SimCity 4

Verdikt
84

Výtečné pokračování budovatelské strategie s dobrou hratelností. Jediné, co by vás od této hry mohlo odradit, je neschopnost obrnit se trpělivostí, pokud výstavba města nepůjde jako po másle.

Počítač

WindowsWindows

9,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

9,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Maxis
Vydání: 14. ledna 2003
Štítky: budovatelská, strategie

Herní jádro SimCity 3000 setrvává, ale jinak nezůstal prakticky kámen na kameni. Toto tvrzení dokazuje hned úvodní obrazovka hry. Jedná se o velkou mapu rozdělenou na spoustu menších sektorů, na kterých si dle libosti můžete budovat města či rozlehlé městské čtvrtě. Z předdefinovaných map lze použít například terén slavných měst jako třeba New York, San Francisko, Londýn nebo Berlín. Fantazii se však meze nekladou a tak si můžete vygenerovat a upravit dle vlastního uvážení libovolné krajiny, jak vás jen zrovna napadnou.

Důležitým faktem také je, že vlastně nebudujete jedno město jako tomu bylo dříve, ale desítky městeček, které lze postupně pospojovat v jeden velký celek. Ve finále tak může vzniknout ohromná a rozsáhlá metropole. Každá ohraničená oblast má svou vlastní samosprávu s vlastním starostou. Některé však nejsou ani tak velké, abyste v nich efektivně rozmístili všechny typy zón (kvůli soběstačnosti). To ale není na závadu, protože vše se dá vyřešit vzájemným obchodem a propojením infrastruktury. 

Pokud postavíte v jedné oblasti pouze rezidentní zóny, můžete jejich obyvatele za zaměstnáním posílat k sousedům. Stejně tak se od svého souseda dá kupovat elektřina a vyvážet k němu odpadky. Bude vás to sice stát nějaké finance, ale zase se vám zvedne hodnota pozemků a tím i příslušný zisk na daních. Případně můžete pro změnu vy průmyslovému sousedovi prodávat neznečištěnou vodu, které máte nadbytek atd.

Konec imaginárních sousedů

Hlavní změna oproti SimCity 3000 je tedy v tom, že sousedi už nejsou jen napsaní v tabulce mapy (tedy imaginární), ale že skutečně existují. Navíc jste to právě vy hráči, kteří vybudují i ony sousední oblasti, takže když chcete například někam dovážet vodu, v cílové oblasti logicky nebudete stavět žádné vodojemy ani vodní pumpy. V zásadě je nutné mít rozpracováno několik městských částí najednou, což sice nemusí každému vyhovovat, ale na druhou stranu, jedině tak se dá regulovat systém obchodních nabídek a poptávek.

Negativem ovšem zůstává, že při uzavírání smluv vlastně obchodujete sami se sebou. Zastupujete tedy prodejce i kupujícího, což je skoro to samé, jako kdyby stejný člověk zastupoval u soudu zároveň žalobce i obviněného. Polemizovat o tom, jestli je správné, že okolní města neřídí počítač, je těžké. U minulého dílu SimCity totiž byla řada lidí naopak nespokojena, že sousedé jsou jen imaginární a ovládaní počítačem, takže je asi složité se zavděčit všem.

Vytváříme vlastní svět

Terén jednotlivých sektorů mapy lze libovolně upravovat (není to ale úplná novinka, editace terénu byla již ve starších dílech SimCity). Této funkci se přezdívá „Božský mód“, protože máte možnost vymodelovat povrch mapy zcela dle svého uvážení. Je možné nechat vystoupit zemský povrch z vody, vytvořit hory, údolí, kaňony či vyhloubit koryta řek. Do krajiny lze nasadit i spousta stromů a zformovat tak rozsáhlé lesní plochy. Aby příroda nepůsobila mrtvým dojmem, lze ji také oživit lesní zvěří, ale praktický význam to nemá, spíš jen tak na parádu.

