Serious Sam's Bogus Detour

Verdikt
84

Serious Sam se vrací v grandiózním stylu. Je akční, bláznivý, brutální a zkrátka takový, jaký je už od začátku. Jiný rozměr i krásné zpracování mu velice sluší a je úplně jedno, zda jste fanoušky série, nebo ne. Neřízený nářez si užije naprosto každý.

Další informace

Výrobce: CroTeam
Vydání: 20. června 2017
Štítky: 2d, střílečka, pixel art, kooperace, akční

Kdo by neznal Serious Sama, týpka tvrdého jak týden staré rohlíky, který při své vznešené pouti exotickým prostředím posílá do věčných lovišť mimozemské nepřátele po tisících. Sam „Serious“ Stone se na našich obrazovkách objevil zatím ve třech plnohodnotných dílech, což za jeho 17 let existence není zrovna mnoho. Byly zde sice nějaké odbočky k VR a jedné plošinovce, ale díru do světa neudělaly. A pak se objevila další odbočka ve formě 2D střílečky Serious Sam’s Bogus Detour, ze které měla řada hráčů zpočátku obavy. Po několika prvních krůčcích povědomou krajinou a po desítkách rozprsknutých Gnaarů se obavy zcela rozplynou a vy se nebudete moci odtrhnout od rudé obrazovky. 

Všechno při starém, ale přesto nový zážitek

Serious Sam se tedy vrátil. Má stále svého „nového“ vydavatele Devolver Digital, stále si jeho kvality hlídají původní tvůrci z Croteam, ale tentokrát se o hlavní vývoj postarali vývojáři z Crackshell. Možná jste o nich neslyšeli, ale před čtyřmi lety přišli s pixel-artovou střílečkou Hammerwatch, jejíž hodnocení se na Steamu pohybuje kolem 90 %.

Právě Hammerwatch posloužila jako základ pro Serious Sam’s Bogus Detour – podobná grafika, uživatelské rozhraní, hra více hráčů a davy nepřátel na každém kroku. Ale nechytejte se hned za hlavu. Nejde o pouhé přeskinování, ale o design ušitý na míru. Nové vzezření totiž Samovi padne jako ulité.

Klasický Sam - jde po hlavě do akce

Serious Sam’s Bogus Detour se nezdržuje s tutoriálem. Rovnou vás vrhne do od počátku neřízené akce. Sice začínáte pouze se dvěma pistolkami s nekonečnými náboji, ale nestačíte si ani vydechnout od dotěrných hnusáků a už ve svých ledově klidných rukách třímáte dvouhlavňovou brokovnici, samopal nebo minigun.

S postupně se rozšiřujícím arsenálem likvidujete jednoho emzáka za druhým v už poměrně neoriginálním Egyptě. To je však pouhý začátek až překvapivě dlouhé cesty po různých destinacích, rozesetých podél Středozemního moře, ale podíváte se i do zcela odlišné krajiny, kam slunko nesvítí.

Jednotlivé lokace vás nikdy nezačnou nudit. Ne proto, že by byly rychle za vámi. Právě naopak. V každé z nich jste bez dodatečného načítání schopní utopit klidně i hodinu kvůli jejich obřím rozměrům. Ale různorodost prostředí, perfektní level design a opravdu všudypřítomné hordy desítek až stovek soupeřů vám nedají ani na moment klid. V každé oblasti je i spousta místností uzavřená dveřmi na kartu určité barvy, kterou musíte nejprve najít u nějakého tužšího orka, k němuž nevede snadná cesta. Pak se můžete vrátit klidnou, krví zborcenou pěšinou pro lepší výbavu nebo doplnit životy.

Když už náhodou máte kus lokace vyčištěný (počet nepřátel je konečný), tak se pustíte do uspokojivého rozbíjení všeho kolem sebe, protože zoufale potřebujete najít lékárničku nebo štíty, které občas vypadnou z nějaké té bedny. Zároveň jsou zde pro sérii celkem neobvyklé tajné cesty se sladkou odměnou – někdy v podobě nové skvělé zbraně, jindy se spásnou municí, ale ze všeho nejvíc vás budou zajímat ukryté hvězdy, které leckdy ani nejsou ukryté, jen cesta k nim se hledá obtížně.

Hvězda vám totiž poskytne 1 bod k vylepšení postavy, který jinak dostanete postupem na novou úroveň po zabití veeeeelké spousty nepřátel. Ano, Serious Sam se dočkal lehkého RPG systému! A je to super. Nejedná se o nic hlubokého, takže vás to nijak neodvádí od toho bum-bum-ratatata-bum, zároveň vám to dokáže usnadnit průchod jinak hodně obtížnou hrou.

