Shadowrun: Hong Kong
Výborný příběh, sympatické postavy a dynamické mise plné napětí. V dalším přídavku do moderní ságy Shadowrun ze sebe autoři vydali to nejlepší.
Další informace
Výrobce: | Harebrained Schemes |
Vydání: | 1. srpna 2015 |
Štítky: | sci-fi, fantasy, čína, kyberpunk, dystopie, tahová, taktická, futuristická, adventura, rpg, strategie |
Sága Shadowrun vůbec neztrácí dech. Jako důkaz postačí dvě slova: Hong Kong. Právě v metropoli na pobřeží Jihočínského moře se odehrává další kampaň, tvořící již trilogii moderních příběhů ze světa "Stínoběžců" a tvůrci z Harebrained Schemes mohou být na sebe opravdu pyšní. S novým dílem se jim definitivně podařilo překonat herní legendu a svůj vlastní vzor, tedy původní herní Shadowrun z devadesátých let. Moderní série, bez ohledu na její aktuálnost, je díky tomu již nyní klasikou.
Z Berlína do Asie
Ač to na první pohled není úplně zjevné, do základní výbavy každého Shadowrunnera - člověka "pracujícího na hraně, či spíše za hranou zákona" - patří pilulky proti cestovní nevolnosti. Vždyť se sympatickými polokriminálníky již hráči protrmáceli celý svět. Po Seattlu a Berlíně se v dalším moderním příběhovém datadisku ocitají v oblasti z nejexotičtějších, v daleké Asii.
Protože v polovině jednadvacátého století, kdy se děj Shadowrunu tradičně odehrává, již prý nebude politický vztah Hong Kongu k Čině příliš žhavým tématem, přistoupili tvůrci k výrobě poměrně klasického shadowrunnerského scénáře, který vypráví o životě v podsvětí.
Skutečná politika ustoupila v Hong Kongu politice ulice. Tvůrci vyprávějí, že důležité finanční centrum je zároveň jedno z nejhustěji obydlených míst na světě, je sužované válkami gangů a chtivostí megakorporací, jež ony války skrytě dotují a řídí. Klasickým jevem šedé zóny života, v níž se Shadowrun opět s gustem vyžívá, je klanové uspořádání společnosti. Obyčejní lidé – často jen trosky nebo nájemní vrazi - se podřizují samozvaným vůdcům, přestože jde v mnoha případech o dosti komické figury.
Přirozená touha
Na sociální dně, tvořeném směsicí nepsaných zákonů, paranoi a nesmlouvavého násilí (pokud jde o vyřizování účtů), se však tvůrcům podařilo vystavět nevšední příběh několika lidí, kteří se nutně nemusejí řídit obvyklým právem silnějšího. Do depresivního prostředí vstupují dva nevlastní sourozenci s prostou touhou najít svého pěstounského rodiče. Jde o jistého Raymonda Blacka, jenž více než jasně naznačí bezvýchodnost své situace a blízkost své smrti.
Původně prostinká zápletka se pochopitelně rozroste v "případ století", v němž si postupně sáhnete až na samotný vrchol kriminality v celé hongkongské oblasti. Po celou dobu však zůstane stěžejním tématem ona přirozená touha hlavních protagonistů jít si za svým nekrvavým posláním a tím pádem ne vždy řešit problémy s namířenou zbraní do cizí tváře.
Svoboda činů
Díl z Hong Kongu svým způsobem částečně přišel o bizarnost Seattlu, kde se prodávaly lidské vnitřnosti jako náhradní díly, a také o hnisavou brutalitu Berlína. Na oplátku je nový děj ověnčen velmi sympatickým nadhledem a především svobodou hlavních protagonistů jednat opravdu po svém, přestože jim jde po krku dohromady celé podsvětí, policie i média.
Svobodnému jednání nejvíce prospívá špičková sestava nových herních úkolů a dějových situací. Jsou přímo navrženy pro různá, mnohdy až protichůdná řešení. Ještě víc než kdy jindy musí hráč řešit, zda své protivníky nechá ve vyhrocených momentech zneškodnit, nebo je využije k vlastním zájmům.
