Sweet Transit

Verdikt

Jak je to dlouho, co jsme tu měli pořádný železniční tycoon? Čekání se ale možná chýlí ke konci, protože Sweet Transit působí velmi dobře. Přesvědčit se o tom můžete sami, hra je k dispozici v programu předběžného přístupu.

Počítač

Další informace

Výrobce: Ernestas Norvaišas
Štítky: budovatelská, tycoon, strategie

Železniční tycoony se na obrazovkách počítačových monitorů objevují už více než třicet let a nezdá se, že by se na tom v dohledné době mělo něco změnit. Do předběžného přístupu totiž právě vstupuje Sweet Transit, zdánlivě meditační budovatelská strategie, ve které řídíte nejen výstavbu železniční sítě a organizaci vlaků, ale zároveň stavíte a rozvíjíte vesnice, města a na ně navázaný průmysl. 

Vše začíná během časově blíže nespecifikovaného úsvitu parních vlaků. Postavíte první malou osadu, o několik desítek kilometrů dál uhelný důl, poblíž středu mapy založíte centrální sklad a propojíte první železnicí, po které krouží dvě lokomotivy. Jedna přiváží čerstvou pracovní sílu z osady do dolu a odváží unavené horníky zpátky domů. Druhá pak sváží vytěžené uhlí do skladu. Do toho hraje skvělá dobová hudba a dostavují se první pocity uspokojení z toho, jak všechno šlape jako dobře promazaný stroj.

Krajina poznamenaná lidskou činností

Vidina toho, jak se skrz více mašinek, více železnic a více pracovní síly poženu vstříc efektivnímu kapitalismu a nedotčenou divočinu proměním v zemi zaslíbenou průmyslu, kde jediné stromy budou ty uměle pěstované na dřevo, těšila mé černé ostravské srdce. Už jsem si maloval, jak každé políčko náhodně generované mapy bude zastavěné, až celý herní svět bude z dálky připomínat spíše logický obvod čipu než cokoliv přírodního. 

A několik hodin to dokonce vypadalo, že se mé tužby splní. Sweet Transit výborně dávkuje obsah a postupně odemyká další budovy i průmyslové větve plněním dílčích cílů. Jakmile se vám do osady nastěhuje prvních pár stovek obyvatel, musíte domácnosti začít zásobovat pitnou vodou a postupně potřeby osadníků uspokojovat stále širší nabídkou služeb. Z osad se stanou bující města s tržišti, kostely, dílnami pro kameníky nebo třeba textilními továrnami.

To samé platí pro přírodní zdroje a vlaky samotné. Dřevo, uhlí a brambory doplní kamenolomy, farmy na bavlnu a vlaky nakonec místo páry pohání spalovací dieselové motory. Některé suroviny navíc musíte zpracovat, než je můžete uskladnit a použít k výstavbě stále dražších budov. Takže například v lomu musíte nejprve vytěžit nezpracovaný kámen, pak jej přepravit do města s kamenickou dílnou, kde jej řemeslníci otesají, a až pak ho z města můžete dopravit do centrálního skladu.

Železnice je král

Postupně můžete mít měst více a s tím, jak se rozvíjejí a rostou, zároveň vzrůstají nároky na základní suroviny. K novým technologiím a výrobním řetězcům tak stále musíte přidávat pily na dřevo, doly na uhlí a lomy na kámen. A s každým městem a produkční budovou potřebujete čím dál více lokomotiv na trati a spletitější železnici s vyšší kapacitou, aby byla přeprava surovin co nejefektivnější.

Ve Sweet Transit je železnice král a zároveň jediný způsob dopravy čehokoliv kamkoliv. Skrz jednoduché, ale funkční rozhraní budete vytvářet cesty pro jednotlivé spoje s individuálními příkazy pro zastávku v každé stanici. Bude tedy na vás, jestli lokomotiva u farmy s bramborami postojí jen určitý čas, nebo zda mašinfíra trpělivě vyčká, než budou vagóny po okraj plné hlíz. Vlaky se navíc postupně modernizují, takže můžete stavět delší a rychlejší soupravy s více vagóny a neustále tak přehodnocovat stávající rozvržení dopravy.

