SteamWorld Heist 2
SteamWorld Heist II je pokračování, jak má být. Zachovává to nejlepší z předchůdce, tedy tahové souboje plné vlastního míření a trickshotů, přesouvá jej do atraktivních pirátských vod, obaluje vlastně smysluplnou zápletkou a navrch přidává jednoduchý průzkum světa s vynikajícím systémem míchání tříd postav.
Další informace
Výrobce: | Thunderful Development |
Vydání: | 8. srpna 2024 |
Štítky: | steampunk, tahová, strategie |
Svět SteamWorld patří k mým nejoblíbenějším. Nejen proto, že je plný humoru a parou poháněných robotů, ale hlavně proto, že dává vzniknout nejrůznějším hrám od budovatelské strategie, přes karetní RPG, až po uspokojivé kutání horniny.
Původní SteamWorld Heist z konce roku 2015 je pak spolu s Dig 2 tím nejlepším, co v jeho kulisách vzniklo. A přestože nám tvůrci s Digem ukázali, že se neštítí tvorby pokračování, tak v nástupce Heistu jsem vlivem propastné odmlky už opravdu nedoufal.
Jenže zázraky se dějí a já se po letech mohl vrátit k ojedinělému pojetí tahových soubojů, které samozřejmě ani v pokračování SteamWorld Heist II nemohou chybět. Stále jde o 2D tahovku, v níž máte plnou kontrolu nad tím, kam míří vaše hlaveň, jen už se tak neděje ve vesmíru.
Na vlnách páry
Zatímco v prvním díle jste brázdili širý vesmír a rabovali nepřátelské koráby, tak ve dvojce se ocitáte ve vodním světě, kde je vám pevnina z nevyřčeného důvodu zapovězena. Zdejší vody prozkoumáváte v ponorce a navštěvujete jen taková místa, která se pohupují na hladině.
Heist II přichází s novým průzkumem mapy, kde svým způsobem můžeme hovořit o otevřeném světě s prvky metroidvanie. Spousta cest je vám nepřístupná, dokud si svou ponorku patřičně nevylepšíte, aby mohla překonávat protiproudy nebo se potopit. Ano, začínáte totiž s ponorkou, která toho není schopná…
Každopádně si nepředstavujte nic divokého. Svět je plochý, zahalený mlhou a jeho objevování je taková spíše minihra, kterou vyplňujete čas mezi jednotlivými misemi. Sem tam seberete volně se plavící zásoby, sestřelíte nějakého nepřítele (a ano, ponorku vylepšujete i z hlediska zbraňových a podpůrných systémů) či podplavete kus pevniny a najdete skrytý kout moře.
Vždy jde ale jen o způsob, jak se dostat od jedné mise k další, případně zakotvit u jedné z mnoha stanic, kde utratíte nashromážděné galony vody za nové vybavení, sem tam najmete člena posádky a prospíte se.
Oni totiž i paroboit, kteří tvoří vaši posádku, musí odpočívat, a každý z nich zvládne absolvovat jen jednu misi denně. Nicméně hra vás svým systémem odměn vybízí k setrvání na moři co nejdéle, tedy absolvovat třeba tři mise za den, každou s jinou dvojicí robotů, abyste si v hospůdce na konci dne vyzvedli ty nejužitečnější odměny.
Zpropadené námořnictvo
Při průzkumu mapy na vyprávění vyloženě nenarazíte, ale jakmile se ponoříte do jakékoliv mise, hra vás okamžitě zasype řadou dialogů, které jsou jednak zajímavé a jednak odlehčené, humorné a plné narážek, jak se na SteamWorld sluší a patří.
Z obecného hlediska řešíte vodní krizi, která hrozí zánikem celého pokolení parobotů. Něco, nebo někdo totiž vodu znečišťuje a vodou poháněným robotům reznou obvody. Hmm, to je ale náhodička, že zdejší vody ovládá naftou poháněné námořnictvo, které s rzí nemá žádný problém! Ale počkat, je tady ještě někdo třetí, který jde na krizi ještě úplně jiným a značně děsivým způsobem…
Příběh rozhodně není černobílý a poskytuje dostatek prostoru pro vaše fantazírování a předčasné závěrování. Nikdy ale nezdržuje od toho, co dělá Heist Heistem. Tím jsou taktické bitvy, jichž se dle zadání mise účastní daný počet členů vaší posádky, ale jejich výběr je vždy na vás.
A úkoly v misích pak mohou zahrnovat prosté sesbírání kořisti, poražení konkrétních nepřátel, aktivaci nějakého přístroje, ale nechybí ani zážitky jako snaha přežít několik vln nepřátel a otevřít bednu se zásobami v časovém limitu.
Headshot s odrazem
V každém případě vás čeká postupné hraní tahů vašich námořníků a likvidace velkého množství nepřátel. Každý steambot má k dispozici dvě akce, které může použít na pohyb, útok či speciální schopnost, přičemž útok vám ukončí celý tah. Proto bývá obvyklé, že se nejprve pohnete o polovinu své vzdálenosti, ideálně do krytu, abyste následně vypálili a doufali v nejlepší.
Nicméně ve SteamWorld Heist II máte nad svým útokem téměř plnou kontrolu. Zbraň sice může udělovat nahodile třeba 5-8 zranění, ale zda se trefíte, nebo ne, je už na vaší schopnosti zamířit. Ve hře totiž při střelbě ovládáte ruku každého robota a zbraň tak můžete namířit kamkoliv.
