Sunkenland

Naštěstí existují lidé, kteří se s podobným názorem jak od středověké církve neztotožňují a nebojí se zkusit vnést do přehlceného žánru něco nového. A když se ještě k tomu jedná o kompetentní tvůrce, mohou vzniknout zajímavé novinky, jako je třeba právě dnes probíraný Sunkenland.

Můj ostrov, můj hrad

Největší síla hry spočívá v jejím neotřelém zasazení, prakticky všechno ostatní odpovídá žánrovým standardům. Což ale nemusí být a priori špatně, formule hratelnosti boje o přežití je široce otestovaná desítkami jiných titulů a víme proto, že zkrátka funguje. Poutavé prostředí, kvalitní design a bohatý obsah může klidně stačit, aby vznikl titul, který zabaví na příjemně dlouhou dobu. Soudě podle toho, co tvůrci zatím předvedli, k tomu Sunkenland má docela dobře nakročeno.

Kde se bude odehrávat hra, jejíž přiznanou a velmi zřetelnou inspirací se stal Vodní svět, akční postapo biják s Kevinem Costnerem z poloviny devadesátých let, asi není potřeba obšírně rozepisovat. Oceány se vylily z břehů a spolykaly civilizaci, věžáky i dálnice zmizely pod vlnami a zbyla jen hrstka ostrůvků, kde se přeživší snaží vyrovnat s novou realitou.

Společnost se odebrala do vodního hrobu i se svými pravidly a jediným zákonem zůstalo právo silnějšího. Tento fakt je třeba mít na paměti i při rozmýšlení, jak bude vypadat váš nový domov – pirátské gangy vás nenechají jen v klidu hromadit bohatství a obydlí neslouží pouze ke spánku, řemeslu či pěstování jahod, budete ho také čas od času muset ubránit.

Což je první položka na seznamu věcí, které by měl kvalitní survival nabídnout – fakt, že nestavíte „jen tak“, ale budování zprvu ubohých, později impozantních pevností má skutečnou pointu, poskytuje bohulibou motivaci ke zkrášlování, zpevňování a vylepšování sídla. Celá řada konkurenčních titulů tenhle aspekt pohříchu ignoruje, ne tak Sunkenland.

Hádám, že si tvůrci podobný seznam vytiskli, každý v týmu si ho přilepil na monitor a při vývoji ho pak svědomitě položku po položce odškrtávali, protože i další důležitý prvek se povedl na jedničku. Řeč je o samotném stavění, respektive budovatelské nabídce. Zdí, materiálů či stavebních dílů sice zatím na výběr není až tolik (časem přibydou), ale už nyní dostanete k dispozici ohromné množství všech možných druhů nábytku a dekorací, které navíc můžete umisťovat zcela volně na jakýkoliv povrch.

Výsledkem je obyvatelný prostor, který na jednu stranu nikdy neztratí příchuť postapokalyptického punku, ale zároveň umí působit fantasticky útulným dojmem. A když se pak s příchodem večera rozhlédnete po „obýváku“, kterému vévodí omšelé kanape, na zdech visí vylovené obrazy i nesourodá směska ozdob, na stolku opodál se pyšně vyjímá prastarý gramofon a pokoj se s rostoucími stíny halí do sytě zlatých tónů plápolajícího krbu i věrné petrolejky, člověku až bleskne hlavou myšlenka, že by to nakonec nemusel být tak marný život.

Jasně, u takového snění je samozřejmě také potřeba si odmyslet piráty a mutanty, co se vám ob dva dny pokusí uhryznout kus hlavy, ale za fakt, že umí něžně polechtat eskapistické choutky, hru nemůžu nepochválit.

A když už vám duševní cesty do jiných světů opravdu překazí nějaký nájezd lupuchtivých zavšivenců, zážitek z akce nakonec také neurazí. Soubojový systém v Sunkenland sice nedosahuje žánrových výšin, kam zamířil třeba takový Grounded, ale údery kyjů, bodání kopí i koncert palných zbraní mají příjemnou sílu. Akce díky tomu působí jako organická součást hratelnosti, ne jen nutné zlo jako třeba v Medieval Dynasty či Life is Feudal.

Města ve slaném nálevu

Skromný příděl surovin, který naleznete na prvním ostrově, vezme za své během půlhodiny a pro další je potřeba se vydat do vln. Herní mapa je momentálně poměrně malá a složená z pokaždé stejných dílů – na procedurálním generování prostředí se totiž teprve pracuje.

Komorní velikost nicméně neznamená, že by snad nebylo co prozkoumávat, jen tu jsou zatopené ruiny namačkané prakticky jedna na druhé bez hluchých míst. Což na jednu stranu potěší, když se vám nechce nikam trmácet – stačí skočit do vody prakticky kdekoliv a vždycky tam bude něco vhodného k paběrkování, sebrání či vytěžení. Zároveň ale doufám, že se prostor časem alespoň trošku rozroste, jelikož příjemný pocit z dalekých cest a neprobádaných obzorů tu nepříliš překvapivě spíš absentuje, když máte všechno pořád po ruce.

