The Crew Motorfest
Chytlavá arkáda s tunami pestrého a zábavného obsahu. The Crew Motorfest se s uspokojivým jízdním modelem a rozmanitým vozovým parkem řadí mezi skvělé a nenáročné závodní hry, které nabízejí desítky hodin výborné zábavy.
Závodní série The Crew od Ubisoftu byl vždycky takový chudý příbuzný Forzy Horizon, který, ruku na srdce, byl přinejlepším lehce nadprůměrnou arkádou. A vlastně jsem od třetího dílu The Crew Motorfest nečekal nic jiného než řemeslně dobře odvedenou práci, které věnuji pár hodin jen proto, abych ji s pokrčením ramen znuděně odložil a navždy na ni zapomněl. Jenže to jsem se šeredně přepočítal, protože nejen, že se Motorfest parádně hraje a má uspokojivý jízdní model, navíc je to po všech čertech pekelně chytlavá a návyková hra!
Sraz motoristů na Oahu
The Crew Motorfest nás zve na oslavu motorismu do tropického ráje havajského ostrova Oahu. Zhruba 16 kilometrů čtverečních džunglí, měst, ananasových plantáží, vulkanických polí, písečných pláží a rozeklaných soutěsek se stává ultimátním závodním hřištěm a zkouškou řidičských dovedností. Opět nejen na zemi, ale i na vodě a ve vzduchu.
A jestli se novému dílu arkády něco opravdu povedlo, tak převést na monitory a televize lásku k autům a závodní kultuře. Byť osobně jsem spíše zastáncem okruhových simkád, kde na každém kilu a newtonmetru záleží, a naplácat na Lamborghini závodní nálepky považuji za hrdelní zločin, dokáže Motorfest zábavně prezentovat i zběsilejší, veselejší a barevnější subkulturu, ve které je drift králem a pro bodykity se nesahá daleko.
Ostatně každý závod je doplněný povětšinou zajímavým komentářem moderátora, který se točí kolem informací o Havaji, autě, se kterým závodíte, nebo prostě jen tak nadšeně vypráví o pocitu z jízdy. A to se zatím bavíme jen o atmosféře a nadšení z motorismu, naprostou parádou a oslavou všeho, co se pohybuje, jsou pak jednotlivé závodní kategorie.
Playlisty různých žánrů a temp
Kampaň je rozdělena na playlisty, tedy tematické balíčky závodů, které zkoumají jeden konkrétní aspekt motorsportu nebo autoinženýrství. Mohou to být závody v elektroautech, driftovacích bestiích z Japonska, amerických klasikách, ve formulích či supervýkonných člunech. Samotnou tematikou a chytlavou prezentací playlistů ale jejich lákavost nekončí, protože se často mění i pravidla jednotlivých závodů.
Jasně, většinou pojedete z bodu A do bodu B a bude záležet na vašem umístění. Někdy je ale nutné dojet s co nejmenším počtem oděrek a promáčklin z kolizí, jindy si zase nitro nabíjíte jen projížděním speciálních pruhů na vozovce, občas dokonce několikrát během závodu změníte dopravní prostředek. A sem tam narazíte na úplné ztřeštěnosti, jakou je třeba průjezd mezi kužely se zvyšující se rychlostí. Bez možnosti brzdit.
Jestli existuje něco, na co si u The Crew Motorfest opravdu nemůžu stěžovat, je to množství a variabilita obsahu. Vedle playlistů, jež můžeme považovat za jakousi příběhovou kampaň, jsou tady ještě týdenní výzvy s konkrétními auty, výborný multiplayer (v čele s originálním módem, který v sobě míchá battle royale a destruction derby) a záplava vedlejších úkolů, sesbíratelných předmětů, pokladů a fotosoutěží.
Důležité zkrátka je, že máte neustále co dělat a že vám aktivity Motorfest předkládá nenásilně. To takhle sledujete žlutou čáru GPS k dalšímu závodu, zatímco projedete virtuální branou a ejhle, najednou na dálnici v provozu kličkujete mezi sloupy nebo ujíždíte zvětšujícímu se kruhu. Lodě a letadla jsou tentokrát spíše takovým zpestřením, které využijete primárně během volného pohybu a v pár konkrétních závodech v kampani.
Nikdy mě neomrzela možnost ve volné jízdě plynule přepínat mezi autem, lodí a letadlem. Je neskutečná zábava rozpálit to na dálnici v supersportu, přepnout se do letadla, vzlétnout a nad mořem se zase proměnit ve člun. Arkádovitá fyzika si moc nedělá hlavu s nějakým poškozením, takže se klidně můžete v autě vrhat stovky metrů nad zemí k cíli.