Zlepšováky

Vylepšit se dá prakticky cokoliv – zdraví, rychlost nabíjení, rozptyl brokovnice, průraznost kulek… Zkrátka si můžete Sama přizpůsobit svému stylu hraní.

Souboje jsou zkrátka fantastické. Jsou frenetické, hektické, zběsilé, akční, brutální, plné výbuchů, zeleného slizu a stříkající krve. S tradičními ale i novými zbraněmi kosíte tisíce a tisíce ikonických i nových nepřátel. V jednom obřím chumlu na vás běží třeba 20 Gnaarů, kteří se vás snaží obejít, dalších 15 Kleer kostlivců po vás hází koule na řetězu, zatímco se z opačné strany blíží pověstný řev bezhlavých Kamikaze a jste zasypávání salvou raket tlouštíka Scrapjacka.

Tohle je taková ta běžná situace, ze které se dá vylízat bez ztráty květinky chytrým uhýbáním a spoustou kotrmelců. Když se k tomu přidají z lesa vykukující snajpři, minové pole, tuhé střílny a chamraď, teprve pak začne jít o život. A ty máte na jednu oblast tři. Jakmile je vyplýtváte, musíte celou oblast absolvovat pěkně od začátku. A popravdě, je dobré jimi neplýtvat. Zvláště v oblastech s bossy. Stačí, když do výše popsaného masakru vhodíte ještě prase velké jak barák, které rozsévá smrtelné útoky na všechny strany kolem sebe, a tři životy jsou rázem fuč. A to se jen bavíme o normální obtížnosti, za kterou jsou ještě další dvě těžší.

Normální obtížnost je tak akorát. Je opravdu těžká, což vás nutí držet se trochu zpátky a nenabíhat jako smyslů zbavení do houfu škorpionoidních brouků vylézajících ze svých doupat. Obtížnost se sice s každou oblastí mírně zvyšuje, ale vy se vylepšujete, jak skrze herní mechanizmus, tak i váš cit v ovládání. Hra se vám dokáže dostat tak hluboko pod kůži, že dokážete přežít i několik hodin bez ztráty na životě. Jen se budete drbat na hlavě, jak jste to vlastně vůbec dokázali. Pokud se vám nedaří najít to pravé nastavení, můžete si pomoct různými cheaty – nekonečno životů, automatické léčení, méně nepřátel a tak dále.

"Rajská" hudba

Hudba je zde obecně funkční prvek. Když je klid, hraje klidně, když jsou nablízku nepřátelé, přejde do rytmičtějších a hlasitějších tónů a upozorní vás tak předem na blížící se nebezpečí. A když jste v ringu s bossem, zazní absolutní nářez. Bez hudby by šlo jen o poloviční hru. Jen tomu všemu chybí hlášky. Sam totiž umí okomentovat jen sebrání nové zbraně a výjimečně i předskriptovanou situaci. Při tom hra úplně volá po našlapaných průpovídkách, které by každému vymlácenému stádu dodaly korunu.

Jde však jen detail, který lze bez problému přehlédnout. Hlavní je, že se kampaň opravdu povedla. Obsahuje různorodé a obrovské lokace, tuny zbraní a nepřátel, rozsáhlou encyklopedii všeho kolem vás …zkrátka je to v každém ohledu starý dobrý Serious Sam vylepšený o pár prvků v čele s funkčním stromem dovedností. Obrovskou výhodou je i možnost projít celou hru v kooperaci až čtyř hráčů, což znamená ještě větší masakr, a ještě více zábavy.

Víc hráčů, víc zábavy

Až budete mít ovládání v malíku, můžete se v až 12 lidech pokusit přežít opravdu náročné vlny nepřátel v Survival módu, případně se můžete pustit jeden do druhého v Deathmatch a dalších klasických multiplayerových (online) módech. V plném počtu je to až moc velký maglajz, kde opravdu nemáte moc šanci zjistit, co se to vlastně na obrazovce děje. Tvůrci mysleli i na komunitu, kde se ti šikovnější mohou pustit do editoru vlastních misí, a ty pak sdílet s ostatními hráči. Zkrátka je zde materiálu na několik desítek hodin zábavy, a to i v případě kampaně.

Serious Sam’s Bogus Detour nedělá ostudu značce. Právě naopak. Oslavuje ji neotřelým způsobem, který frčí rychlostí dělové koule kupředu, nikde se nezadrhává a snad ani nemůže přestat bavit. Ztvárnění ikonických monster v krásné pixel-artové grafice funguje až překvapivě dobře, retro elektronická hudba správně eskaluje v důležitých momentech a celé se to hraje přímo výborně. Nemusíte být zarytými fanoušky série Serious Sam, protože hratelnost této „odbočky“ přesahuje původní téma.