Komplexní křižovatky jednoduše

Vývojář Ernestas Norvaišas, který Sweet Transit pro Team 17 vyvíjí, si skvěle poradil s železničními návěstidly. Jejich používání je velmi jednoduché a umožní vám řadit vlaky tak, jak potřebujete. Koleje totiž rozdělují do logických úseků, na které mašina nevjede, pokud se na nich nachází jiný stroj. Můžete určovat i směr, ve kterém se dá na železnici pohybovat, povolit vjezd jen lokomotivám o určité délce nebo s určitým typem nákladu. Takto se dají snadno vytvářet i poměrně komplexní vlakové přejezdy, spletitá křížení nebo stanice s několika řadami kolejí a nástupišť.

A věřte mi, že veškeré nástroje budete potřebovat. Jak vaše průmyslové impérium roste a s ním i nároky na výrobu, budete nuceni dopravovat mnohem více surovin mezi vícero stanicemi a už si nevystačíte s jednoduchým jednosměrným železničním okruhem pro každou produkční budovu.

Reformy bez postihů

Bude se vám pravidelně stávat, že vláčky na sebe budou dlouho čekat, že jich najednou budete mít víc, než dokážete zásobovat palivem, že se na kříženích a odstavných smyčkách zamotají a zablokují. A jakmile doprava stojí, vám docházejí suroviny a klesá efektivita výroby ostatních odvětví průmyslu. Sweet Transit vás naštěstí za nic z toho netrestá. Jedním kliknutím můžete jakoukoliv lokomotivu teleportovat zpátky do depa a uvolnit zablokované nádraží. Cokoliv můžete zbourat a získat zpátky veškeré investované suroviny a postavit to znovu a lépe.

Platí to i pro koleje. Bohatství, za které se staví železnice, máte vždycky štědrý nadbytek. Takže v momentě, kdy je dráha přeplněná, vlaky se štosují na kříženích nebo na sebe čekají ve stanicích, můžete hru pozastavit, celý úsek trati zbourat a postavit jej znova. Tentokrát třeba se zdvojenými kolejemi, mimoúrovňovým křížením nebo s důmyslnějším systémem semaforů, který bude lokomotivy efektivněji odbavovat na přejezdech.

Právě několikrát zmiňovaná efektivita je jádrem celé hry a parním motorem, který ji celou žene dopředu a hráče drží u obrazovky. Pořád je co zlepšovat. Jednou musíte reformovat polovinu tratí, jindy zase modernizovat vlaky a místo dvou lokomotiv třeba vypravit jednu delší s četnějšími zastávkami, abyste trochu ulevili kapacitám ve stanicích. A naprosto chápu lákadlo takového budování. Tím spíš, že špatná rozhodnutí můžete jednoduše přehodnotit.

Matematická slovní úloha

Jenže, já osobně se u Sweet Transit vztekal mnohem víc než u libovolné online akční hry a rozhodně se u ní „nezrelaxoval“ ani „nezmeditoval“. Do jisté míry je to čistě osobní problém, který souvisí s tím, jak jsem nastavený k plnění úkolů. Jakmile ve Sweet Transit vše funguje perfektně, suroviny a lidé se včas dostávají tam, kam mají a produkce je vyšší než spotřeba, je vše v naprostém pořádku a tetelím se blahem.

V pozdějších fázích hry ale každá další výrobna a každá další lokomotiva na trati vytváří problém, který s sebou nese potřebu významné restrukturalizace a zefektivnění celé dopravní sítě. Problém, na který musíte přijít sami. Například zjistíte, že vám rapidně ubývá dřevo. A tak pátráte po jednotlivých vlacích, které dopravují fošny do skladu, než narazíte na dopravní uzel, který je třeba rozplést - rozuměj, přestavět.

