The Pathless

Verdikt
70

The Pathless není bez chyb, ale dokáže vás zabavit nenáročnou, oddechovou hratelností. Volnost a možnosti pohybu jsou unikátní, o poznání méně originální jsou ale hádanky a ojedinělé souboje s bossy. Po vyprchání prvotního okouzlení na tuhle záležitost snadno zapomenete.

Počítač

WindowsWindows

Epic Games Store

Konzole

PlayStation 5PlayStation 5

PlayStation Store

PlayStation 4PlayStation 4

PlayStation Store

Další informace

Výrobce: Giant Squid
Vydání: 12. listopadu 2020
Štítky: explorativní, dobrodružná, adventura, akční

Studio Giant Squid debutovalo před čtyřmi lety uklidňující podmořskou adventurou Abzû, jeho zakladatel Matt Nava má nicméně v oboru klidných, oddechových zážitků ještě delší historii. Když k potápěčskému dobrodružství přidám ještě názvy jako Flower nebo Journey, kde byl Nava zodpovědný za uměleckou stránku, asi si uděláte základní obrázek o tom, jakým směrem se ubírá listopadový titul The Pathless.

Ten nijak nevybočuje z nastavené šablony – dechberoucí prostředí s všudypřítomnou, částečně vyřčenou hrozbou, které můžete objevovat s víceméně anonymním hrdinou. V tomto případě hrdinkou, známou jen jako Lovkyně, která se vydává zachránit ostrov na samotné hranici bytí, kde se prolíná živé s duchovním.

Kus nedotčené země do svých spárů drapla temnota v podobě maskovaného lovce bohů, a na vás tedy připadl úkol zachránit světlo reprezentované spektrálními zvířaty, jež musíte osvobodit. Příběh The Pathless se sice neobejde beze slov ani bez textů roztroušených po krajině, ale primárně spoléhá na vyprávění obrazem a symbolikou. Vystačí si i s velmi minimalistickým až nulovým uživatelským rozhraním.

Abyste majestátní zvířata osvobodili, musíte posbírat pečetě skryté ve čtveřici rozlehlých regionů, především tedy v ruinách a monumentech zanikající civilizace. Můžete spoléhat na svůj objevitelský instinkt, anebo k navigaci použít kouzelnou čelenku, která vám zvýrazní hádanky a body zájmu, ale i místa, kde už jste byli.

Nikdy vám přitom neodhalí příliš mnoho, respektive nezjistíte, jestli vám bude odměnou za vyřešení puzzlu právě pečeť, nebo jen další kousek do skládačky z historie tajemstvím obestřeného světa. Mimo pečetí k osvobození duchů starého světa The Pathless zvídavé průzkumníky odměňuje také zlatými bodíky a ty posléze mění za pírka, díky kterým vás váš ptačí společník může vznášet stále výš.

Na úbočích hor, v malebných údolích i zákrutách řek vám totiž bude společnost dělat ojedinělá divá zvěř, ale především nejvěrnější parťák milé Lovkyně – orel. Po otevřených prostranstvích se můžete pohybovat po vlastních nohou a plynulost kroků si zajistit precizním sestřelováním všudypřítomných terčů, ale také se s pomocí okřídleného parťáka nechat postupem času vynést až k oblakům a celshadovou krajinu si užít pěkně z vrchu.

Obojí je velmi intuitivní a vlastně unikátní, ale vyžaduje určitý cvik. Hra na vás nikdy netlačí a penalizace za neúspěch prakticky neexistuje, chvíli ovšem potrvá, než budete krajem plachtit s větrem o závod a zvyknete si na příslušný rytmus střílení za běhu. 

Využívány jsou také možnosti ovladače DualSense k PS5, adaptivní triggery tedy simulují pocit natahování tětivy a haptickou odezvu při pohybu, ale upřímně řečeno, není to v tomto případě oproti staršímu DualShocku až tak zásadní změna. The Pathless navíc vyšlo i na iPhone, kde je ale ovládání na dotykovém displeji o poznání méně intuitivní a krkolomnější.

Ačkoliv byste od Lovkyně asi čekali, že bude „lovit“, její luk z velké části slouží k nebojovým účelům a řešení hádanek. Někdy musíte dobře mířeným šípem zapálit lucernu, jindy si stoupnout na správné místo a trefit terč ve správné linii. Jindy musíte využít právě orla, který kromě Lovkyně unese také různá závaží a na písknutí je pustí na správný spínač. Většinu typů rébusů vám představí už úvodní tutoriál a poté je hra pouze variuje v různých obměnách.

Ano, i na občasné souboje dojde. Abyste bytosti světla osvobodili, musíte je nejprve nahánět a chytit, než se dostanete k tomu opravdovému několikafázovému bossovi. Některé z momentů dají vzpomenout na Shadow of the Colossus, když se u zmítajících obřích bestií musíte trefit do citlivého místa, jiné jsou environmentálním puzzlem samy o sobě: Například se při hledání vhodné pozice v monumentálních kamenných chrámech schováváte před bublající lávou a chrleným ohněm.

Jindy po vás vyžadují trochu plížení, ve chvílích, kdy vám zabaví orla, bez jehož pomoci jste bezbranní a musíte ho tiše vysvobodit. Na druhou stranu se vám za vysvobození odmění možností mu načechrat pocuchaná pírka, a i když danou animaci uvidíte dvacetkrát, mazlení s orlem je kouzelné a jen tak se neomrzí. Na rozdíl od jiných, poněkud repetitivních pasáží. Zvlášť hádanky se začnou brzo opakovat a působit příliš povědomě.

Přispívá to k poněkud otupujícímu pocitu z hraní. Ani v konfliktech navíc vlastně nemůžete neuspět v pravém smyslu slova – pokud vás rozzuřené zvíře trefí, přijdete o pár bodíků výdrže, případně se vrátíte na začátek příslušné bojové sekvence a frustraci nikdy nebudete ponecháni napospas příliš dlouho.

Hlavní dějová linka vás při dobré vůli zaměstná zhruba na šest hodin, svět The Pathless ale skrývá spoustu nepovinných výzev, na které při cílevědomém přístupu vůbec nemusíte narazit. S obsedantním využíváním skeneru ale jako by hra příliš nepočítala, takže doporučujeme spíš pozapomenout na to, že tuhle schopnost vaše čelenka vůbec má a nechat se spíš unášet vlastní zvědavostí a radostí z hravého pohybu i prozkoumávání, kde víc než slova promlouvá hudba jako obvykle fenomenálního Austina Wintoryho.

Uspěchanci si tenhle kousek zkrátka moc neužijí, byť právě jim jsou na míru šité skryté výzvy časovkového typu, které naopak moc neocení ti hráči, kteří si do tmavomodrého světa přišli odpočinout. Celkově jde o kousek, který se příliš nevyplatí hrát v jednom kuse, ale vychutnat si ho spíše na více sezení, abyste si nestihli všimnout, nakolik se některé nápady opakují.

Koneckonců, k bezcílnému toulání odkazuje už samotný název hry. The Pathless se tak moc nestará o to, kam půjdete a proč byste tam chodili, ale když už jste se tak pěkně seznámili, měli byste si k nevytyčenému cíli najít svou vlastní cestu.