Tharsis

Ostatně, když letíte na Mars, tak počítáte s tím, že vesmír zasype vaši loď direkty do všech klíčových systémů. Ještě, že jste si pro ukrácení dlouhé chvíle zabalili hrací kostky. Ty jsou totiž jediným způsobem opravy: Vrhněte a doufejte, že to padne. Pakliže se štěstěna usměje, problémy se vyřeší. A když se ke kosmonautům obrátí zády, rozpadne se brzy jejich loď Iktomi na hromadu izolačních plátů a otevřených modulů.

Vrhcáby v kosmu

Tharsis patří do škatulky nezávislých her s nečekaným vývojem situace při každém hraní. Podobně jako ve FTL nebo v The Oregon Trail je každá hra pouze několik desítek minut dlouhá, ale každá z těch minut v sobě nese výraznou možnost selhání. Podobné hry jsou zábavné kvůli rychlému tempu hry, individuální soutěživosti a pevné víře, že příště vám digitální bůh buď nehodí tolik klacků pod nohy, nebo se bude dívat jinam.

Znovu a znovu nasedáte do vlaku, tedy v případě Tharsis lodě, utrpení a snažíte se přeprat osud. Někdy se pasti a překážky sejdou v takovém množství, že z deseti kol (délka cesty k Marsu) proletíte jen dvě. Jindy pozorujete rudou planetu z oken hořícího vraku na oběžné dráze. Ale pak se jednou podaří, přistanete a Tharsis vám nadělí jeden z konců příběhu – a pekelně vám zamotá hlavy.

Jak se říká, Tharsis je tak trochu jiná příšera. Oproti ostatním hrám, které pracují s principem nečekaného a udržují vás v iluzi, že máte události pod kontrolou, vsadilo studio Choice Provisions (tvůrci Bit.Trip série) na štěstí. Opravy poškozených systémů probíhají skrz součty čísel na vržených kostkách. Tedy, je-li anténa poškozená 17 body, potřebujete na čtyřech kostkách hodit vyšší nebo stejnou hodnotu, což se ne vždy povede. Buď padnou nižší čísla, nebo u aktivního kosmonauta máte jen dvě kostky, popřípadě padnou hodnoty, které jsou pravidly vyblokovány, nebo už celá posádka kostky vyházela.

Gamblerství, říkáte? Ano. Tharsis vychází z pravidel, která jsou díky zakomponování náhody od počátku nespravedlivá, stejně jako výherní automat. Nemůžete „nabuffovat“ kostky, aby na nich padala vysoká čísla. Výsledky jsou vždy náhodné. Na obecné úrovni tak neexistuje jednotná vítězná strategie. Po mnoha pokusech a selháních se ale naučíte řešit jednotlivé konjunkce problémů určitým způsobem. Jednotlivé lodní moduly i kosmonauti mají volné pozice pro kostky vyvolávající bonusy (více jídla, méně poškození atp.). V každém okamžiku ale stojíte na hraně rozhodování, jakou další akci zvolit – a nikdy si nemůžete být jisti, že to vyjde.

Pravidly a zhuštěním událostí na plochu deseti kol vytváří Tharsis tlak na pozornost a dílčí taktická rozhodnutí s nezvratnými následky. Je pro dobro výpravy lepší opravit akutní poškození lodi, přestože loď ještě jeden výbuch snese, nebo je výhodnější potlačit únik chladicí kapaliny, která by jinak všem kosmonautům ubrala dva body života? Je lepší pěstovat ve skleníku jídlo (na dobíjení počtu vržených kostek), nebo počítat s tím, že mechanik tak jako tak zemře a jeho ostatky (zřejmě upravené na ohni v hořícím nemocničním modulu) nasytí posádku? Rozhodnutí nejsou jednoduchá, protože k lidem cítíte emocionální pouto. Na druhou stranu ale není tak silné jako třeba v XCOM na nejtěžší obtížnost, protože s kosmonauty se v případě neúspěchu setkáte za pár minut znovu na začátku nové herní partie.

Víc Marťan než Gravitace

Tharsis má kvůli všemu uvedenému vysoký potenciál znovuhratelnosti a produkce adrenalinu. Je to zábavná jednohubka s překvapivě dlouhodobou trvanlivostí. Choice Provisions ve formě zvládnutých pravidel a trefení správné míry zábavnosti narazili zlatou žílu a v Tharsis odráží současnou debatu v inženýrském, ale i filmovém světě o možnostech skutečné cesty na Mars či alespoň do prostoru kolem Země.

Grafická stylizace je proto schválně mnohem bližší filmům 2001: Vesmírné odysea a Marťan než Gravitaci nebo ještě fantasknějším kusům typu Horizont událostí. Tharsis, mimochodem pojmenovaná podle vulkanické náhorní plošiny na Marsu, je tak i zábavným varováním, že cesta na čtvrtou planetu nebude procházkou růžovou zahradou. Otázkou samozřejmě zůstává, zda Tharsis hraje Elon Musk (který hraje Kerbal Space Program) a hoši z NASA.