Každá nová budova zase zvyšuje spotřebu surovin, takže s rozvojem města musíte stavět další pily, další lomy, více farem. To vše je posléze třeba někam dopravit, povětšinou novými lokomotivami, které vytvářejí nové problémy na dosud fungujících tratích. A od určitého momentu mi vidina dalšího rozvoje připomínala spíše matematickou slovní úlohu: „Máš čtyři lokomotivy, které se tak tak nikde neblokují. Kolik musíš strávit hodin přestavbou poloviny železnice, abys k nim přidal dvě další?“ Sweet Transit je zkrátka hrou, která bude sedět spíše trpělivým puntičkářům. Což můžete být právě vy a momenty, které mne stresovaly a iritovaly ve vás naopak mohou vzbudit nadšení z nové výzvy.

„Skoč pod koleje!“

Třešničkou na dortu pak je, když se v regulérní železniční zácpě objeví lokomotiva, která tam vůbec, ale vůbec nemá co dělat a dostala se tam jenom proto, že si umělá inteligence zvolila „lepší trasu“. Na vlastní oči jsem viděl vlak, jak vjíždí do stanice a z naprosto jasné, přímočaré trasy uhýbá na vedlejší kolej, ze které se s vítězoslavným pískáním žene na trať, kam absolutně nepatří.

Desítky minut jsem kontroloval návěstidla, jestli někde neudávají špatný směr, nic. Pomohlo až fyzické rozpojení želenice a následné vytvoření dvou menších okruhů z jednoho velikého. V ten moment jsem se ale u Sweet Transit rozčílil mnohem víc než u jakékoliv online střílečky a virtuálního strojvedoucího jsem expresivně posílal lehnout si na koleje. Do stavu uvolněné meditace jsem měl pekelně daleko a Sweet Transit je mému pomyslnému žebříčku relaxačních her na míle vzdálený. Obzvlášť, když umělá inteligence hapruje pravidelně a vláčky posílá na okružní jízdu po všech čertech.

Kompletní předběžný přístup?

Jsem ale zvědav, co předběžný přístup hře ještě přinese, protože po obsahové stránce určitě nestrádá. Dlouhý seznam budov, továren a farem sice zatím můžete stavět jen na náhodně generovaných sandboxových mapách, ale i tak Sweet Transit nabízí zábavu na desítky hodin. 

Milovníci statistik, tabulek a grafů ale bohužel přijdou zkrátka, protože údaje o produkci se zatím omezují na pouhé číslo o výrobě a spotřebě. Pro lepší identifikaci problematických oblastí by například hodně pomohl filtr mapy, který by ukázal vytíženost jednotlivých tratí, abyste zkrátka viděli, kde to vázne. Vyloženě neohrabané je pak stavění složitějších propletenců kolejí, protože železnice se automaticky „přichycuje“ k nejbližší existující dráze.

Zmínil jsem i povedenou hudbu, která výborně imituje, co se snad tehdy mohlo hrát v barech a salónech. Sweet Transit má zatím třináct skladeb, které jsou sice skvělé, ale natolik výrazné, že vám už po dvou hodinách hraní začnou lézt na nervy. Poklidné ambientní melodie tak aby zatím člověk pohledal - někde jinde.

Něco mi to nápadně připomíná

Ještě se chvíli zdržím u vizuálu. Hraje totiž hřejivými barvami, ale, což je pro jakoukoliv budovatelskou strategii stěžejní, je i navzdory tomu velmi přehledný. Hra se při natahování kolejí a pokládání základů staveb automaticky přepíná do budovatelského pohledu, ve kterém zmizí všechny rušivé modely. Pokud vám grafický styl nápadně připomíná Factorio, není to náhoda. Vývojář Ernestas Norvaišas, který je pod vláčky podepsaný, se totiž podílel i na grafické stránce Factoria. Stylizovaná grafika možná ve druhé dekádě 21. století působí zastarale, ale to už je věc osobního vkusu.

Sweet Transit je slibným tycoonem, který nabízí spoustu budovatelské zábavy. Kilometry železnic tady s postupem času vytváří spletitý hlavolam, který je neustále třeba rozplétat, přeorganizovávat a zefektivňovat. To vše s ohledem na stavění a rozvoj měst, plánování tras jednotlivých vlaků a jejich postupnou modernizaci. Není to hra pro netrpělivé, ale milovníci rébusů, logických okruhů a hlavně vlaků se v ní najdou.