Spiritle
Spiritle stojí na pevných nohách a chlubí se vynikajícím zpracováním. Zážitek však trochu táhne dolů primární mód pro čtyři hráče, který má celou řadu much a problémů. Zdarma však rozhodně stojí za zkoušku.
Liška, medvěd nebo sova se potkají v lese. Co udělají? Zahrají si spolu pexeso, přece! A jak je u takové hry běžné, dojde na ostří nože.
Nebylo by to poprvé, co jsem viděl jednoduchou dětskou herní mechaniku přetavenou v komplexnější hru s pěkným tématem. Spiritle nás bere do kouzelného světa, kde spolu soupeří fantasy zvířecí bojovníci. Nechybí udatná liška s mečem a štítem, děsivě vypadající medvěd nebo třeba kouzelnice laňka. Tematická a vizuální stránka této hry se povedla na jedničku. Vše vypadá naprosto skvěle a na animace je radost pohledět. 
Herním principem je však klasická paměťová hra s hledáním dvojic. Otočte dva stejné dílky a máte v rukávu úspěch. Ten vám v této hře umožňuje zasadit nepříteli ránu. A pak pokračovat v hraní. Když ve svém tahu otočíte dva různé dílky, rovnou skončíte. Nad tento prostičký základ byla vystavěna další vrstva, ve které má každá postava nějakou unikátní vlastnost. Rovněž si do souboje přináší speciální schopnosti, které umí být naprosto zásadní.
Jednou třeba odhalíte dílek čistě pro sebe, jindy si umíte zvýšit útočnou sílu nebo rovnou zaútočit na nepřátele. Používám množné číslo, protože hlavní herní režim počítá se čtyřmi hráči. Díky tomu hrajete na větší mapě, ale má to několik zásadních problémů. Zcela běžně se stává, že místo toho, aby hráči tak nějak rovnoměrně útočili na všechny, trojice se rozhodne eliminovat nejslabšího. Proti tomu se nedá moc bránit, není to fér, ale z jejich pohledu to dává smysl. O hráče méně znamená rychlejší dohrání hry. Dalším problémem je čekání na tah. Každá akce jiného hráče vás přímo ovlivňuje. Nemluvím jen o schopnostech, ale odhalují se dílky a vy musíte dlouho čekat, než na vás opět přijde řada. 
Hraní ve dvou je mnohem přirozenější, svižnější, vyrovnanější a obecně vzato zábavnější. Trochu mě však mrzí, že se primárně hraje na menších mapách. Plus je tu ten běžný problém „posledních čtyřech dílků“. Když dvojici trefíte správně, další úspěch v řadě máte zajištěný a ani se nemusíte snažit. Naopak chválím možnost během hraní využívat předměty, ale také přítomnost speciálních polí, která třeba ovlivňují plochu okolo sebe. Tyto drobnosti včetně pokládání pastí skutečně posouvají pexeso na další strategickou úroveň.
Za online hraní získáváte body, které můžete proměňovat ve vylepšení a odměny. Nerad bych tu zněl příliš negativně, hraní Spiritle je zábavné. I když tedy nechápu, proč hra preferuje hraní ve čtyřech. Osobně bych také uvítal větší důraz na hru jednoho hráče. Ten svět je natolik zajímavý, že bych si v něm nějaký ten příběh rád vychutnal. 