Serious Sam 3: BFE

Verdikt
80

Ztrestat rozjívený dav mrchožroutů už dlouho nebylo tak zábavné. Serious Sam 3 vyrazil do boje v plné parádě. Nohama klopýtá snad jen o pár nevypucovaných detailů. Zastáncům bezhlavých řežeb bez nutnosti přemýšlet či se jen na moment zastavit, přesně, jak to bylo zvykem u stříleček z dob dávno minulých, nelze, než třetího Sama doporučit.

Počítač

WindowsWindows

36,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

36,99 €Steam

LinuxLinux

36,99 €Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

$19,99PlayStation Store

Xbox 360Xbox 360

Xbox Store

Další informace

Výrobce: CroTeam
Vydání: 22. listopadu 2011
Štítky: fps, arkáda, humor, akční

Ani jeden historický pramen se nezmiňuje o tom, že by staroegyptští bohové nosili na očích oranžové zrcadlovky kradené ze šaten jezdců na BMX kolech. Chorvatské studio Croteam si proto takové zjevení muselo vymyslet. Pravda, jejich bůh si ještě nevybudoval velkou tradici, vždyť je věřícími uctíván teprve deset let. Na druhou stranu už jich jsou ale miliony a o tom si takový Anubis, klimbající tisíce let nad hrobkami králů, může nechat opravdu jenom zdát. Croteam vyrobil boha moderního. Je to Serious Sam, bůh lakonicky štěkajícího kulometu. Nesesílá na kacíře hromy, blesky a neplodnost. Trestá je rotačním kulometem.

Sam se vrátil a ve třetím plnohodnotném díle obskurně rychlé střílečky čistí Egypt jako nikdy dříve. Je tak drsný, že při svém strojovém potlačování hereze může báňat z jakostního churchilla stejně jako Duke Nukem a říkat u toho "yeeahh". Ostatně, hlas na to má. Chroptí, jako když medvěda naučíte mluvit. Narozdíl od Dukeho se však Sam letos vrátil jako opravdový bůh a král. S početným poselstvem kladných vlastností je z něj jedna z nejlepších arkádových 3D akcí. Serious Sam je CEO nebes seslaný na zem.

Nová hra, stejný naturel

Croteam rozhodně nezapomněl, jak se dělá pořádný Serious Sam. Zní to logicky, protože nic jiného ani neumí, ale přeci jen se daly očekávat jisté ústupky mainstreamu. Takové, které by ze Sama, jako pouhé alternativy ke zkrachovalému Painkillerovi nebo obskurní náhražky za vojenské akce, udělaly bezkonfliktní bestseller, jaký by chtělo každé konzolové dítě. Ale nestalo se tak. Krom prostinkého příběhu, povinně slepeného mnoha videosekvencemi, je Serious Sam 3: Before First Encounter (BFE) stejně osobitý a hezky nevycválaný jako dřív.

Název napovídá, že BFE je prequel k prvnímu dílu, kdy se Sam nakonec nevydává strojem času do minulosti, ale čelí hordám mezigalaktického drtikola Mentala v Egyptě dvaadvacátého století. Příběh tu pochopitelně nehraje větší než zástupnou roli. Upoutá ale jistou paralelou. Hráč zůstává v budoucnosti, aby vyřešil problém týkající se historie, a tohle přesně vystihuje i celkovou úroveň hry. Je zábavná minimálně stejně jako dřív, ale svým zpracováním zaznamenala obrovský skok do budoucnosti. Třetí Serious Sam je takřka po všech stránkách výborný.

O generaci lepší

Nejvíce je to patrné na celkové technické úrovni. Díky tří-a-půlté verzi Serious Enginu odložil Croteam koncept dospěláckých omalovánek a vyrobil hru, která si v ničem nezadá se současnou herní produkcí. Ostatně, patrné to bylo již na HD remacích z posledních dvou let.

Samovi skutečně prospívá vyšší rozlišení textur, nové světelné a částicové efekty, detailnější modely potvor a částečně zničitelné prostředí, kde padají palmy a bortí se památky. Vše přitom běží v dostatečně vysokém frameratu i s obrovským množstvím postav na scéně. Je to snad zázrak? V případě Croteamu spíš dlouho očekávaný pokrok.

Skvělá práce na technickém jádru hry se odráží i v leveldesignu, dlouholeté pýše celé značky. Ten současný upaluje v šlépjejích kdysi skvěle navrženého Second Encounter a díky bravurně vystavěným mapám i nyní ukazuje (alespoň v singleplayeru), jak má vypadat 3D akce ve venkovním prostředí.

