Subterrain

Příběh nedobrovolného samotáře

Štěstí v neštěstí měl doktor West, když zahříval pryčnu marťanského vězení zrovna ve chvíli, kdy všude okolo začali řádit cizokrajní mutanti. Trest za tragický laboratorní pokus, při kterém přišlo o život několik výzkumníků, mu paradoxně zachránil kůži.

Pod náporem mimozemšťanů brzy v kolonii umřeli všichni bachaři, úředníci, posádka i ta nejposlednější uklízečka, zatímco bručícího hrdinu příběhu potkala nečekaná svoboda. Brzy se však proměnila v nezáviděníhodný boj o přežití. Survival akce Subterrain poslala Westa vstříc překvapivě silným zážitkům.

Příliš depresivní svoboda

Subterrain vypráví příběh muže, který zůstane na všechno sám, ale nevzdá se. Pokusí se zvrátit svůj osud v situaci, která pomalu ale jistě spěje k totální katastrofě. Nejenže se postaví na odpor stovkám nepřátel, ale zároveň opraví skomírající kolonii do té míry, aby z ní mohl odletět domů.

Improvizované podmínky a samota učiní z Westa vrchního velitele svých vlastních ozbrojených sil, které tvoří jeho ruce a zbraně, co v nich drží. V kolonii, která je větší a chaotičtější než nákupní ráj na pražském Chodově, se pokusí obnovit klíčová technická zařízení, sloužící k podpoře obrany a útoku, a také oživí biologický ekosystém pro zásobování základními potravinami.

Vše příjemné velké 

V Subterrain se ocitnete v mnoha nečekaných rolích a situacích. Budete dokonce pěstovat mimozemskou zeleninu, čímž se hra sympaticky přiblíží filmovému Marťanovi. Půjde ovšem jen o drobnou součást mnohem většího celku. Jestliže něco Subterrain trefně charakterizuje, pak je to všeobecná megalomanie. Vše, co musel Matt Damon ve filmové roli vesmírného samotáře učinit pro svoji záchranu, je pouze velmi zestručněný výtah toho, co podniknete s Westem. 

Subterrain je opravdu velká, štědrá, komplexní a dlouhotrvající hra - ve všech ohledech od vysokého počtu položek v inventáři až po mix herních mechanismů. Díky universalistické nátuře v sobě Subterrain snoubí prvky několika víceméně odlišných žánrů, kterým dominuje příjemný survival horor.

Nepříjemně plný zásobník

Když krvácející hrdina svádí v temném koridoru další infarktový souboj s nakaženou zombií a dochází mu střelivo i kyslík, zpotí se vám u toho nejen ruce. Na boj však může dojít jen tehdy, pokud už hrdina dávno nezemřel hlady, žízní, udušením, únavou, infekcí či zimou. Jinak řečeno, Subterrain je survival akce jak ve smyslu střetu s nepřáteli, tak i v boji s nehostinnými podmínkami.

Svému svěřenci musíte po celou dobu hraní zajišťovat slušné životní podmínky a plnit jeho základní potřeby. Dokonce s ním občas musíte v polorozpadlé kolonii skočit i na záchod - naštěstí autoři včas zastavili svoji megalomanii a toaletní papír hledat nemusíte.

Urob si sám a přežij

Pro udržení Westa v optimálním životní pohodě však není důležitá jen péče o jeho tělo, která představuje drobnou součást herního celku. Ještě důležitější je obnova a rozvoj kolonie, ve které pro sebe hrdina začne vyvíjet stále dokonalejší pomůcky k přežití, obraně a útoku.

Aby napadená báze začala fungovat podle Westových představ, změní se hrdina po každém boji v jakéhosi „manažera podniku“ a temná akce přejde v akční strategii. V duchu koloniálního dolu v ní těžíte vzácné suroviny, nepotřebný loot recyklujete do užitečnějších materiálů, nashromážděné zdroje přetváříte do výzbroje v podnikové 3D tiskárně, a pokud chcete novým zbraním a hi-tech pomůckám vylepšit vlastnosti, zavřete se ve střediskové laboratoři a snažíte se vymyslet něco nového.