The Crew Motorfest je zkrátka instantní zábava, stačí jen zalít pořádnou dávkou benzinu a okořenit motorovým olejem. Navíc zábava, která vám vydrží na desítky hodin a pořád dokáže přímočaré závodění zdobit skvělými kudrlinkami a nečekanou úpravou pravidel, které jste v předchozích soutěžích ještě neviděli.
Dlaždice a mikrotransakce, kam se podíváš
Protože The Crew Motorfest je hra jako služba (nezahrajete si například bez internetu), počítá se s životnostní minimálně na roky a podle toho je nastavená i progrese, za níž musím Ubisoftu trochu vyčinit. Hra vás zavalí neskutečným množstvím různých měn, druhů zkušeností a odemykatelných úrovní, až si připadáte jako v nějaké free-to-play mobilní hře. Do toho je hlavní nabídka naprosto příšerný dlaždicový očistec, ve kterém aby se prase vyznalo. Říká se, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Já si myslím, že jí vystýlá spíš hlavní menu The Crew Motorfest.
Ve hře samozřejmě nechybí mikrotransakce, kterými si můžete pomoci k běžným autům a ušetřit si tak grind herní měny, nebo si za speciální měnu koupit auta, která běžně k dispozici nejsou. Což bych opět tak nějak chápal u free-to-play hry, ale do titulu za prémiovou cenu tyhle monetizační pasti podle mě prostě nepatří.
Pro odemčení některých playlistů totiž musíte vlastnit konkrétní auta. Na drtivou většinu si vyděláte běžným hraním ostatních kampaní, ale třeba na závody Dream Cars, které uvádí influencerka Supercar Blondie, potřebujete Lamborghini Egoista za rovný milion kreditů. Jestli jich z jednoho playlistu vytřískáte kolem dvou, tří stovek tisíc, čekají vás asi čtyři hodiny ježdění bez toho, aniž byste utratili za cokoliv jiného (včetně kosmetických úprav aut), což už mi trochu zavání nátlakem na sáhnutí do reálné peněženky.
Naštěstí je samotné hraní natolik zábavné, že v ostatních případech vlastně ani ten občasný grind nevadí. Pokud za prémiovou měnou zůstanou zamčené jenom speciální modely, které nepotřebujete ke zpřístupnění playlistů, jsem nad prasáckou implementací dodatečné monetizace a pomalé progrese ochotný přivřít obě uši a oči.
Do zatáčky v 300 kilometrech za hodinu
The Crew Motorfest je čistokrevná arkáda a tomu odpovídá i jízdní model, kdy je tou jedinou strategií k vítězství plyn sešlápnutý až k podlaze. Hra zajímavě pracuje s drifty, které vás přece jen v zatáčkách znatelně zpomalují, takže je třeba vážit, kdy je lepší si před zákrutou přibrzdit a kdy raději poslat auto do smyku a vlásenkou za kvílení gum proplout na oblaku kouře z pneumatik. Kdybyste náhodou během závodu udělali chybu, šikovné vrácení času rázem smaže jakoukoliv nepřesnost i třeba spektakulární karambol.
Ostatně i obtížnost je nastavená dost benevolentně. Ve velké většině závodů vám stačí zkrátka dojet do cíle (byť odměny samozřejmě závisí na závěrečném pořadí). Pokud se vám nedaří, nebo naopak hrou proplouváte jako namydlený blesk, sama vám nabídne úpravu obtížnosti. Jen mi přišlo, že hranice mezi příliš jednoduchým a pekelně obtížným je povážlivě tenká a nedařilo se mi najít bod, kdy jsou závody adekvátní výzvou, ale zároveň z nich nemáte chuť prokopnout monitor.
Jednotlivá auta se od sebe krom rychlosti a zrychlení nijak diametrálně neliší. Je jedno, jestli závodíte v „lambu“ s náhonem na všechna čtyři kola, nebo v mustangu s náhonem na zadní. Stejně tak nepoznáte, jestli jedete v lehoučkém Mini Cooperu, nebo ve dvoutunovém Porsche Taycan.
Vozový park si samozřejmě můžete upravovat. Za závody dostáváte náhradní díly, které sice zlepšují statistiky, ale na chování vašeho auta moc vliv nemají. Stejně tak máte k ruce pestrou škálu barev, kapot, polepů, neonů, zabarvení skel, klaksonů a dalších kosmetických serepetiček, abyste si vehikl vymazlili přesně podle svého gusta. Byť platí, že získání některých předmětů je podmíněné splněním konkrétní výzvy, případně cenou v obchodě.
The Crew Motorfest sice v porovnání s Forzou Horizon 5 není tak krásná na pohled a o poznání ještě více šlape do arkády než do realismu, ale to jí zase rozvazuje ruce k větším skopičinám a zábavnému požitku z jízdy, kterou si užijí i úplní začátečníci. Ubisoftu se s třetím dílem série povedla závodní hra, která se může směle řadit po bok jiných úspěšných arkád a rozhodně se nemá za co stydět.