Leveldesign Serious Sama také maximálně lahodí oku. Některé úrovně na sebe vizuálně navazují tak dokonale, že si připadáte skoro jako na turistickém zájezdě. Když Sam utíká po předměstích postapokalypticky zničené Káhiry, v dálce už vidí majestátní pyramidy z nedaleké Gízy a to je vskutku zapálený knot na dělu atraktivity. Řeknete si: "Kruci, to jsou pyramidy, tam chci." A taky že se tam dostanete. To, že Sam tentokrát necestuje časoprostorem a nedostává se s každým levelem do jiného prostředí, až tolik nevadí.

Do zadku nekoušou a na záda neskáčou

Navrhnout rozlehlé mapy s množstvím zkratek a obchvatů a nenasekat přitom velké designérské chyby, dá práci a Croteam ji tentokrát odvedl na výbornou. Že je všechno v pořádku se paradoxně také dalo poznat v místech, kde již na Sama skoro nikdo neútočil, protože tu všechno postřílel. Zní to možná divně, ale právě v hluchých fázích hry tkví pěkný designérský majstrštyk. Croteam totiž dokázal naprogramovat respawn, který je inteligentní a fér. Hráče sice nutí k maximálnímu vypětí při střetu s vlnou, ale zároveň mu netropí naschvály.

Potřebuješ si odfrknout? Fajn, vypleň, co máš, a nebudou žádný podrazy. Tady se ti za zádama nic rojit nebude... Respawn je v Serious Sam 3 naprosto nezákeřný a zkušenosti vývojářů se tu maximálně potvrdily. Jak vypadá opak, si lze na vlastní kůži vyzkoušet třeba v Painkiller: Ressurection.

Obtížnost jako pro Trpana Mučenka

S kvalitním leveldesignem a rozumným respawnem ostře kontrastuje tradičně velmi nízká umělá inteligence protivníků, eufemicky řečeno jejich zabedněnost. Což ale není mínus. Jde pouze o očekávanou daň za jejich velké množství. Až na občasné kakofonie sériové smrti v opravdu velkých otevřených prostorách, se zdá, že nepřátel je v novém díle o ždibec méně než dřív. Nebo ne? Hrajou tu roli idealistické a nepřesné vzpomínky na první díly?

Faktem zůstává, že třeba v ulicích rozbité Káhiry se BFE, co do množství protivníků, zase tolik neliší od klasické střílečky, a proto vcelku překvapí, jak moc je (ve srovnání třeba se Second Encounter) nové BFE obtížné. Již v režimu Normal, což je třetí stupeň ze šesti, je hra skutečně seriozní výzvou a několikrát přichystá i infarktové a takřka neřešitelné situace.

Naštěstí si singleplayer ukládá data a každý ze dvanácti levelů je možné spustit odznova i na nižší obtížnost, takže nakonec Serious Sam ukazuje obě své tváře. Nejprve tu drsnou až frustrují, kdy na padesátihlavou smečku ultrarychlých Kostrounů vaše nohy ani ruce nestačí, a pak tu čistě zábavnou, kdy si hráč prostě turisticky zastřílí. A to jsou ty chvíle, kdy se BFE stává již takřka geniální záležitostí. V nich se znavený, vystresovaný a zpocený Sam stává bohem a dvacet typů bestií jen tak ze sportu trestá patnácti typy zbraní variabilních zbraní.

On je to opravdu lék rozřechtat minigun a zkropit zběhlé stádo budižkničemů jako na dekadentním safari. Croteam prostě nezapomněl, co dělá hru hrou.

Multiplayer pro samotáře

I přes drobná zaškobrtnutí je ale nový Sam stejně zábavný jako ten starý a navíc dobře vypadá, má skvěle navržené úrovně, taktéž ani netrpí bugy a je stabilní. Že tahle hra vyšla, až když měla, naznačuje také velmi bohatý a funkční obsah. Je tu nepřeberné množství variant, jak si hru užít.

Zahrát singleplayer s kampaní, či survival módem, anebo pozvat někoho do split-screenu či rozjet klasický multiplayer? Hraje se buď kooperativně, kde si všech dvanáct misí z kampaně můžeme projít s ostatními až šestnácti hráči, anebo přes režim versus, kde najdeme devět herních režimů od klasického deathmatche, přes capture the flag až po sbírání trofejí.