Mechanismus navrhování a výroby je bezesporu nápaditý a štědrý, ale zároveň poměrně složitý - alespoň zpočátku. Dá se říct, že pokud Subterrain něčím trpí, pak je to určitá překombinovanost všech aktivit, které hráč musí vedle běžného boje zvládat. Pro každou dílčí činnost existuje v produkčním řetězci nějaké speciální zařízení, které je nutné objevit, pochopit, zprovoznit a průběžně modernizovat, což vám přinejmenším v první polovině kampaně může činit obtíže.

Příkladem neúměrné komplikovanosti může být snaha získat do důlní věže kvalitnější software, abyste mohli těžit cennější rudu. Najít proklatý kus čipu znamená podniknout víc než hodinový boj a průzkum v úplně jiné mapě. Děsivá zkušenost je to proto, že různé varianty softwaru existují i do mnoha jiných zařízení. Jde tedy o relativně rutinní předmět, na jehož získání však vynaložíte extrémní úsilí.

Taková ovšem Subterrain je. Občas se vám bude zdát zdlouhavá, těžkopádná a zbytečně obtížná. Svým způsobem z ní ale pořád vyzařuje poctivost. Úspěch si ve hře zkrátka musí každý zasloužit, respektive oddřít, což je zajímavá paralela k celkové obtížnosti. Do ní více či méně promlouvají dokonce i roguelike prvky.

Na vyšší zvolenou obtížnost se hra například ani nedá libovolně ukládat, což je výzva opět zejména zpočátku, kdy hrdina musí neustále lavírovat s nedostatkem kyslíku, tepla i elektrické energie. A to přinejmenším do doby, dokud si neobstará klíčová zařízení pro zajištění stabilního prostředí. Dost se kvůli nim naběháte, navyrábíte i nabojujete, a dá se říct, že i trochu natrápíte.

Skvělá možnost volby 

Komplikovanost hry, zvlášť na vyšší obtížnost, ovšem nijak negativně neovlivňuje celkovou zábavu. Časem zjistíte, že všechny mechaniky do sebe ve skutečnosti elegantně zapadají, a že i to, co se dříve zdálo nepochopitelné či zbytečně složité, má smysl. Navíc ze sebe hra postupně uvolní svoji úžasně svobodomyslnou náladu, která se projeví především v možnostech rozhodování.

Jednoduše řečeno, v Subterrain nemusíte otrocky hledat zásoby po bednách a šuplících, pokud vyloženě nechcete. Můžete si je, byť s úvodní námahou, sériově vyrábět v ještě větším množství i kvalitě. A tak je to se vším. Když tělo složí infekce, můžete po mnoha rozvětvených mapách hledat kdovíjaké medikamenty, ale zároveň si lze vykoumat vlastní a lepší. Stejně tak můžete hledat unikátní zbraně, ale pokud se budete dostatečně věnovat technickému výzkumu, mohou vám z tovární linky padat parádně smrtonosné věcičky.

Reaktor nepočká

Možností seberealizace je v Subterrain habaděj, a aby zajímavé komplexnosti nebylo málo, do hry vstoupí také element ubíhající času. Hra má zajímavou tendenci vyvíjet na hrdinu permanentní nátlak kvůli hlavnímu střediskovému reaktoru, který je nejen potřeba komplexně chránit před invazními vlnami nepřátel, ale zároveň jej jako zdroj funkčnosti báze udržovat v provozuschopném stavu.

Dá se říct, že reaktor ani hra samotná na vás v ničem nepočkají, a pokud si budete dlouhodobě počínat netakticky, hra může pomalu ale jistě spět ke špatnému konci. Tento druh permanentní výzvy je v moderních hrách poměrně ojedinělý.

Ve výsledku Subterrain nelze hodnotit jinak než kladně. Hra navozuje povedenou atmosféru, v níž zmutovaní nepřátelé nejsou zdaleka to jediné, z čeho má jít strach. Zároveň potěší povedená směs žánrů a pěkná možnost rozhodování. V porovnání s těmito kvalitami souží mazácky provedenou hru jen pár méně významných problémů.

Mrzet vás může například lehce monotónní design prostředí, protože jednotlivé mapy jsou si dost podobné. Ne zcela dokonalý je také interface s poněkud krkolomným inventářem a nedostatečnou in-game nápovědou, ve které kupříkladu chybějí popisky schodišť, a tak nikdy dopředu nevíte, do jaké sousední mapy vstupujete. Tyto neduhy budou ovšem milovníci vesmírného napětí, výroby předmětů a top down akce ochotni přehlédnout. Subterrain se jim za to odmění mnoha hodinami poctivé zábavy.