Splasher
Těžká, ale férová plošinovka raymanovského střihu. Asi by mohla být hezčí, ale co na tom, když se může pochlubit výtečnou hratelností?
Další informace
Výrobce: | Splashteam |
Vydání: | 7. února 2017 |
Štítky: | arkáda, indie hra, plošinovka, na postřeh, akční, logické |
I když se Splasher odehrává v obří továrně jménem Inkorp, kde se na jedné straně nachází mengeloidní doktor záludně skrytý za přezdívkou Le Docteur a na té druhé zaměstnanci v podobě splasherů, kteří testují aplikace nových barviček na povrch chladných továrních kulis, o příběh tu jde asi tolik jako u Raymana a vlastně většiny plošinovek. Tedy pramálo, zanedbatelně, a tak všelijak podobně.
Jméno legendárního hrdiny poskakování po plošinkách a platformách všeho druhu ještě párkrát padne – za Splashteamem, jak si autoři Splashera říkají, totiž stojí mimo jiné designér úrovní a herních mechanik Romain Claude, který pracoval právě na skvělých Rayman Origins a Rayman Legends. A je to opravdu poznat. V dobrém.
Sprint po kolena v barvičkách
Právě Rayman se vám asi vybaví nejčastěji, ale znalci plošinovek si jistě vzpomenou i na hardcore kousek Super Meat Boy, který stál ve své době v popředí pelotonu indie revoluce. Ale teď už k mechanikám Splashera, protože právě ty z něj dělají skvělou hru.
Čeká vás přes dvacet úrovní pospojovaných jakousi základnou, kde si můžete vybrat, zda navštívíte další level, zopakujete některý z předchozích a pokusíte se o maximální skóre, nebo třeba vyzkoušíte speedrun mód. Splashteam ostatně hrdě oznamuje, že Splasher byl vytvořen ve spolupráci se známými speedrunnery, a je to vidět. Skutečně působí jako hra cílená právě na ty, kteří se snaží stále překonávat své tempo a rekordy. Pokud máte úroveň a sekvenci tlačítek dostatečně naučenou, hraje se zdaleka nejlépe.
Rayman v továrně?
Splasher je mimořádně svižný kousek – jakékoli zranění představuje smrt a okamžitý návrat na checkpoint, přičemž mezi vás čeká nutnost popasovat se rychlostí blesku s řadou puzzlů. Ty se neustále mění tak, jak se vyvíjejí herní mechaniky a obtížnost. V těchto disciplínách Splasher exceluje. Stále představuje nové mechaniky, například vítr, který zrychluje pohyb hlavního hrdiny, z čehož vyplývá nutnost přizpůsobit se podmínkám, nebo třeba další barvičky, které můžete vystřelovat po okolí.
Pokud si pamatujete nintenďácký Splatoon, bude vám Splasher povědomý: červená hmota je lepkavá a umožňuje vám běhat po zdech i stropech, oranžová vás zase nutí k výskoku, běžná voda to vše naopak smyje. Z těchto jednoduchých kombinací vyplývá ohromná hromada puzzlů, které prověří vaši práci s ovladačem (na klávesnici hrát nedoporučujeme) na maximum. A protože design úrovní, ovládání i uživatelského rozhraní dosáhl mety, která si s Raymanem nezadá, budete se skvěle bavit, byť by nebylo zas tak neuvěřitelné, kdybyste si při hraní zároveň zlámali prsty nebo alespoň rozbili ovladač. Ale hardcore hráči ví, že to rozhodně není v rozporu se zábavou!
Čistá hratelnost
Kvalita řemeslného zpracování je skutečně prvotřídní, což se u indie žánrovek zase tak často nevidí. Je jasně vidět, že se autoři zaměřili především na hratelnost, a byť je hra vlastně půvabná a disponuje velmi kvalitní tematickou hudbou, neobtěžovali se s pozlátkem na úkor toho, o co tu skutečně běží. Progresivní odhalování nových mechanismů, módů, drobných vtípků, a hlavně divokých puzzlů je to, co dělá Splasher ohromně zábavným titulem, jenž rád doporučím i těm, kteří běžně žánru příliš neholdují.
Jsou tu ale i další věci. Během pobíhání po úrovni totiž sbíráte ještě zlatou hmotu, která představuje body, a zachraňujete ostatní splashery – ano, stejně jako ty modré člobrdy v Raymanovi. Při splnění úrovně na 100 % si odemknete bonusového človíčka. Čím víc odemčených človíčků, k tím více levelům se dostanete. Hra vás zkrátka jednoznačně motivuje k tomu, dohrát ji na sto procent.
Běháme, skáčeme, sklízíme!
Jednoduché mechaniky, náročná, přitom však velmi zábavná plošinovka pro jednoho hráče. To je Splasher: jednohubka, která vám určitě vystačí na pár zábavných večerů, kdy se budete krásně vztekat. Pravda, grafická stránka je přinejlepším obstojná, ale nepříliš působivá. Úrovně jsou vizuálně monotónní a herní pozadí v porovnání třeba právě s Raymanem výrazně pokulhává. Ale upřímně, když si má člověk vybrat mezi kvalitním designem úrovní a jejich vizuálním zpracováním, vybere si většinou to první.
Podobně na půlce cesty skončilo i ozvučení: hlavní hrdina je možná až trošku posmutněle němý a prostředí příliš nekomunikuje. Hra zato exceluje skvělým soundtrackem o šestnácti skladbách, který k žánru výborně sedne. Pokud máte chuť na náročnější, ale skvěle udělanou plošinovku a baví vás Rayman nebo Super Meat Boy, neváhejte. Splasher představuje velmi důstojnou únorovou sklizeň.