Slip!

Princip dnešní hry není vůbec nový. Před lety jsem hrál hru s tučňákem, který se klouzal po ledu a snažil se v co nejkratším čase dostat do iglú. Výhoda dnešní hry je ale právě v oné abstraktnosti. Autoři se nemusí moc zaobírat tím, aby věci dávaly smysl. Kolečko je prostě tlačítko, čtvereček proměnlivá stěna, lomítko zase mění směr a ten modrý hexagon? No to je přece teleport! 

Cílem hry je tedy dostat váš bílý čtverec do cíle. To není tak snadné, protože se vždy pohybuje na celou délku a zastaví se vždy až o další stěnu. Své pohyby tak musíte promýšlet a plánovat, jinak se konce nedoberete. Hra po vás chce efektivitu – občas můžete zadání pohodlně zvládnout i s chaotickým ježděním sem a tam, ale nedostanete za to tolik hvězdiček. 

A hvězdičky, to je oč tu běží! Chcete hře dokázat, že na to máte? Že nejste žádné ořezávátko a nezaleknete se jejích výzev? Hra vám počítá tahy a podle toho vás ohodnotí. Občas si budete říkat: „Jak se mám do cíle dostat za 5 tahů? Vždyť to nejde!“ Jenže pak vás to napadne, přijdete na to a budete si připadat hrozně chytře. Upřímně mě docela bavilo hledat optimální strategii pro každou úroveň.

V tu chvíli je nejlepší se místo zběsilého hýbání pořádně podívat na rozložení prvků, promyslet si strategii a pak ji zkusit uskutečnit. Nesmíte se také bát úrovně opakovat a zkoušet to víckrát. Na druhou stranu, pokud chcete, můžete hrát hodně lážo plážo. Prostě se do toho cíle nějak dostanete. Většinou to jde, i když na tři hvězdičky asi můžete zapomenout. Překvapilo mě to, ale Slip! jde hrát i celkem relaxačně. 

Tahle hra není nijak inovativní a určitě vás nevystřelí ze sandálů. Má však velmi příjemnou monetizaci, takže vás neotravují reklamy. Můžete si dokoupit nápovědy, pokud byste se zasekli, ale upřímně jsem to nikdy nepotřeboval. Potěšilo mě, že si postupně odemykáte různá barevná témata a sami si vyberete, co se vám líbí.