Stardew Valley

On tenhle koncept útěku jinam, idealizace a romantizace období či činnosti, není u lidstva nic nového. Podívejte se třeba na idylu, literární žánr opěvující poklidný a mírumilovný život na venkově, který pot tváře na poli od úsvitu do soumraku zpravidla s klidem ignoruje. První idyly pocházejí už z patnáctého století a není náhodou, že byly v podstatě vždy psány a čteny měšťanstvem - skutečným venkovanům (kdyby uměli číst) by nejspíš přišly jako urážka jejich dřiny. Proč ten rozevlátý úvod? Protože Stardew Valley je herní venkovská idyla nejčistšího zrna.

Postav dům, zasaď strom, zploď syna

Vaše postava začíná ve sterilním prostředí kanceláří nadnárodního koncernu. Přepínač ukazující čas povolený k odpočinku pulzuje v nemilosrdném šarlatu. To znamená "pracuj". Řady miniaturních kójí, vzduchem vibruje jen staccato tuctů klávesnic a hukot nespočetných větráků. Cesta odnikud nikam. Otevíráte dlouho zapečetěný dopis od dědečka. Zdědili jste farmu ve venkovském údolí. Už chápete? Tvůrce vyhmátl tu touhu po změně, útěku ke klidu a do jiného života, kterou někdy musel pocítit snad každý, a postavil na ní hru.

Trvá to sotva minutu a už stojíte na svém pozemku. Hrbí se tu skromná chýše, kterou od nynějška budete zvát svým domovem, a kam oko dohlédne země plná balvanů, zarostlá křovím a posetá stromy. Bude to ještě pořádná fuška.

Herně by se Stardew Valley dala vzdáleně popsat jako přátelská poklona Harvest Moon či taková agrární Terraria. Ovládání je v podstatě stejné, inventář pracuje na totožném principu a výsledkem je velice intuitivní a konceptuálně jednoduchá hratelnost, která ale brzy nabere netušenou hloubku.

Ve hře získáváte za svou činnost zkušenosti v jedné z pěti oblastí - zemědělství, těžení, sběračství, rybaření a boj. Vždy se získanou úrovní se zpřístupní nové recepty a herní mechaniky v dané sekci. Je to ale právě tento velice citlivě nastavený systém progresu, který ze Stardew Valley dělá neuvěřitelně chytlavou záležitost.

Pěstujte, prodávejte a brzy budete moci své plodiny třeba zavařovat. Nebo dělat marmelády z plodů svých ovocných stromů. Nebo džusy. Nebo pálenku. Oslovuje vás spíš cesta statkáře? Žádný problém, tu máte kurník a když nezapomenete své slepičí dámy krmit a pouštět ven, brzy se vám odmění platy vajec. Uděláte z nich majonézu? Nebo si je třeba usmažíte s houbami jako svačinku na cestu do dolů, aby se líp kopalo? Budete chovat ovce na vlnu? Tkát z ní látky? Vyrábět kozí sýry? Zasadíte javory kvůli syrupu? Stanete se včelaři?

Přes město a dolů do dolů

Pokud se ráno probudíte, zalijete záhonky, sklidíte stromy, podojíte krávy a na další zemědělcování už nemáte náladu, můžete se vydat páchat dobrodružství do místních dolů. V těchto chvílích hra připomíná již zmiňovanou Terrarii s přehledem nejvíce. Patro střídá patro, batoh se plní vzácnými minerály (jsou jich desítky druhů) i rudami různých kovů.

Na řadu přijde i pořádná porce boje, protože obyvatelé podzemí většinou nechtějí vydat své bohatství zadarmo. Bitky jsou, stejně jako zbytek hry, provedením vcelku minimalistické, ale zábavné. Vše zvládnete s jedním tlačítkem pro útok a druhým pro kryt. Hra však jde trochu proti svému vlastnímu kánonu a "smrt" v dolech trestá dost krutě, o napětí tak, zejména v hlubších úrovních, rozhodně není nouze, což je jedině dobře. Po nervy drásajícím útěku z hlubin si užijete noc bezpečně v posteli a další den můžete strávit uklidňující péčí o farmu. Nebo budováním vztahů s ostatními vesničany. Nebo rybařením (ryb jsou opět desítky druhů, liší se podle ročního období, denní doby, počasí i použité návnady). Je to jen na vás.