Přírodní katastrofy

Zpracování běsnících pohrom je fascinující. Sopka třeba chrlí žhavou lávu, která se roztéká po okolí, čímž zapálí blízké domy, které mohou (pokud nemáte hasiče) řetězovou reakcí zničit celé město. Meteorit svou efektní explozí likviduje přilehlé oblasti v místě dopadu a tornádo je, co se týká rozsahu škod, asi nejničivější vůbec. Navíc jej pomocí myši můžete řídit a udávat mu směr, kudy má procházet jeho smrtonosná trasa. Vyzkoušet můžete i zemětřesení, úder blesku nebo útok rozzuřeného vesmírného robota, ale to je spíš kuriozita. Ovšem i ona za pokus určitě stojí.

Ovládací interface SimCity 4 doznal také změn. V podstatě byl převzat osvědčený model ze hry The Sims, což je jednoduchost sama. Tlačítka mají velmi podobné rozložení a vše je přehledné. Dá se vlastně říct, že vymýšlením odlišného interface by si v Maxisu jen uškodili, protože jen těžko by vzniklo něco lepšího.

Těžké začátky

Po ukončení editace terénu lze zahájit budovatelskou část hry, kde začnete s výstavbou svého města. Ta už probíhá klasickým způsobem, ale ti z vás, kteří nemají zkušenosti se SimCity 3000 a staršími díly, by si měli nejdříve projít vcelku obstojný tutoriál. Výuková mise vám ukáže základní prvky, kterými musí být funkční město vybaveno. Zjistíte, jak vytvářet pracovní místa, parcely pro obytné domy a jak získávat životně důležitou elektrickou energii a vodu. To vše jsou hlavní aspekty toho, aby se město mohlo dál rozvíjet. Bohužel vám ale v takovém tutoriálu nikdo neukáže, jak si ohlídat rozpočet a nezkrachovat do několika málo let, jako tomu bývá u mnoha začátečníků v SimCity 4.

Během hry vám jsou k dispozici ještě vaši poradci, ale ti spíš upozorňují na nedostatky toho typu, že máte například nedostatečnou síť vodovodního potrubí, vysokou kriminalitu, špatný systém zdravotnictví či školství atd. Navrhují vám i řešení. Třeba když zločinnost ve městě překročí jistou mez, doporučí výstavbu policejní stanice, na což byste přišli i bez nich. Že vám ale další městem dotovaná stavba udělá pěknou díru do rozpočtu, to už je nezajímá, takže někdy je mnohem lepší poslat milé poradce k šípku a vytrpět nějakou tu kritiku ze strany občanů, než se totálně zadlužit a zbankrotovat.

Městský rozpočet je to nejdůležitější, co si ve hře musíte hlídat. Vyprodukovat vysoké výdaje, které několikanásobně převyšují příjmy městské pokladny, je snazší, než si vůbec dokážete představit. V takovém případě se nezadržitelně řítíte do propasti dluhů, ze které vás nevytáhne ani možnost půjčit si peníze od banky. To je totiž jen další chyták. Úroky jsou tak vysoké, že jestli jste měli před půjčkou ještě malinkatou šanci se ze svých problémů vyhrabat, tak nyní jste vyřízení úplně.

Snaha o vyrovnaný rozpočet

Počáteční fáze hry je přitom z hlediska ekonomické oblasti možná nejdůležitější vůbec. Jistě, utratíte značné dávky počátečního kapitálu do budování nových průmyslových, komerčních a rezidentních oblastí, ale pokud to jen trochu půjde, musíte se snažit minimálně do několika let dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a posléze mít pravidelné měsíční výdělky. Hlavní zdrojem financí jsou pro vás daně, které vám odvádí nejen obyvatelé rezidentních čtvrtí, ale i průmyslové a komerční podniky. Nyní jsou všichni ještě navíc rozděleni do tří skupin, a tak lze vyměřit odlišné poplatky pro chudší či střední vrstvy a jiné pro zbohatlíky. Jakou daňovou politiku budete uplatňovat, to už závisí čistě na vás.

