynutí s prostředním, hlavními postavami a dějem - často sahají k použití prostřihů a různých úhlů kamery, stále se jedná o hru. Hru, která se rozhodla provětrat adventurní žánr a skutečně se jí to podařilo.
Nenajdete v ní mnoho logických zádrhelů, ani herních obrazovek a hlavní postava vám nebude otrocky popisovat polovinu předmětů v místnosti. Zvláště pokud jsou pro hlavní dějovou linku naprosto nedůležité. Ale i tak se budete skvěle bavit. Jako mávnutím kouzelného proutku se totiž dostanete do celovečerního filmu, v němž budete hrát hlavní roli.