Je to snadné se snajperkou, protože ta vám ukazuje linii střelby (postava se ale chvěje, takže není úplně stabilní), ale taková pistole nebo samopal už tímto luxusem nedisponují a musíte zapojit odhad svého oka.
Respektive, hra v tomto ohledu poskytuje značnou výhodu hráčům, kteří se do Heistu pustí na PC, kde je k dispozici kurzor, jenž jednoduše umístíte na svůj cíl a máte ho tak v hledáčku. Na gamepadu (či Steam Decku, kde jsem hru hrál nejčastěji a sedne platformě jako ulitá) kurzor není, takže si skutečně musíte představovat linii střelby čistě na základě toho, kam míří hlaveň vaší zbraně.
Působí zvláštně, že zrovna tahová strategie je svou obtížností tolik závislá na platformě, ale naštěstí jí nechybí obecné nastavení obtížnosti. Po něm jsem upřímně v pozdějších fázích hry musel sáhnout, jelikož se z relativně příjemné výzvy na obtížnost Experienced stala z ničeho nic velmi náročná, až absurdně frustrující hra, kdy jsem jednoduše nebyl schopný žádným z přístupů přežít nesmyslné vlny nepřátel.
Obecně ale potřebujete spoustu vynalézavosti, abyste si v misi poradili s hlavním i vedlejším úkolem, a ještě udrželi naživu všechny členy výpravy. Nejvíce vám v tomto ohledu pomohou hrátky s odrazivostí vystřelených kulek, díky nimž můžete relativně snadno trefit i nepřítele za překážkou.
V potaz ale musíte brát i výbušné sudy, které jsou buď ohnivé, nebo mrazivé, což se obojí moc neslučuje s robotem vyžadujícím ke svému chodu vodu, ale naštěstí to obdobně platí i na vaše nepřátele. A kromě nich se tu a tam objeví i statické střílny, před nimiž se už jen tak neschováte.
Mistři zbraní
Z tohohle pohledu je vlastně pokračování velice podobné předchůdci, ale je tu jedna oblast, v níž tvůrci zvolili nový, pro mě pořádně zajímavý směr. Řeč je o třídách hrdinů a jejich vylepšování. Ve hře je celkem šest tříd a neudávají je samotné postavy, ale jejich zbraně.
Parobot vybavený brokovnicí získá přístup ke stromu dovedností Reapera, zatímco parobot vybavený palicí si bude vylepšovat povolání Brawler. Na tom není nic moc zvláštního, ale to pravé vzrušení se dostaví ve chvíli, kdy vám hra prozradí, že tyto schopnosti můžete kombinovat.
Stačí Wesleymu vyměnit brokovnici za bazuku a rázem se z něj stává Boomer. Vtip je ale v tom, že má stále přístup k dovednostem, které si odemkl u brokovnice. Příklad za všechny – s jednou postavou jsem odehrál spoustu hodin se snajperkou, která obecně zlepšuje přesnost a poskytuje plnou linii výhledu. Nicméně odstřelovačky mají tu nevýhodu, že se po každém výstřelu musí nabíjet.
Tak jsem dané postavě dal do ruky samopal s vlastnostmi snajperky, který se nemusí nabíjet, a dokonce umí vystřelit podruhé v jednom tahu, když prvním výstřelem zlikviduje nepřítele. Tím jsem rázem získal postavu, která je o řád lepší. A už jen z představy, co všechno umožnují ty a ty kombinace efektů zbraní, mě rozbolívá hlava.
Chtěl bych toho vyzkoušet tolik! Jenže hra tomu bohužel nejde naproti. Levelování je velice pozvolné a fakt, že postavu přesedláte na novou zbraň, znamená, že s danou zbraní neumí a leveluje si jí od nuly.
Takže to ve výsledku nechcete dělat moc často, protože obtížnost misí se stupňuje a experimentování vás přijde draho. Tedy, ona ve hře smrt nic moc neznamená a mise můžete libovolně opakovat, ale v dnešní uspěchané době, kde se na nás nové hry valí ze všech stran, se vám nemusí chtít ztrácet hodiny volna jen proto, že si neustále přenastavujete kombinace schopností…
Yohohó!
Ale obecně vzato je to velice zábavný systém, který zajišťuje, že se v případném opětovném průchodu hrou můžete skutečně zaměřit na něco úplně jiného. Ostatně hra má povinného a nepovinného obsahu na desítky hodin, tuplem když se budete snažit splnit každou její misi na 100 %.
A ona vás k tomu bude lákat přirozeně. SteamWorld Heist II je totiž výborně udělaná tahovka, v níž se žádný aspekt nejeví příliš zbytečný, moc hezky se na ni kouká, do uší vám bude znít velmi pohodový soundtrack a budete cítit vzrušení před vstupem do každé jednotlivé mise.
Náplň misí by mohla být variabilnější, protože už po nějakých 10+ hodinách je vyzvedávání kořisti docela nudné (byť samotný průběh mise stále velmi baví) a velký skok v obtížností může nepříjemně překvapit, ale fanoušci prvního dílu nemají jednoduše co řešit – dostanou opravdu poctivé pokračování, zatímco nově příchozí objeví skvělou hru v parádním světě.