Pokud se i přes vaše úsilí začne obsah městské pokladny blížit nule, podá vám pomocnou ruku ještě vyšší instance s nabídkou na výstavbu nepopulární budovy typu vojenské základny, raketového sila a dalších. Na jedné straně to má neoddiskutovatelnou výhodu. Za umístění takové budovy dostáváte do svého rozpočtu měsíčně i několik set simoleonů (měna ve hře), což vás může i trvale vytáhnout z bryndy. Ovšem nic není zadarmo a podobný krok si vyžádá ztrátu vaší popularity u občanů města. No jen si to vezměte - kdo by chtěl mít za humny výcvikové středisko nebo poslouchat, jak každou chvíli s ohlušujícím rachotem startuje nějaká raketa?

Pokud vás pro změnu postihne vodohospodářská nebo energetická krize, můžete nařídit šetřící programy atd. Všeobecně ale platí, že je-li nějaké nařízení prospěšné pro vaši pokladnu, Simům se to většinou nebude líbit. Vyrovnat to můžete třeba nařízením o dotované recyklaci pneumatik nebo podporou vzdělanosti atd. Výjimku tvoří povolení provozovat hazardní hry, což vám zaručuje výdělek 100 simolenů měsíčně, ovšem za cenu lehce zvýšené kriminality.

Speciální budovy

S rozvíjením struktury města a zvyšováním obyvatelstva dostáváte také tzv. budovy za odměnu. Jsou to v podstatě bonusy, které jsou dostupné jen v určitých fázích hry, například při dosažení 1000 obyvatel apod. Pod takovými stavbami si můžete představit třeba kostel, hřbitov, ZOO, televizní studio či velký basebalový stadión. Kromě speciálních budov lze také zkrášlit své město autentickými památkami typu Big Ben, egyptská Sfinga, Socha svobody, Bílý dům atd.

Jediné, co trochu na SimCity 4 mrzí, je fakt, že zde není možnost hrát nějakou kampaň. Svobodná a ničím nesvazující tvorba měst je výborná věc, ale opravdu by nebylo na škodu, kdyby zde bylo navíc ještě pár misí, ve kterých by hráč musel zdolávat určité úkoly. Hře by to jako celku rozhodně neuškodilo a zároveň by se SimCity 4 bylo ještě více zábavy. Tím se ovšem hratelnost SimCity 4 nijak nesnižuje je to skvělá hra, která vás dokáže tak uchvátit, že snadno zapomenete, kolik je hodin a který den v týdnu.

Proměna města a střídaní denní doby

Městem se také prohání nespočet různých typů aut a co teprve těch různých domečků, obchůdků a podniků, které se ve hře nacházejí. Jsou jich doslova desítky, ne-li stovky. Tvář města se přitom neustále mění v závislosti na tom, jak se vyvíjí. Pokud město stárne a bohatne, vznikají stále větší obytné domy a malé obchůdky se mění ve vysoká komerční centra nabízející fůru pracovních míst. Vyspělá ekonomika se pozná právě podle toho, že mizí těžký průmysl a vzniká více obchodních a podnikatelských budov.

Příjemným zpestřením hry je i možnost zapnout střídání dne a noci. Jedná se samozřejmě jen o krásný grafický efekt, protože žádný jiný význam to zkrátka nemá. Ovšem pohled na město v noci je možná ještě hezčí než za dne, protože se rozsvítí pouliční lampy, reflektory aut a okénka domečků. Záleží ovšem jen na vás, co si v nastavení hry zvolíte.

SimCity 4 splnilo očekávání. Jestli někdo čekal více, tak snad příště. Co se týká herní stránky, je dobře, že Maxis zachoval to, co fungovalo už dříve perfektně a že se nesnažil za každou cenu předělávat systém správy města jenom proto, aby se mohlo říkat, kolik je ve hře novinek. Po této stránce bylo už SimCity 3000 velmi propracovanou hrou a nebyl tedy žádný důvod k razantnějším změnám.