Super Meat Boy
Vynikající a obtížná plošinovka, která sahá k elementárním prvkům žánru a vytváří z nich funkční celek. Ten je vtipný, zábavný, náročný a poskytuje obrovské množství výzev, aniž byste měli pocit, že vám autoři jen hází klacky pod nohy. Kdepak, vinit můžete jen sebe, protože jste nebyli dost rychlí, přesní, kreativní. A samozřejmě byste se měli obviňovat, pokud si tenhle kousek nezahrajete.
Další informace
| Výrobce: | Team Meat |
| Vydání: | 20. října 2010 |
| Štítky: | indie hra, plošinovka, akční |
Unesli mu Bandage Girl, životní lásku. A to neměli dělat. Protože on je Super Meat Boy, flák masa, který se nezastaví, i kdyby měl skončit jako sekaná. Tadá, to je celá zápletka téhle nezávislé plošinovky a řekněme si to na rovinu, nezáleží na ní. Jediné, co z ní plyne, jsou občasné, poměrně vtipné animace, ale jinak tu jde o něco naprosto jiného. O ten pocit Kur...doprd...já se z tý zas....pí...pos..., už mě to svinská věc zas zabila. Pevně usazený ve své roli vám totiž supramasitý chlapec přináší démonicky obtížnou, pravověrnou, nekompromisní a kvalitní 2D plošinovku, která jde až na dřeň žánru. Masitou dřeň. Krvavě masitou dřeň.
Hop, skok, masakr
K dosažení kouzelného efektu hra používá tři pohyby: chůze, běh a skok. Toť vše, co tenhle syrový flák masa umí. Bohatě to stačí k pár stovkám zábavných levelů, které vás dovedou ke slastnému šílenství, při němž budete v ústavu s úsměvem idiota zírat do zdi, svírat imaginární gamepad a mumlat si „skok, skok, plošinka, pila, au, znova, skok, skok, plošinka, pila, au, znova...“.
Pokud jste to ještě z těchto jemných náznaků nepochopili, Super Meat Boy je těžký. Mendělejev by nevěděl, kam jej ve své tabulce zařadit. Budete umírat a budete umírat hodně. Škodolibé počítadlo ukazuje, jak moc děláte z hlavního steakového hrdiny kebab a věřte, že čísla mohou někdy vystoupat do stovek. A hráč, jako poslušná ovečka, jde dále a stále zkouší projít oním pekelným levelem (těch je většina) a nedaří se mu to a nedaří a on drtí klávesy...a v tom je právě ta chyba. Pryč s klávesnicí! Tedy pro hraní Super Meat Boye.
Když vám tvůrci jemně i tvrdě naznačují, že gamepad je pro ovládání to nejlepší, nedělají si legraci. A když je poslechnete, tak zjistíte, že ovládání na gamepadu je skutečně vynikající. Je přesné, skoro by člověk použil výraz „doslovné“, kdyby to nenaznačovalo počínající šílenství. Hlavní hrdina reaguje na pohyb analogů velmi citlivě a přesně, takže se nemůžete vymlouvat na ovládání. Je to vaše chyba, vaše a jen vaše!
A není to frustrující, mami?
Není. Je zvláštní, jak málo se dostavoval pocit „už se na to vážně vy...kašlu“ i u osoby obecně netrpělivé. Může za to design levelů. Jsou krátké a po smrti se ocitnete hned na začátku a můžete znovu vesele běžet smrti vstříc. Nestane se tedy, že byste pět minut proskakovali levelem, pak vás nějaký boss sundal anebo hůř, prostě byste špatně doskočili, a museli jste jet celých těch pět náročných minut znovu. Tady vše proběhnete za třicet sekund, takže není neúspěch takovým trestem a hned můžete dál zkoušet, jak ten proklatý level pokořit. Samozřejmě, došlo na momenty, kdy byla odolnost gamepadu otestována v kontaktu s židlí, stolem, stěnou...ale to tak nějak k podobnému stylu her patří. Faktem je, že vždy, kdy selžete, víte, že je to vaše chyba, ne hry.
Milé jsou i další prvky, které autoři do hry vložili. Pokud se rádi šleháte důtkami anebo propadáte jiným flagelantským kratochvílím, při dostatečně rychlém průběhu levelem si odemknete jeho těžší verzi. Warp zóny vám umožní podívat se do retro levelů, kde je vše tak mile nostalgické, osmibitové, pořád stejně těžké... A nakonec jsou tu bandáže, tedy obvazový materiál náplasťového typu, jehož sbíráním si můžete odemknout některé velké hrdiny indie scény jako Cpt. Viridian anebo Commander Video, kteří mají jiné schopnosti než hrdina z masa a krve.
Šlo by sáhodlouze popisovat, jak je Super Meat Boy parádní retro. Jak dobře se i přes vysokou obtížnost hraje. Jak přináší pocit, který z plošinovek tak trochu vymizel. Ale to můžete zjistit sami. Takže slovy českého kuchařského guru, který by pravděpodobně z hlavního hrdiny udělal nějakou odpornou šlichtu: „Udělejte si to!“ Tedy... „Zahrajte si to!“ Přispějete na ohrožený druh nezávislých vývojářů, takže neumřou hlady a nebudou muset žebrat na ulicích s cedulí „Will make hardcore platformer for food“. Mimochodem, tenhle zábavný kolos stvořili dva lidé.