The Great Whale Road

Zima opravdu přišla 

Těžko může mít někdo autorům The Great Whale Road za zlé, že se pokusili napodobit právě The Banner Saga, která si získala srdce nejednoho hráče především krásnou stylizací, vyprávěním a hudbou. Zasazení do reálných kulis raně středověké Evropy se tak jeví jako sázka na jistotu. Tvůrci si mohli podržet vikinské nájezdníky a dobyvatele, ale zároveň se odlišit volbou skutečného světa. Hráč se ujímá role nového vůdce vesničky Úlfarrsted, ležící u západního pobřeží dnešního Dánska. Obyvatelé vesnice jsou zdrceni z náhlé smrti svého jarla, a byť má hráč v roli jeho nástupce dobré předpoklady stát se silným vůdcem, nebude to mít jednoduché - zima se totiž blíží.

Po krátkém úvodu začíná první koketování s asi nejzajímavějších herním mechanismem, který dobře demonstruje potenciál hry. Mít dostatek zásob pro své lidi, to je prvek dobře známý všem hráčům The Banner Saga. The Great Whale Road jde ale ještě dál a nabízí povedenou minihru, ve které hráč přerozděluje vesničany mezi několik oblastí, z nichž každá má jiný zisk.

Ze všech nejdůležitější je trojice lov, chov a farmaření, které určují, jak velké zásoby si vesnice vytvoří na zimu. Kromě nich jsou zde pak faktory ovlivňující produkci nářadí, spokojenost vesnice nebo vylepšování lodi. Proklikat se přes rady do začátku nějakou chvíli zabere, ale odměna v podobě správy vesnice se nakonec dostaví.

Správa vesnice a zlepšování jednotlivých odvětví činnosti je neskutečně zábavná a mohla by být klidně tím nejdůležitějším aspektem, který hra nabízí. Rozdělování obyvatel, ale především získávání surovin na vylepšování, hráče nabádá k různorodému pojetí péče o vesnici. Máte velké zásoby? Tak přeřaďte vesničany na produkci obchodovatelného zboží, podnikněte dlouhou plavbu a vraťte se s bohatou kořistí. Investujte do obchodníků. Zlepšujte si bojovníky nebo se starejte o spokojenost vesnice, která se může měnit v závislosti na aktuálním dění.

Před vyplutím 

Zimní správu vesnice občas protne několik náhodných událostí, které sice přicházejí v rozdílném pořadí, ale opakují se až příliš často - hnijící úroda, ztracené děti, potulní medvědi. I když je do všeho hráč krásně uveden poutavými texty, jde vždy jen o kliknutí myší, které vyústí v získání nebo ztrátu zásob, morálky nebo peněz, a posune hráče dál k důležitější části hry.

Příběhová část spočívá v letních výpravách na plnění lineárních úkolů, které lze v případě těch vedlejších různě střídat, ale hlavní dějové linii se vyhnout nedá. Před každou plavbou je třeba si složit posádku, která je ze začátku silně omezena počtem hrdinů, ale později se rozrůstá, a hráč má větší prostor pro jejich výběr a s tím i spojený rozvoj.

Na výběr je několik typů válečníků od těch s lukem až po štítonoše s kopím. Každý má své klady a zápory, rozdílné talenty a vybavení, které je možné mu dokoupit. Kromě klasických statistik, jako je útok a zdraví, si hráč při levelování postav vybírá talenty - válečné pokřiky (warcries), které pomáhají specializovat postavu. Agresivním válečníkům můžete dát schopnost zničit nepříteli štít. Jiného hrdinu naučíte, jak zvýšit spojencům rychlost nebo přesnost a podpůrné postavy se na vyšších úrovních naučí základy léčení.

Kromě vhodného složení party mořeplavců si hráč na své cesty bere také zásoby na přežití a obchodní komodity jako jantar, víno, luxusní látky nebo třeba kožešiny. Vše má svou cenu, která se pochopitelně různí podle toho, kam plujete, a jaké zboží je tam právě v nabídce. Máte naloženo? Posádka vybraná a loď v provozuschopném stavu? Je čas pustit se na moře.

