The Gunk

Verdikt
70

Tvůrci série SteamWorld poprvé vyzkoušeli něco úplně jiného a nešlápli vedle. Jejich první 3D hra bere dech grafickou stylizací a uspokojivým mechanismem vysávání titulního slizu. Klopýtla ale v oblasti soubojů a příliš povrchního vylepšování postavy. I tak stojí za to The Gunk vyzkoušet.

Počítač

WindowsWindows

Microsoft Store
Koupit

Konzole

Xbox Series XXbox Series X

Microsoft Store
Koupit

Xbox OneXbox One

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: Image & Form
Vydání: 16. prosince 2021
Štítky: third person, adventura, akční

Je to již víc než 10 let od vzniku famózní série SteamWorld, která v sobě zahrnuje nejrůznější žánry, vždy vyvedené v kouzelně kreslené 2D grafice. Studio Image & Form si mě svým steampunkovým světem zcela získalo, a proto jsem trochu posmutněl, když jeho další počin The Gunk opustil nejen ikonickou stylizaci předešlých her, ale i celý steampunkový svět.

O to víc mě The Gunk překvapil. Tvůrci mi na něm ukázali, že jejich výtvarný um nekončí u placatých postaviček, ale že si hravě poradí i se třemi dimenzemi. A o to větší víru teď mám v jejich další chystanou hru SteamWorld Headhunter, která se vrací do tolik milovaného světa, ale ve 3D.

Ovšem zpátky k The Gunk. Pokud vám vrtá hlavou, co tento podivný název znamená, je to označení prapodivné organické tmavé hmoty připomínající slizoidní vředovité monstrum, která pokrývá jistou planetu v hlubokém vesmíru, na níž duo vesmírných žoldaček Rani a Beck hledá způsob, jak si trochu vydělat.

V cestě jim ale stojí gunk vysávající život ze zdejší přírody. Shodou okolností disponuje Rani mechanickou rukou, které – zřejmě pro její barvu – přezdívá Dýně a která umí vysát všudypřítomný gunk. Což je činnost, kterou vedle skákání budete dělat prakticky v jednom kuse.

Levým triggerem zamířit a pravým vysávat, dokud všechen ten smrdutý sajrajt nezmizí z povrchu planetárního. Zní to jako nuda? Ale kdeže! Jednak je nesmírně uspokojivé sledovat, jak se želatinový blob postupně zmenšuje a mizí ve vaší mechanické bezedné paži, jednak celé to úsilí stojí za famózní výsledek.

Jakmile je totiž gunk pryč, šedé prostředí bez života se promění k nepoznání. Během pár vteřin se celá oblast kolem vás zazelená, objeví se pestrobarevné rostlinky, obrovité houby a do světa se navrátí cvrlikavý život. A tady mě právě vývojáři přesvědčili, že jsou skutečnými mistry ve výtvarném umění.

The Gunk je po všech stránkách nádherná hra. Nejen po navrácení barev do jejího šedivého světa: I ona šeď a samotný blob utvářejí celkovou estetiku, která je jednoduše dechberoucí. A když se k tomu přidá průzkum prastarých ruin, které zde zbyly po dávné civilizaci, jejíž historie je hlavním tahounem příběhu, je o parádu postaráno. Jen škoda, že to obrázky oproti velké televizi vůbec nedokáží vystihnout!

Hra vás zpočátku vybízí k průzkumu okolí, neboť svou železnou prackou nevysáváte jen gunk, ale také plody zdejších rostlin a železnou rudu. Jedině tak si Dýni vylepšíte, aby nasávala více gunku a byla silnější, tedy dokázala například utrhnout houževnatější plodiny.

Vylepšení si ale nejprve musíte odemknout, a to velmi příjemným způsobem. Nejsou zde žádné zkušenosti a vylepšení se nepovalují ukrytá v truhličkách. Chce se po vás skenovat cokoliv, co jste ještě neviděli a zaujalo to vaše oko. Tak se dozvíte něco o zdejší flóře a civilizaci, která tuto planetu kdysi obývala, a zároveň se s každým dalším oskenováním přibližujete možnosti opatřit svou ruku novým udělátkem.

Nicméně se v žádném případě nedá hovořit o RPG, jelikož je velmi snadné odemknout vše, co hra nabízí, a nemáte tedy pocit jakéhokoliv vlivu na směřování svojí postavy. Dobrou polovinu hry jsem vlastně sbíral suroviny jen tak pro radost, protože už nebyly do čeho investovat, a zároveň jsem neměl jediný důvod některá vylepšení za celou hru použít. Získávání nových dovedností je proto potřeba vnímat spíš jen jako určitou nadstavbu lehoulince upravující vaše možnosti, což je docela škoda.

Dýně umí vedle nasávání gunku a přírodních zdrojů ještě jednu věc – ochránit vás v boji. Párkrát za hru narazíte na semeniště gunku, které chrlí otravné potvůrky. A protože Rani není žádná bojovnice, ale prostá sběračka hledající ve vesmíru vzácné zdroje k prodeji, nejste zrovna bojově zdatní.

Otravné tvory můžete tak akorát nasát do ruky a pak je vymrštěním usmrtit o zem či o jejich kamaráda. Později se objeví ještě dvě formy nepřátel, z nichž jedna vás otravuje z dálky a musíte vymyslet, jak se k ní dostat, a druhá představuje takové býčí rodeo.

Souboje jsou tím nejslabším z celé hry. Jednak nejsou moc zábavné, protože Rani neumí jediný kotoul ani dvojskok, a jste tak odkázaní jen na běhání, a jednak nepředstavují žádnou výzvu včetně bitek s bossy, protože Rani toho vydrží až překvapivě hodně.

Asi by mi vůbec nevadilo, kdyby The Gunk byla čistě explorativní adventura bez polovičaté akce, která zde působí trochu nepatřičně a nadbytečně. Ale naštěstí je jí ve hře tak málo, že vás nevyruší od kochání se zdejšími vyhlídkami.

Přestože cizí planetu prozkoumáváte úplně sami, rozhodně se sami necítíte. Ve sluchátku totiž máte svou kamarádku Beck, která s vámi zarytě odmítá chodit na výpravy, protože si, zmatkářka, nevzala jiné boty než crocsy…

Jejich dialogu doplněnému o šum z vysílačky je každopádně radost naslouchat a prožijete spolu s nimi i pár nepříjemných chvil, jak už to tak v přátelství někdy bývá. Příběh samotný je fajnovým tahounem celé hry. Nečekejte nic vyloženě originálního, na co byste ještě dlouho vzpomínali, ale odtajňovat historii dávné civilizace prostě chcete.

The Gunk mě ve výsledku mile překvapil. Nečekal jsem od něj vůbec nic a dostal naprosto překrásnou explorativní adventuru s velmi uspokojivým vysáváním titulního slizu, zábavným skákáním a nenáročnými hádankami. Slabinami jsou nezajímavé souboje, bez kterých by se hra obešla, a až příliš mělký systém vylepšení mechanické paže, který postrádá váhu.

I přesto si těch pár hodin s Rani a Beck užijete, pokocháte se nádhernou stylizací a budete odcházet spokojení po absolvování velice příjemné a pohodové adventurky. Pokud si platíte Game Pass, pak není vůbec co řešit. Za to jedno odpoledne s večerem to vážně stojí.