Cože, jaké vztahy? Ano, vaše farma je hned vedle vesnice, do které vaše kroky budou muset vést vcelku často. U kováře si zde můžete nechat vylepšit nástroje, v obchodě nakoupíte semena pro další sklizeň a u tesaře objednáte třeba novou stodolu nebo silo, aby bylo kde skladovat seno na zimu. Každý z osmadvaceti obyvatel má svou rutinu, osobnost, oblíbené věci a občas vám zadá primitivní quest ve stylu "Chci si vyřezat dýni, ale nemůžu žádnou sehnat, mohl bys mi jednu přinést?" Se všemi lze budovat vztahy, což spouští různé události a pokud by vás napadlo se zeptat, jestli je možné navazovat i relace intimnějšího rázu, odpověď je kladná. Můžete se i oženit nebo vdát. A nakonec i povít toho potomka.

"A to je vše? Co teď?" Tyto otázky si, ač je to možná k neuvěření, při hraní nepoložíte. Díky parádně nastavenému progresu a velice dovedně provedenému časování dní a ročních období se zkrátka stále něco děje a pořád je co dělat. Doly mají bratru sto pater a v tom posledním naleznete nenápadný klíč ve tvaru lebky. K čemu je? Kam jede autobusová linka, která je mimo provoz, ale jistě ji lze nějak zprovoznit? Kam se dostanete, když opravíte propadlý most za vesnicí? A co to zchátralé centrum setkávání, ve kterém vám tajemné bytosti nabízejí úsluhy za sady různých předmětů? K čemu dojde, když jim je přinesete a oni za odměnu budovu opraví? Stane se něco nečekaného po pár letech herního času, nebo se koloběh opakuje beze změn? Stardew Valley na tohle všechno má odpovědi a každá z nich otevře další hodiny a hodiny zábavné hratelnosti, ale přijít si na ně už budete muset sami.

Vypadá to skvěle

Vizuál je naprosto kouzelný. Nemusíte být příznivci pixel artu pro pixel art, ale zde ke hře zkrátka perfektně sedí, je vyvedený parádně a vůbec je potěšení se na Stardew Valley dívat. Hudba je z jednoduššího soudku, ale opět příjemně vystihuje situaci. V dolech je ponurá a občas dynamická, na jaře trylkuje veselím, v zimě zní melancholií a v dešti naopak dokresluje ponurou atmosféru.

Atmosféra. To je to, oč tu běží. Ano, všechny jednotlivé aspekty hry už jsme měli možnost vidět jinde, ale nálada Stardew Valley je zkrátka tak neuvěřitelně pohlcující, poutavá, strhující, že milerádi zapomenete na okolní svět a jen budete přemýšlet, co budete dělat v herním "zítra". Jestli stihnete si ještě skočit nakoupit, když si po snídani dáte krátkou výpravu do dolů, a jestli se vyplatí pořídit si ještě jedno tele nebo kůzle - brzy přeci přijde zima a zásoby nejsou bezedné.

Hra je nepochopitelným způsobem uklidňující, příjemná a je radost s ní trávit čas. Má obrovské množství obsahu, který dávkuje naprosto ideálním stylem, a přitom je jednoduchá na pochopení i skvěle ovladatelná. Recept na prvotřídní závislost, jak má být. A mimochodem, perlička, jak vám možná došlo, vše to má na svědomí jeden jediný člověk, vývojář Eric Barone. Sakra práce, klobouk dolů.

Zápory? Vlastně by tu jeden byl. Když Stardew Valley vypnete, budete pořád sedět ve shonu skutečného světa pod oblohou načmáranou v myší šedi, což je zkrátka na nic. Vaše farma v idylickém údolí vám ale naštěstí nikam neuteče a můžete do ní prchat, kdy se vám zachce. My se vracet ještě rozhodně budeme.