Mlhavý cesty cíl 

Další část hry, ve které chtě nechtě strávíte nějaký ten čas, je samotná plavba. Loď si pluje svou cestou a o její směr se nestaráte, protože ho přesně určuje zvolený úkol. Jediné, co se mění, jsou vesnice po cestě, ve kterých můžete zakotvit. Některé jsou součástí úkolů, jiné slouží jen jako záchytné body, aby si mohla posádka v různých fázích delších výprav odpočinout a doplnit zásoby nebo se zbavit zboží.

Nálada na lodi a výdrž mořeplavců hraje v The Great Whale Road velice důležitou roli. Ovlivnit ji mohou především události, které se, stejně jako přes zimu, náhodně objevují a opakují. Krysy na lodi, bouře na moři, možnost vydrancovat vesničku na pobřeží a podobně. Poprvé je to vždy zajímavé a hráč chce objevovat jednotlivé možnosti. Bohužel, velice rychle všechny varianty zevšední a kvůli úspoře času budete dost možná pobřežní vesnice úplně ignorovat.

Přístaviště, ve kterých může hráč se svou posádkou zakotvit, pak buď nabízejí kus děje, nebo slouží čistě jako odbytiště kořisti a místo na přespání, kde může posádka doplnit sílu po událostech na moři. Omezují se většinou na hospodu, noclehárnu, obchodníka, kováře, léčitele a možnost vyrazit na lov. Podobně jako v ostatních částech hry, i tady můžete narazit na náhodně generované události, ve kterých dostane na výběr několik možností, jak reagovat.

I když je příběh spíše neoriginální, nedá se tvůrcům upřít snaha a skvělá popisnost, jež dokresluje celkovou atmosféru hry, která je spolu s příjemným grafickým stylem tím nejjasnějším bodem celé hry. Na opačné straně pak stojí souboje, k nimž až podezřele často většina konverzací vede.

Když beta přebíjí plnou verzi 

Tradiční tahové souboje, v nichž hraje roli pozicování hrdinů, zbroj a štěstí byly v pre-finální verzi opravdu příjemně rychlé. Bohužel, s přechodem na plnou verzi se mnohé změnilo. Autoři patrně snížili šanci na zásah, změnili výpočty pro krytí ran a přidali, hlavně nepřátelům, na životech.

V praxi to znamená mnohem delší a nepříliš zajímavé souboje proti značné přesile, spojené s pozdějším nástupem většiny hráčových postav do boje. Nejsvětlejším prvkem soubojů je úkol “Zabij nepřátelského vůdce” místo neuvěřitelně zdlouhavého “Zabij všechny”. Při tom i souboje mají svůj potenciál, který ale nemají šanci využít, a často pro to není ani důvod, protože si hráč vystačí s pouhým řezáním do nepřátel v naději, že se mu podaří zasáhnout soka ideálním způsobem. Již zmiňované schopnosti nejlépe fungují, když je šance souboj rychle ukončit zabitím nepřátelského velitele. Bohužel nelze autory pochválit ani za rozložení soubojů mezi ostatní herní prvky. Občas je jich až příliš moc nalepených na sobě a je velice snadné ztratit v takové chvíli pozornost i chuť hrát.

Jak jsme najeli na mělčinu 

The Great Whale Road připomíná loď s menší dírou v trupu. Posádka jako zázrakem stíhá držet kocábku v chodu, neustále vylévá vodu ven za cenu, že se pořádně nevěnují všem povinnostem, a netrpělivě vyhlíží nejbližší přístav. Snad žádný aspekt hry není dotažený k dokonalosti, s výjimkou grafického zpracování a příjemného hudebního podkresu. Vždy se nachází kdesi v půli cesty, i když k dosažení lepšího výsledku moc nechybí.

I přes zmíněná negativa ale dokáže The Great Whale Road zaujmout a hráče si do značné míry udržet. Skvělá správa vesnice, kvalitně napsané dialogy a vhodně zvolené zasazení zvládá přebíjet značně pokulhávající souboje a místy až otravné vyskakující události, se kterými se musí hráč chtě nechtě popasovat. K dokonalosti hře chybí hodně, ale po doplnění dějových linek Sasů a Franků, a po odladění technických chyb by se mohlo jednat o solidní příběhovou tahovku.