Subnautica

Naštěstí od Robinsonových časů uplynul už nějaký ten pátek a váš záchranný modul je na podobný problém připravený. Krom bytelnosti a stability na vodní hladině svému obyvateli díky zabudovaným solárním panelům poskytuje také nepřetržitý zdroj obnovitelné energie, skromné úložiště, a především také plně funkční fabrikátor a rádio. Vy, coby ex-hlavní údržbář Ryan, máte ale tu smůlu, že vám k dokonalosti tohoto nečekaného osamoceného výletu na povrch planetárního tělesa 4546B chybí kompletní set výrobních plánků jinak dostupných na palubě Aurory.

Při pohledu na plápolající vrak na horizontu je také jasné, že odtamtud už je ani nejspíše nevylovíte. Tím spíš, když vám brzy přívětivý ženský hlas osobního počítače oznámí, že brzy dojde k jaderné explozi vraku, což zcela určitě povede k zamoření širého okolí smrtonosnou radiací. Naštěstí vám stačí nasbírat pár běžných minerálů a fabrikátor už Ryanovi vyrobí jeho první (a nejdůležitější) hračku, a sice skener.

Při havárii se totiž loď přirozeně rozpadla na kusy, kousky a kousíčky rozházené všude okolo po mořském dně. Nezbývá než se vrhnout do tajemných hlubin a začít se sběrem materiálu a pátráním. Pokud jste se rozhodli zahájit hru na obtížnost přeživšího, bude vás také trápit hlad a žízeň. Replikátor neslouží totiž jen jako mimořádně pokročilá 3D tiskárna, ale umí vám také ohřát oběd a z některých ulovených rybiček vyždímat pitnou vodu.

Podmořská pastva pro oči

Takhle nějak vypadá prvních pět minut v Subnautice. Světě, do kterého se postupně ponoříte tak hluboko, že skoro zapomenete na to, že jste jinak suchozemec. S podmořským světem a jeho faunou a flórou se totiž během těch několika desítek hodin, na které vám hra spolehlivě vystačí, stačíte dokonale sžít. A co je hlavní, bude vás bavit. I přesto, že hra strávila bezmála čtyři roky v předběžném přístupu a letitost se na ní, zejména mimo mořskou hlubinu, místy podepisuje, je se i díky její stylizaci a zpracování podmořského světa stále na co koukat a čím se kochat. 

Pestré korálové útesy, fosforeskující rejnoci, hejna nejrůznějších exotických tvorů, od těch relativně neškodných až po hrozivé predátory, z nich někteří jsou horcí aspiranti nočních můr. Ty všechny se naučíte postupně poznávat se vším co k nim patří. Každý organismus lze, podobně jako nerosty a materiály, oskenovat a zařadit si nasbírané údaje do svého biologického bestiáře, kde se dovíte vše od jejich návyků a místech výskytu až po stupně nebezpečnosti. 

Autorům se povedlo vytvořit velmi pestrou a zajímavou biosféru, kterou, ač nemusíte, budete jistě s chutí studovat. Pokaždé, když se vaše encyklopedie rozroste o nějaký ten nový živočišný vzorek, poctíte totiž to zvláštní nenucené splývání s místním univerzem. Nastoupíte strastiplnou, avšak vzrušující pouť, kde se ze zmateného trosečníka postupně stanete průzkumníkem a botanikem. Postupem času se z vás stane plně soběstačná jednotka a vydáte se v ústrety záhadné planetě, která vám postupně odhalí svá hluboká tajemství.

Poslední člověk? 

Kromě sběru surovin, potravy a průzkumu mořského dna se tu a tam ozve rádio. Začnou k vám v různých intervalech přicházet nahrané zprávy od dalších, toho času snad ještě živých členů posádky. Ne vždy však dostanete přesné koordináty jejich únikového modulu, a tak vám nezbývá než dle indicií prozkoumávat dané oblasti, které jsou s přibývajícím časem stále více a více nehostinné. 

Hra vám v závislosti na úspěchu vašich podmořských výprav, kde vás nikdo mimochodem nikdo nevodí za ručičku, dříve nebo později pomůže k lepší výbavě, podmořským vozidlům a nástrojům. Většina z nich operuje na baterie, které si samozřejmě musíte vyrábět také sami.

Naštěstí ložisek mědi a zásob podmořských kyselých hub, které jsou jejich hlavními přísadami, je dostatek. Takže než se nadějete, máte antiradiační neopren, vysokokapacitní kyslíkovou bombu a osobní batyskaf, se kterým se můžete potopit až do hloubky 200 metrů. Ten vám krom přísunu kyslíku a dvou výkonných světelných reflektorů zajistí i relativní bezpečí od menších predátorů.