Potápění jako takové pak jde na ruku především hratelnosti – stačí si vyrobit alespoň základní vercajk a postava se pod vodou pohybuje rychlostí, která by přivodila mírnou nevolnost i plachetníkovi širokoploutvému. Ale to vůbec není špatně! Čert vem, že realitu tenhle styl plavání neviděl ani z vlaku, svižný pohyb je zábava a vzhledem k tomu, že pod hladinou strávíte podstatné množství herního času, bylo zkrátka potřeba, aby vám potápění nezačalo záhy lézt na nervy.

Zprvu sice trochu otravuje neustálá nutnost vracet se co chvíli k hladině, protože na rozdíl od hrdiny zmíněného Vodního světa vaše postava žádnými zmutovanými žábrami nedisponuje, ale tento problém vcelku brzy najde řešení v podobě kyslíkových lahví, kterých si s sebou můžete přibalit, co jen hrdlo ráčí (respektive inventář dovolí). Jen pozor, jakmile láhev dojde, sama se nedoplní, musíte ji doma pěkně ručně zase napumpovat.

Prakticky jediný aspekt, nad kterým si ohledně průzkumu světa musím postesknout, je jeho neměnnost. Většina kulis je pevných, nelze například rozbořit zeď domu a uzmout cihly či rozřezat potopený vysílač a získané železo použít na vlastní stavbu. Suroviny můžete těžit jen z předem daných, jasně viditelných míst, což třeba při srovnání se skvělým 7 Days to Die, kde opravdu lze rozbít a následně využít naprosto cokoliv, co vidíte, působí trochu chudě.

Jasně, chápu, že srovnávat zrovna tyhle dvě hry je zhruba stejně fér jako vedle sebe postavit první nástřel příběhu od začínajícího autora a sedmnáctou knihu zkušeného romanopisce: Však Sunkenland právě vstoupil do předběžného přístupu, zatímco 7 Days už v něm strávil deset let, přičemž se nejedná o žádný opuštěný projekt a po celou dobu do něj pravidelně přibývá obsah. Doufám nicméně, že se bude zdejší interaktivita prostředí časem rozšiřovat a krumpáčem půjde zužitkovat nejen hrouda rudy, ale třeba i betonové skruže, kamenné lavičky či kovová střecha zatopené stodoly.

A mimochodem, když už přišla řeč na krumpáč – výbava, zbraně, zbroj ani nástroje se zde neopotřebovávají a nerozbíjejí. Upřímně si nejsem jistý, zda je to designový záměr, nebo mechanismus opotřebování prostě ještě není hotový, ale musím připustit, že jsem za fakt, že pro jednou nebylo potřeba po každém podťatém smrku trapně lepit dohromady novou sekyru, opakovaně pociťoval chuť popadnout nejbližšího vývojáře a dát mu pusu.

Světlá budoucnost?

Pořád se bavíme o titulu na samotném počátku předběžného přístupu, takže není nutné předstírat, že tvůrce nečeká ještě pořádná porce práce a že při hraní momentálně nenarazíte na žádné technické problémy. Zároveň ale již nyní nabízí fortelné základy hratelnosti, relativně bohatý obsah, a co je snad možná nejdůležitější, jak samotná hra, tak vlastně i její autoři působí ohromně sebejistě.

Jasně, žádný titul v předběžném přístupu k sobě nenapíše: „Nevíme, co s tím.“ Všude se dočtete ujištění, jak se všechno bude zlepšovat. Tvůrci Sunkenlandu se ale neomezují jen na vágně vzletné: „Uděláme to lepší.“ Naopak, nabízejí detailní soupis funkcí a mechanismů, které hodlají přidat, s popisem, jak to udělají, proč to udělají a co tím sledují.

Hra díky tomu budí velmi kompetentní dojem. Ano, mohla by vypadat přeci jen líp, voda by mohla mít lepší fyziku, chybí progres postavy a herní smyčka se kvůli tomu po chvíli okouká, tavení kovů je až příliš zdlouhavé a dalších tisíc známek nehotové hry, ale tvůrci si evidentně jsou dobře vědomi aspektů, které z dobrého survivalu dělají dobrý survival. Celou řadu z nich do svého projektu už buďto stihli zakomponovat, nebo alespoň naznačit, a další mají v plánu. Sunkenland již v současném stavu dovede adekvátně zabavit na nějakých patnáct, dvacet hodin a rozhodně v něm lze vypozorovat silný potenciál do budoucna.

Do hry se můžete pustit o samotě i v multiplayeru. Mírumilovným jedincům titul vyjde též vstříc – nepřátele i jejich nájezdy si můžete vypnout, pokud chcete. Sám se časem do utopeného světa určitě ještě vrátím, existuje totiž naděje, že titul bude v budoucnu stát za zvýšenou pozornost.