Variabilní stavba děje do jisté míry charakterizovala i předchozí díly, nicméně v Hong Kongu se autoři dotkli tvůrčího nebe a jimi vybudovaná zápletka by bez přehánění posloužila jako skvělý základ pro seriozní knižní detektivku. Samozřejmě s tím příjemným rozdílem, že přesné kontury příběhu určuje sám hráč.
Dialogem za lepší svět
Ne, že byste se v Hong Kongu dočkali diametrálně odlišných rozuzlení, anebo byli schopni děj zcela vykolejit. Hlavní roli hraje spíše prožitek z vlastních rozhodnutí a z toho, jak se s nimi vyrovnávají vaši přátelé i souputníci, případně jakými oklikami se nakonec doberete ke stěžejním bodům příběhu.
K barvitému rozhodování o konečně podobě desítek herních momentů vám budou pomáhat fantasticky košaté dialogy. I díky jejich vlivu na děj patří nový Shadowrun k těm nemnoha hrám, ve kterých máte opravdu jistotu, že váš osud i osud všech postav je plně ve vaší režii. Málokterá zápletka musí v Hong Kongu opravdu vyvrcholit krveprolitím, a na druhou stranu ani každá pozitivní spolupráce nutně nekončí všeobecnou spokojeností, pokud si ji vy sami nebo všichni okolo nebudou ve finále přát.
Příjemnější úroveň hry je korunována nejednoznačnými dopady vykonaných skutků. Reálné bonusy či penalizace plynou z dialogů spíše zřídka a nenápadně, což je jasný důkaz víry autorů v sílu textu. Snad právě tím se Shadowrun nejvíce přibližuje úrovni knižního románu. Častokrát vás bude po nějakém rozhodnutí hřát či naopak mrzet jenom to, jak na vaše konání ostatní slovně reagují...
Bojem za život
Efektivní hovornost Hong Kongu, doplněná tradičně o košatý popis prostředí a nálady postav, by samozřejmě neměla stoprocentní efekt, pakliže by přeci jen nebyla doplněna o "nějaké ty" akční momenty.
I v Hong Kongu se samozřejmě bojuje - místy velmi tvrdě. Autoři naštěstí zapracovali na tom, aby sága neuvízla v úplném akčním stereotypu a nenabídla potřetí úplně totéž. Do bojového systému přidali hned několik malých, ale o to zajímavějších novinek.
Pravděpodobně nejvíce vás upoutá možnost přechodu do soubojového režimu o krok před protistranou. Tento fígl slibuje výhodu prvního tahu a hodí se v situacích, kdy s podezřelou bandou na obzoru nehodláte o ničem diskutovat. V takové chvíli se objeví v rohu obrazovky symbol pistole a již můžete rozmisťovat své bojovníky po šachovnici.
Více prostoru, více zábavy
Hong Kong se od předchozích dílů neliší v dobrém slova smyslu pouze lepší přehledností, propracovanějším tokem děje a ještě přirozenějším chováním postav. Své předchůdce převyšuje například i v rozměrech herního prostředí. Zatímco Seattle i Berlín byly nejvíce kritizovány za svoji titěrnost, Hong Kong snad příliš malý nikomu připadat nebude.
O Shadowrun: Hong Kong by bylo možné napsat ještě spoustu pochvalného textu. Například by bylo dobré vyzdvihnout příjemně dynamicky se proměňující hrdinskou skupinu a stejně tak pružnou skladbou misí, měnící se od útočných až po silně obranné či od krvelačných po tichošlápkovské. Hong Kong zkrátka boduje vším, v čem byste si přáli, aby byl dobrý. Skví se atmosférou, propracovaností děje, osobitostí postav i pestrostí prostředí a koneckonců lehce zmodernizovaným bojovým systémem. Kéž by si všechny datadisky vedly tak dobře.