Teror z hlubin 

Brzy se však octnete tváří tvář mocnému děsu hlubin - leviathanovi. A věřte, že na tu chvíli, kdy poprvé uslyšíte jeho mocný dunivý výkřik, při kterém vám proběhne po zádech, jen tak na ten okamžik nezapomenete. To, co většinou následuje, však už lze jen popsat jako čistou koncentrovanou hrůzu. Ve chvíli, kdy si toto obří monstrum omotá vaši miniponorku svými chapadly a přitáhne si ji ke špičáky prostoupenému obličeji, budete v hrůze skoro odvracet zraky a modlit se, aby vám ponorka vydržela. 

Navíc leviathan je teprve tou první opravdovou hrůzou z plejády velkých děsivých příšer, které na vás v hlubinách již netrpělivě čekají. A ano, dojde i na obří chobotnici. Ovšem Subnautica dávkuje všeho s mírou, takže všechny ty hrůzy, kterým budete muset nakonec tu a tam čelit, vám kompenzuje svými komplexními a pestrými biomy, jak pod vodou, tak na souši. Tam je vaším největším nepřítelem maximálně tak hlad, žízeň a nedostatek kyslíku. Octnete se tak třeba na plovoucím ostrově nadnášeném zvláštními obřími organismy, co připomínají gigantické pulzující vzduchové kapsle. 

Na dalším zase narazíte na pozůstatky jakési vyspělé civilizace, jejíž mystéria se postupně stanou jedním z pilířů vašeho dalšího putování. Hra vám na všechno dá dostatek času, nikam vás nežene a taky si můžete vychutnávat zdejší svět dle vlastního tempa. Autorům se povedlo vytvořit kvalitní kompromis mezi otevřeností světa a lineárním dějem, který vás příliš nesvazuje. I díky tomu má hra neskutečnou moc vás do sebe doslova vcucnout. Žene vás tak především vlastní zvědavost, touha se dozvědět o zdejším světě víc. Navíc jde stejnou měrou na ruku méně náročným hráčům, kteří si mohou survivalové prvky téměř úplně vypnout, i hardcore hráčům, kteří mají možnost si hru vyzkoušet doslova na jeden zátah.

Podmořská stavebnice 

Jako by toho nebylo dost, Subnautica obsahuje i budovatelskou složku. Nutno dodat, že pokud nejste zrovna fanoušky survivalu, máte možnost hru začít pouze v tomto módu, s okamžitým přístupem ke všem blueprintům a slušnou zásobou materiálu. Takže se stačí chopit příruční konstrukční pistole a můžete si postavit podmořskou či nadmořskou soběstačnou výzkumnou základnu.

Nejrůznější součástky zahrnují, krom vybavení interiéru a multifunkčního modulu, také řadu specializovaných nástrojů, jakým je například nedocenitelný průzkumný modul. Ten je vybavený radarem umožňujícím v omezeném okruhu detekovat ložiska nejrůznější materiálů či vraků. Můžete z něj navíc vysílat i speciální podmořské drony a pomocí dálkového ovládání se tak vypravit na průzkum i do jinak nebezpečných míst. Modul je navíc možné i dále upgradovat.

Pokud bychom měli Subnautice něco opravdu vytknout, je to právě tato část. Konstrukci by totiž rozhodně slušelo speciální rozhraní. Zvlášť pokud hrajete na gamepadu, budete zažívat v rámci svých pokusů napojit jeden modul na druhý záchvaty frustrace. Z nepochopitelných důvodů vás hra nutí být v tom co možná nejpřesnějším úhlu a hloubce, než vám dovolí do sebe připojit kompatibilní části. Subnautica se tady nepáře s žádným tutoriálem, takže si na všechno budete muset přijít pěkně metodou pokus/omyl. Zase ale musíme říct, že vás do stavění základny víceméně nikdo nenutí a hru klidně dokončíte s naprostým minimem modulů. 

Po technické stránce je hra bohužel rozporuplná. Na jedné straně vás naprosto pohltí podmořský svět svou pestrostí a kouzelnou stylizací, k čemuž si ještě připočtěte nadupaný soundtrack Simona Chylinskeho. Na té druhé vás však čeká někdy až odpudivé ztvárnění ostrovů, strohé a ploché zpracování mořské hladiny a občasné výkyvy v optimalizaci.

I přes tyto drobné nedostatky je však Subnautica fungujícím, a především zábavným herním pískovištěm, které navíc drží pohromadě i docela poutavý příběh. Subnautica dovádí herní mix survivalu a explorace téměř k dokonalosti. Máte před sebou kvalitně odladěný titul, který si právem usurpuje jednu z čelních příček ve svém žánru.