soupsoup

Soupsoup je sotva hra. Určitě se najdou hráči, kteří by ji za hru nepovažovali. Máte v ní totiž opravdu jednoduchý cíl. Musíte najít konkrétní postavy a předměty na velké nepřehledné mapě. Trochu jako v knížkách „Kde je Valda?“. Výhoda tohoto digitálního zpracování je nasnadě. Můžete přibližovat a oddalovat. Postavy se navíc často pohybují a svět je plný zábavných animací. 

Každá úroveň vám ukazuje cíle, které musíte najít. U nich je zpravidla krátký popisek, který je občas pouze vtipnou narážkou, jindy vás dovede hezky navést k nalezení. Zajímavostí také je, že některé předměty se schovávají. Třeba postava může stát za dveřmi, které musíte nejprve klepnutím otevřít. Právě v tuto chvíli má smysl číst popisky, které vás totiž na podobné záludnosti upozorní.

Nechybí povedený hudební doprovod a byla by obří chyba nezmínit výtvarný styl. Ten se liší úroveň od úrovně, protože na hře pracovala celá řada výtvarníků. Pokud vás jejich práce zaujme, hra nabízí prokliknutí na jejich web nebo třeba Instagram. Musím také zmínit, že nový obsah do hry postupně přibývá a úrovní je v nabídce opravdu hodně. 

Velmi mě potěšilo, že hrát můžete v režimu na šířku, ale i na výšku, což se třeba při hraní na telefonu někde na cestách opravdu hodí. 

Našel bych nějaká negativa? Hra je nečekaně náročná na výkon a dovede vám opravdu roztopit telefon, což je vzhledem k jejímu principu i provedení trochu zklamání. Zároveň se dá kritizovat celý princip, kdy se dá hledání obejít tím, že budete postupně klepat na jednotlivá místa na mapě a vždycky se jednou za čas trefíte na nějaký hledaný objekt. Podle mě by fungovalo lépe, kdybyste cíle museli nacházet jeden po druhém postupně a všechny ostatní by v tu chvíli nebyly aktivní. Tak či onak, když si tu zábavu budete kazit, tratíte na tom sami, takže volba je čistě na vás. Já si hledání a prohlížení obrázků vlastně užil.