Sniper Elite 5

Karl se v zatím posledním díle Sniper Elite 5 vrací do Francie roku 1944, aby náckům trochu provětral řady a připravil zemi baget a šampaňského na osvobození spojeneckými silami. Nenechte se ale zmást: Příběh se možná odehrává na pozadí reálných události, ovšem je zcela smyšlený. Proti vám stojí jasný záporák v čele tajného nacistického projektu, který hrozí zvrátit vývoj celé války ve prospěch tisícileté německé říše. No a pokud hádáte, že vaším ultimátním cílem bude onoho obergruppenführera sprovodit ze světa a projekt vyhodit do luftu, trefili jste do černého.

Zjizvená Francie

Sprovozování ze světa a vyhazování do luftu bude v kůži Karla Fairburna vaším denním chlebem. Vývojáři ze studia Rebellion připravili osm nádherně detailních a členitých map, ve kterých navštívíte například francouzský venkov, komplex vysokých pecí, malebný přílivový ostrov Hora sv. Michala a v neposlední řadě válkou zdecimované město Saint-Nazaire.

Právě přístup k level designu a otevřenost lokací je jedna z velkých novinek. Každá mapa má sice pevně daný hlavní úkol, ale to, jak a kudy se k němu dostanete, je už na vás. Můžete odposlouchávat konverzující patroly, sbírat dokumenty s důležitými informacemi, odemykat nové startovní lokace, tajné skrýše se zásobami a objevovat ponky k úpravě zbraní. Hromady sběratelských předmětů jsou v této sérii samozřejmostí.

Tisíc a jedna smrt

Otevřenost map, jejich volnost a vybízení k prozkoumávání se dle mého nejvíce podobá nové trilogii Hitman, zvlášť když každou oblast spravuje vysoce postavený nacistický důstojník, který si jen říká o kulku mezi oči. Respektive kulku… Sniper Elite 5 vás bude tlačit k tomu, abyste tyto oficíry odpravovali pokaždé jiným způsobem a tím si odemykali nové zbraně. Hra vás tak například bude vábit na novou výkonnější pušku výměnou za to, že inženýra wehrmachtu shodíte do míchačky na beton, jindy, že SS-obergruppenführerovi otrávíte pití nebo že daného pohlavára pošlete „nach Himmel“ konkrétním druhem zbraně.

Změn doznal i systém vedlejších úkolů. Už vám nejsou zadávány na začátku mise, ale odemknou se buď sebráním příslušného dokumentu, nebo tím, že na danou oblast ve hře narazíte. To výborně podtrhuje chuť prolézt každý zablácený metr čtvereční i toho nejposlednějšího zákopu a prošmejdit kdejakou zříceninu. Nikdy totiž nevíte, kdy vám Karl oznámí, že by odboj vážně uvítal, kdybyste sabotovali protivzdušnou techniku nebo přerušili telekomunikační spojení mezi nepřátelskými velitelstvími.

Nepřítel před branami

Tou ale největší novinkou Sniper Elite 5 je systém invazí. Ten funguje podobně jako v Dark Souls nebo Deathloop. To si tak spokojeně hovíte v houští, zaměřovacím křížem puškohledu vybíráte, který nácek dostane účes ráže .30-06, a najednou vám hra oznámí, že se na bojišti pohybuje nepřátelský odstřelovač. V ten moment se spouští skvělý a napínavý souboj evokující film Nepřítel před branami.

Pokud jste v kůži Karla Fairburna, musíte dále pokračovat v misi a plnit úkoly, ale víte, že za každým bukem a polorozpadlou zídkou může číhat „sniper jäger“, který má v komoře kulku s vaším jménem. A takový zásah většinou znamená smrt a ztrátu těžce vydobytého postupu. Radar vám přitom ukazuje pouze vágní směr, ze kterého se záškodník blíží, což vás nutí hrát značně defenzivně. Častokrát je nejlepším řešením najít si nějakou dobře bránitelnou pozici, zaminovat přístupové cesty a raději nevystrkovat hlavu, protože odlesky z puškohledu lákají nepřátelské odstřelovače spolehlivěji než pervitin kluky z wehrmachtu.

Za německé odstřelovačské eso se hraje docela odlišně, protože nemáte k dispozici ani ten vágní směr, kterým se ubírat. Můžete si ale označit ostatní německé vojáky, a pokud začnou v některé oblasti jejich značky ubývat, víte, kde vám druhý hráč narušuje lebensraum a je třeba se s ním vypořádat.

