Spirit Camera: The Cursed Memoir

Verdikt
54

Originální nápad s naháněním duchů a řešením hádanek ve vašem okolí skrze augmentovanou realitu pohřbívá neskutečná krátkost, stereotyp a technické problémy. Za pár šupů ve výprodeji ano, jinak bohužel ne.

Konzole

3DS3DS

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: TECMO KOEI
Vydání: 29. června 2012
Štítky: horor, thriller, tajemství, experiment, adventura

Spirit Camera: The Cursed Memoir se snaží předložit poutavý hororový zážitek s využitím augmentované reality, která umožňuje do obrazu snímaného kamerou vkládat v reálném čase virtuální nepřátele a důležité předměty. Nebo při určitém stimulu přehrávat animace či oživovat stránky jednoho ošuntělého, fialového deníku, který naleznete v balení s hrou. A právě s ním si užijete nejvíce legrace.

Příběh Spirit Camera je poměrně jednoduchý: poštou vám přišel záhadný balíček, který obsahuje fialový deník, načmáranou poznámku a tajemnou Cameru Obscuru (vaše 3DS), která dokáže vidět duchy a oživit stránky deníku. Po přečtení poznámky s tajemnou instrukcí pak nezbývá nic jiného, než nalistovat v deníku první stránku, podívat se na ni skrz kamerky handheldu a sledovat, jak vás deník pohlcuje a vyplivne vás až v opuštěném domě, z něhož po tříminutovém hororovém zážitku vypadnete zpět do reality. Jenomže s vámi opustil deník ještě někdo...

Jmenuje se Maya, je to duch a neví, kdo je, ani co se má dělat. Řekne vám jen o tajemné kletbě, která říká, že každého, komu se do ruky dostal fialový deník, našli o několik dní později s vyškrábanýma očima a sešitými ústy. Protože vy takto skončit nechcete, musíte společně s dívkou odhalit její minulost a zlomit starodávnou kletbu.

Pohled skrz nemilosrdné čočky

Jak na to? Samozřejmě skrz Cameru Obscuru a deník, který ukrývá spoustu lapených duší i netradičních hádanek. Právě rébusy tvoří nejzajímavější a nejzábavnější část hry, přestože se většinou řeší pouhým nalistováním správné stránky útlého deníku, jichž je ale dohromady pouhých šestnáct.

Textové indicie většinou stačí tak akorát k tomu, abyste se nad problémem museli zamyslet. Několik puzzlů si potom žádá i zcela netradiční řešení, které je ve své podstatě jednoduché a logické - jeho aplikaci však umožňuje jen využití augmentované reality (a obvykle i další interakce s deníkem).

Trochu nešikovné při řešení puzzlů je, že často budete muset manipulovat jak s deníkem, tak přímo s 3DS na něj namířeným, tudíž se při hraní budete cítit trochu neohrabaně. To však ještě nic není oproti tomu, když vás hra bude neustále týrat nutností držet 3DS v jediné správné vzdálenosti, a hlavně vás bude omezovat nutností dostatku světla.

Nepříliš kvalitní čočky v kamerkách 3DS totiž dokáží správně detekovat deník jen v jasném denním světle a tak můžete vzdát jakékoliv pokusy s hraním v podvečer nebo při lampičce – senzory jednoduše nefungují a pořád budou chtít buď více světla, nebo si budou stěžovat na přílišné množství odlesků.

Nutnost hrát ve dne je však omezující nejenom z hlediska hráčského komfortu, ale také ruinuje docela dobře budovanou hororovou atmosféru. Přeci jen, když po vás za bílého dne hmátne z deníku ruka nebo se vám v prosluněném bytě objeví nepřátelsky naladěný duch, nevyděsí to tolik, jako nezřetelná silueta v odlehlém koutě potemnělého pokojíčku.

Akční vložka

Druhou polovinu hratelnosti Cursed Memoir tvoří akční sekvence, při nichž za použití kamery a gyroskopu hledáte ve svém okolí duchy. Probíhá to tak, že se s očima upřenýma na obrazovku rychle otáčíte kolem vlastní osy a hledáte někde ve svém okolí digitální přízraky. Jakmile jednoho objevíte, snažíte se ho co nejdéle udržet v hledáčku a ve vhodných chvílích tento úkaz také vyfotit, čímž přízrak oslabíte, případně i přerušíte jeho útok.

Zprvu se bavíte, ale už po chvíli zjistíte, že je to stereotypní nuda. Duchové se totiž liší pouze vzhledem a mechanika ani dynamika boje se v průběhu hry nijak nemění a nevyvíjí. Kvůli tomu je akce méně zábavná, než ve Faceriders, titulu předinstalovaném v 3DS, což je poměrně fatální designová chyba.

Rychlíkem až na konec

Pokud si v tuto chvíli říkáte, že boje, technické obtíže i praktickou nemožnost hrát jinde, než doma, nějak přežijete kvůli puzzlům a slibně rozjetému příběhu, máme pro vás pěkně studenou sprchu. Samotným hraním hry strávíte cca dvě hodiny a další dvě vám zaberou vnořené animace a čtení dialogů nebo poznámek pod čarou.

Nic víc než čtyři hodiny zábavy ze hry nevytřískáte a délku nezachrání ani možnost hru rozjet znovu v New Game+ s těžším bojovým systémem (princip je stále stejný, jen vydržíte méně zásahů), novými poznámkami doplňujícími příběh a novým outfitem pro hlavní hrdinku.

Všechny rébusy jste totiž již viděli, bitvy vybojovali a příběh z větší části znáte. Poslední zoufalý pokus o natažení délky hry pak představují samostatně spustitelné minihry, které staví na těch v hlavní hře, ale ani ty vás na více jak hodinu prostě nezabaví.

Spirit Camera: The Cursed Memoir není úplně špatná hra – je to hra s kvalitními rébusy i solidním příběhem, ucházející hororovou atmosférou a originálními herními mechanismy. To všechno ale pohřbívá především neskutečná krátkost zážitku, stereotypní akční část a technické problémy, které vás nutí hrát jen za bílého dne. Ve výsledku jde o nedotažený pokus o originální survival horor, jenž si vaši pozornost zaslouží pouze v případě, že hru seženete za pár šupů.