Tempest Rising

V záplavě remaků, remasterů a duchovních nástupců RTS mého dětství mi ale citelně jedna chyběla. Strategie, ve které se na formace nehraje, ve které máte k dispozici obrovské množství ničivé techniky a technologie, a ve které je starý osvědčený koncept kámen, nůžky, papír rozšířený ještě o laser, raketu, atomovku. Řeč je samozřejmě o Red Alert, respektive sérii Command & Conquer.

Uplynulý víkend totiž na Steamu probíhal Tacticon, oslava strategií všeho druhu. Podstatné ale je, že se během něj v hratelné ukázce vylouplo RTS Tempest Rising, duchovní nástupce válek o tiberium. A já nemůžu být spokojenější, protože konečně můžu slavnostně zvolat: „Red Alert je zpátky!“

Těžíme tiberum... teda tempest!

Tempest Rising je prostě a jednoduše Command & Conquer, to není třeba dále rozebírat, nebo o tom nějak dlouze polemizovat. Na nukleární válkou zpustošené Zemi proti sobě soupeří Global Defense Forces (neboli GDF, ehm ehm, mrk mrk) a Tempest Dynasty (třetí frakce do hry přibude). Jedni jsou „hodní“, hojně využívají komunikaci, drony, modrou barevnou paletu. No, a ti druzí jsou zase „zlí“, oděni do rudého spektra barev a mají supersilné tanky.

A tady podobenství s legendárními strategiemi od Westwoodu samozřejmě nekončí. Netěžíte tiberum, ale tempest. Což je v podstatě to samé, akorát rostliného původu – nejspíš mimozemský zdroj téměř nekonečné energie, který prorůstá planetou a je to tedy to doslovné jablko sváru, které vedlo k nukleární válce.

Evokativní je i uživatelské rozhraní. Správu vaší základny a výrobu jednotek ovládáte skrz panel na pravé části obrazovky, kde naleznete i minimapu a lištu s elektrickou energií, protože, správně, musíte stavět elektrárny, aby vše šlapalo.

Během hraní vše krásně a uspokojivě bouchá, tanky vyjíždějí z výroben, v chumlu berou ztečí základny, pěchota se pod palbou začne plazit, a to si pište, že je můžete přejet! Do toho jednotky skvěle hláškují a do uší vám hraje parádní metal, který pokud nesložil sám Frank Klepacki, tak u toho minimálně musel svítit.

Nevím, kolikrát to ještě budu opakovat, ale Tempest Rising je prostě Command & Conquer. Dokonce i mezi misemi na vás mluví krásně animované a renderované hlavy, byť je tedy velká škoda, že ve hře nebudou hrané filmečky se známými herci v ujetých rolích.

GDF proti dynastii

Hratelná ukázka byla i na poměry dema poměrně krátká, nabídla jen první misi kampaně za každou stranu, takže jsem se dostal pouze k základním jednotkám a budovám.

Nicméně je jasné, kde bude tkvět síla jednotlivých stran konfliktu. Opět platí: Pokud znáte C&C, nebudete překvapeni... to skoro vypadá, jako by to autoři zamýšleli! GDF spoléhá na rychlejší jednotky, tempest těží standardním harvesterem, který náklad vyklopí v rafinerii. Na bojiště pak může shodit maják, který vám v dané lokalitě umožní stavět budovy, což je extrémně důležité pro nové rafinerie a předstunuté základny.

Oproti tomu Dynastie má citelně vyšší palebnou sílu, dokáže přetížit elektrárny, které zrychlí výrobu budov v okolí (ale také je ničí) a při expanzi se spoléhají spíše na mobilní základny, které je možné složit a rozložit zase opodál.

Moderní klasika

Z textu asi můžete vyčíst, že jsem z Tempest Rising ohromně nadšený. Přitom na spoustu otázek zatím neznáme odpověď. Například ze záložky v rozhraní vím, že ve hře bude i vzdušná podpora, ale co námořnictvo? Doufám taky, že se dočkáme superzbraní nebo minimálně nějakých schopností, jako tomu bylo v Generals.

Sympaticky vypadá také motivace k plnění hlavních a vedlejších úkolů, protože nejen, že se tedy dopracujete k vítězství ve scénáři, ale před další misí si můžete za odměnu nakoupit pasivní bonusy a frakci, které budou v základnu stejné, si tak trochu upravit ke svému stylu hraní. Jsem zvědavý, jestli ve skrimishi a multiplayeru dostaneme třeba různé podfrakce s unikátními jednotkami jako tomu bylo v Red Alert 2.

Zkrátka otázek je docela dost a jak jsem psal výše, demo dalo nahlédnout do útrob tanku jen velmi zběžně. Už teď ale dokáže Tempest hrát na nostalgickou strunu a zároveň modernizovat tam, kde je třeba.

Například mnohem více se pracuje s konkrétními jednotkami a jejich schopnostmi. Průzkumné vozidlo GDF může předpnout na „značkující náboje.“ Těmi označí protivníky, které pak mohou z dálky a bezpečí pěkně bombardovat vaše těžké tanky.

Hodně se mi líbí i zvolená grafická stylizace. Tempest Rising si hraje s kontrastním nasvícením a sytými barvami, což ale je přesně podobný styl, jaké měly právě strategie od Westwoodu. Ohně a exploze vypadají fantasticky, pole tempestu zase svítí zlověstnou rudou. Díky tomu hra vypadá atraktivně, i když třeba budovy a neutrální stavení si zasloužily detailnější textury.

Tempest Rising je zkrátka dlouho vyhlížené a doslova vysněné pokračování realtimových strategií, které tady už chybělo. A já jen doufám, že bude mít úspěch a bleskové válečnictví tak, jak jej předváděl Command & Conquer, se vrátí a žánr projde alespoň malou renesancí. Ostatně tahle hra zatím dokazuje, že samotný koncept za skoro čtvrt století nezestárl a má pořád co říct.