The Battle of Polytopia

Když to vezmeme kolem a kolem, na mobilních zařízeních příliš kvalitních válečných strategií není. Teď asi zvedáte obočí, když budovatelské strategie ve skutečnosti patří k jednomu z nejvýdělečnějších zákoutí herních obchodů. Problém je v tom, že na telefonech se pod náporem free-to-play prvků prosadil typ her po vzoru Travian. Hraní vás stojí spoustu času, peněz a v zásadě na něco neustále čekáte. Jako zářný příklad si ukažme na Clash of Clans. Dnes recenzovaná hra je z jiného těsta.

Jestli podobně jako my vzpomínáte na krásné časy u strategií jako Age of Empires či Stronghold, máme pro vás dobrou zprávu. The Battle of Polytopia sice na první pohled vypadá jednoduše (čemuž nepomáhá ani prostá hranatá grafika) a ještě k tomu se ovládá po tazích, ale i zde dostanete pod kontrolu ekonomiku svého národa, stanete se vrchním velitelem armády a těmito dvěma cestami se pokusíte rozšířit impérium a všechny protivníky srazit na kolena.

Přestože máte k dispozici celou řadu odlišných národů, liší se především vizuálně. Jejich hlavním rozdílem jsou počáteční odemknuté technologie. Zatímco jeden z národů se od začátku silně zaměřuje na souboj, druhý ovládá farmaření a jiný třeba lov zvěře. Tyto výhody jsou zásadní především na začátku, neboť i ostatní se k nim během hraní po čase dostanou.

Základní jednotkou je město. Okolo něj se točí ekonomika a v něm rekrutujete vojáky. Základní herní měnou jsou hvězdy, které opět získáváte z měst. Vše je propojeno se vším a určujícím faktorem je úroveň měst. Tím, že stavíte farmy, doly, kácíte lesy, lovíte zvířata, ryby apod., zvyšujete populaci ve městě. Jakmile jí bude dostatek, město postoupí o úroveň výš, tím vám dovolí najímat více vojáků a rovněž zvýší váš příjem.

Takových měst můžete držet více. Ve skutečnosti právě o ně budete s nepřáteli soupeřit. Pro válčení využíváte mnoha druhů jednotek. Od základních bojovníků, přes koňáky, lučištníky, katapulty, až po rytíře a obry. Velkou roli hraje také loďstvo, neboť mapa je mnohdy poseta ostrovy, na které jinak nedosáhnete.

Mapa je zcela náhodně generovaná, což má výhodu, že se vám nikdy neohraje. Ne vždy jsou ale startovní podmínky vyrovnané. Mnohdy začnete na holé půdě bez dostupných surovin a jednou jsem byl dokonce zcela uzavřen na prťavém ostrově. Většinou ale stavba mapy funguje a vidíme v ní více výhod než nevýhod.

Herní mechanismy jsou opravdu komplexní. Každá technologie má vícero efektů, třeba vám poskytne obranu v lesích, jindy se lépe pohybujete po horách nebo získáte převahu nad nepřáteli na mořích. Je důležité neustále inovovat, nebo vás nepřátelé porazí lepšími jednotkami a silnější ekonomikou. Vše je tu navíc propojeno. Všimněte si třeba, že cesty nejen propojují města, ale rovněž umožňují rychlejší přesuny armád.

Jediný zásadní problém mám s hodnocením. Za vše jste odměňováni body, které se na konci promítnou do hvězdičkového hodnocení. Dosáhnout na nejlepší příčku je zdánlivě nemožné. Penalizováni jste téměř za vše. Přestože sami můžete mít skvělý pocit, že jste agresivního protivníka nakonec po mnoha kolech přemohli, hra vám za to výrazně strhne body. Měli jste to prostě stihnout rychle a beze ztrát. A to není vždy fér. Někomu by také mohl chybět online multiplayer, ale na nejtěžší obtížnost je nepřítel dostatečně úskočný. Navíc můžete hrát ve více hráčích na jednom zařízení.

Hra je ke stažení zdarma, ale nečekejte žádné free-to-play prvky. The Battle of Polytopia působí jako strategie ze staré školy. Jedinými mikrotransakcemi jsou nové národy, kterými si můžete hru ozvláštnit. Počet zakoupených národů pak ovlivňuje i velikost hry, do které se můžete pustit. Jeden vás bude stát dvacku, což je slušná cena. V poslední aktualizaci navíc přibyl zcela unikátní národ Atlanťanů, kteří ovládají jízdu po vodě a liší se i jejich válečné jednotky. Za ten už si připlatíte, vyjde vás přibližně na padesát korun. Při představě, že vás při hraní nic jiného nezdržuje, je to velmi dobrá nabídka.