Jasně, ne všechny odstřelovačské duely jsou kvalitní. Může se stát, že Amíka ani nevystopujete a hra skončí, protože se o něj postarali vaši uniformovaní kolegové. Nebo se naopak hráči odpojí ještě předtím, než k nějakému střetu dojde. Když se ale invazní seance povede, jedná se o výborný nervydrásající zápas – a na ty budete ještě dlouho vzpomínat.

Sfouknuto za víkend, ovládnuto za měsíc

Když se k systému invazí přihodí výborná znovuhratelnost na nejrůznější obtížnosti, survival mód, regulérní multiplayer a fakt, že kampaň můžete hrát ve dvou hráčích, je těch zhruba deset hodin, za které příběhovou část hry dohrajete, vlastně nicneříkající a povrchní číslo.

Sniper Elite 5 od svého předchůdce výrazně vylepšil i obtížnost. Téměř každý prvek hratelnosti si můžete přizpůsobit tak, aby seděl každému. Pryč je volba mezi arkádovou jednoduchostí a simulátorem odstřelovače, kde pomalu i vlhkost vzduchu měla vliv na dráhu letu kulky. Zapotíte se i na normální obtížnost, a pokud si chcete povypínat části rozhraní, ztížit střelbu na dlouhé vzdálenosti a co nejvíce omezit herní nápovědu, hra vám to umožní.

Některé prvky jsou mnohem vyladěnější. Například dohled nepřátel je uvěřitelnější a téměř neviditelní jste pouze ve vysoké trávě. A i když máte pušku s tlumičem nebo používáte podzvukové střelivo, nejste úplně neslyšitelní a protivníci v bezprostředním okolí si výstřelů všimnou. Pravda, umělá inteligence by alespoň deset bodů IQ snesla. Občas totiž slyší a vidí i to, co nemá, jindy po vyrušení utíká na opačný konec mapy, místy střílí na cosi, co rozhodně nejste vy, ale obecně jsou nepřátelé kompetentní protivníci.

Kutil Karl

Základem hry je přímočaré „prozkoumej, naplánuj, proveď“. Hra mnohem více trestá hlučný přístup se samopalem v ruce po vzoru Ramba. Pocit ze střelby a hlavně odstřelování je ale stále skvělý a autoři si perfektně vyhráli s arzenálem, který máte k dispozici.

Nejde jen o nejrozličnější dlouhé a automatické pušky plus pistole, ale také jejich upravování. Každá mapa má trojici skrytých ponků, které vám po odhalení odemknou díly pro vylepšování zbraní. Můžete si namontovat nové puškohledy, zásobníky, hlavně, spouště, pažby, vybrat si například i dřevo, z jakého je tělo zbraně vyrobeno. Nejde přitom o pouhé kosmetické zásahy – každá součástka má přímý vliv na průraznost, rychlost přebíjení, přesnost a hlučnost.

Každý výstřel doprovází výborné ozvučení a šťavnaté mlasknutí, když kulka zasáhne cíl, než chudák stihne vykřiknout: „Entdeckung!“. I v pátém dílu je kill cam, která rentgenovým viděním sleduje cestu náboje skrz tkáň, orgány a kosti protivníků a v brutálním detailu ukazuje spoušť, kterou výstřel v těle nácků způsobuje. A opakované záběry na ustřelená varlata, dekompresované plíce a vystřelená oka se neokoukají ani po tisící.

Wirklich nicht schlecht

Sniper Elite 5 bohužel není bez chyb, přestože žádná z nich není zásadní. Chabou umělou inteligenci jsem už zmínil, zápolit nejspíš budete i s ovládáním. Například zamčené dveře můžete odemknout klíčem (pokud ho máte), nebo je vyhodit do povětří trhavinou. A oba příkazy jsou na stejném tlačítku. Dostat Karla do takové pozice, aby se vám zvýraznila ta možnost, kterou chcete, je někdy frustrující cirkus, když vám navíc jde o čas a potřebujete se rychle někam proplížit. To samé platí u těl padlých vojáků, u kterých často budete pobíhat v kruzích, abyste je prohledali a pořád jenom nesbírali upuštěné zbraně. No a pokud jste už zabrousili do galerie, tak jste možná všimli příšerných obličejů. Statické obrázky vám bohužel neukážou celou hrůzu úděsné mimiky v pohybu.

V celkovém měřítku to jsou ale drobnosti v jinak výborném simulátoru tichého sabotéra. Sniper Elite 5 je bezesporu nejlepším dílem série. Skvělé otevřené mapy vyzývají k opětovnému hraní a objevování, invaze ostatních hráčů vytváří unikátní a napínavé situace a brutální odstřelování nacistů nikdy nebylo tak zábavné.